Červenec 2009

Vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává bezprávím

Výzvy ke zrušení takzvaných Benešových dekretů i k dialogu o minulosti zazněly od bavorského premiéra Horsta Seehofera a mluvčího sudetských Němců Bernda Posselta, kteří byli hlavními řečníky na závěr víkendového sudetoněmeckého srazu.

Seehofer, v jehož projevu převažovala chvála bavorsko-české spolupráce, potvrdil svůj záměr oficiálně navštívit Prahu, a to v doprovodu zástupců německé menšiny vysídlené po druhé světové válce z Československa.

Šéf bavorské vlády na srazu v bavorském Augsburgu prohlásil, že ve vzájemných vztazích existují otevřené otázky. Poukázal na zákon z roku 1946, jenž promíjel spáchané trestné činy na sudetských Němcích, a na "vyháněcí dekrety", které "kolektivně vyhnaly nevinné lidi z vlasti, protože byli Němci". Dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše legitimizovaly vysídlení příslušníků třímilionové německé menšiny z poválečného Československa.

"Kolektivní vyhnání sudetských Němců s mnoha mrtvými" podle Seehofera bylo a zůstává bezprávím. Bavorský premiér tak navázal na kritiku, kterou přednesl jeho předřečník Posselt. Ten také jako europoslanec za bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU) znovu vyzval české politiky, aby dekrety a takzvaný amnestijní zákon "konečně odhodili na smetiště evropských dějin". Posselt zastupující všechny sudetské Němce ve světě se vyslovil pro to, aby vzniklo nejen na evropské úrovni mezinárodně kodifikované právo zakazující vyhánění a umožňující také uvalovat sankce.

Bavorský premiér, jenž je díky své funkci patronem sudetských Němců, dnes potvrdil, že hodlá příští rok uskutečnit průlomovou návštěvu České republiky. Domluvil se na tom prý s českým prezidentem Václavem Klausem při jeho nedávné návštěvě Mnichova. "Také jsem mu ale řekl, že přijedu jedině se sudetskými Němci," řekl Seehofer, jenž se funkce bavorského ministerského předsedy ujal na podzim.

Klause a české politiky, kteří prý odmítají zahájit přímý dialog se zástupci sudetských Němců, předtím kritizoval předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Franz Pany. "Můj apel na prezidenta Klause zní: Nehledejte pořád zoufale to, co nás rozděluje. Podívejme se, co máme společného: lásku k vlasti, bolest nad její ztrátou a odpovědnost za mírové spolužití v dnešní Evropě," prohlásil šéf sudetských Němců v Německu.

Seehofer nepřímo apeloval na českou politickou reprezentaci, aby zahájila dialog se sudetskými Němci, a připomněl heslo nynějšího českého předsednictví. "Evropa bez bariér, to pro mě také znamená nevylučovat nikoho, kdo má dobrou vůli, z dialogu, a už vůbec ne ty, kteří se stali oběťmi dějin 20. století," prohlásil Seehofer.

I Posselt ovšem před ním ocenil projevenou ochotu českých politiků věnovat se společným dějinám. Jmenoval přitom bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, jenž nedávno v Ústí nad Labem prohlásil, že kromě vyhlazení Lidic je třeba připomínat také násilnosti vůči sudetským Němcům, exministra školství Ondřeje Lišku, jenž se zasazoval o zevrubné popsání této kapitoly dějin v českých učebnicích, i nového předsedu KDU-ČSL Cyrila Svobodu.

Posselt se rovněž vrátil ke svým pátečním slovům o tom, že sudetští Němci by mohli mít něco jako "ministerstvo zahraničí". Vysvětlil, že sudetští Němci pouze chtějí vytvořit jakési "kompetenční centrum", skupinu odborníků pro evropskou a zahraniční politiku. Posselt pojem ministerstvo relativizoval jako metaforu a připomněl, že i spolková země Bavorsko má své ministerstvo pro evropské záležitosti, které bývá žertem označováno za ministerstvo zahraničí.

Poválečné Československo musely opustit zhruba tři miliony sudetských Němců. Zhruba milion z nich se usadila v Bavorsku, kde bývají označováni jako čtvrtý bavorský kmen vedle Starobavorů, Švábů a Franků.

Seehofer odmítl jako nesmysl opakovaná tvrzení, že sudetští Němci brzdí rozvoj dobrého česko-bavorského sousedství. "Sudetští Němci byli prvními, kdo usiloval o seriózní, o trvalý dialog s českou společností," řekl.

(čtk)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)