Srpen 2009

Kdo dal rozkaz k postavení Berlínské zdi

Karel Hvížďala

Kdo dal rozkaz k postavení Berlínské zdi, to je otázka, na kterou neuměl nebo nechtěl od 14. srpna 1961 nikdo dát odpověď. Existovaly pouze spekulace. Jasné bylo jen to, že to musel být buď Walter Ulbricht nebo Nikita Chruščov. Tito dva muži, tedy spoluzakladatel Německé demokratické republiky a generální tajemník sovětských komunistů, se dobře znali již od roku 1942 z bojů o Stalingrad, kde spolu bojovali proti německým okupantům.

Chruščov, jako dělnický synek z Ukrajiny, tam organizoval obranu města a exulant Ulbricht pomocí silných zesilovačů a reproduktorů umístěných na frontě přesvědčoval německé vojáky, aby přeběhli nebo se vzdali. Oba o sobě věděli, co jsou zač: Akurátní kalkulátor Ulbricht měl proti sobě impulzivního a nevypočitatelného Chruščova.

Přes tyto rozdílnosti přesto spolu vládli v obou zemích skoro celé jedno desetiletí, v němž byla postavena zeď v délce 166 kilometrů, která rozdělila Berlín. Z původní zdi se pak stalo monstrum z betonu a oceli, samostříly, hlídkovými věžemi a zoraným pásmem nikoho, kde bylo dovoleno po každém střílet. Nikdy před tím nikdo takhle nezavřel za dráty své vlastní obyvatelstvo. Tímto krokem byl ale uzavřen poslední celkem snadný přechod obyvatelstva z Německé demokratické republiky do Německé spolkové republiky, kterým ročně utíkaly desítky tisíc lidí, a to nejen z Německa, ale i z Československa, Maďarska a dalších komunistických zemí. Kdo se po stavbě zdi pokusil hranice v Berlíně překonat, riskoval svůj život. Za celou dobu existence Berlínské zdi, tedy za 28 let, tam přišlo o život celkem 136 lidí. Některým se ale přechod přesto podařil a těm je věnovaná stálá výstava v muzeu, které stojí u bývalého nejznámějšího přechodu z východního do západního Berlína, který se jmenoval Checkpoint Charlie.

Bývalí sovětští diplomaté léta tvrdili, že tato ostudná zeď byla postavena na žádost Waltera Ulbrichta, který se bál, že jeho země vykrvácí: že přijde o nejkvalifikovanější lidi. Bývalí němečtí funkcionáři zase tvrdili, že stavbu přikázal naopak Chruščov. Tak tomu bylo až do nedávna, kdy německý historik Mathias Uhl našel v Německém historickém institutu v Moskvě dosud neznámý protokol, zachycující rozhovor obou politiků z 1. srpna 1961. Podle záznamu již k tomuto datu běžely přípravy ke stavbě zdi na plné obrátky a příkaz přišel od Nikity Chruščova. Podle protokolu poslal Chruščov k Ulbrichtovi nejprve svého velvyslance, který sídlil ve východním Berlíně, aby mu sdělil, že tehdejší napjaté vztahy mezi Západem a Východem by bylo dobré využít k neprodyšnému uzavření západního Berlína.

Zároveň z protokolu vyplývá, že Chruščovovi nedalo moc práce Ulbrichta přesvědčit, protože oba byli stejného názoru, že konflikt mezi Východem a Západem se stejně bude rozhodovat v Německu. Chruščov si představoval, že NDR hospodářsky předhoní západní Německo, ale to se Ulbrichtovi moc nedařilo, už proto, že jen v předchozím roce 1960 uteklo z NDR do NSR skoro 200 000 kvalifikovaných lidí. Navíc si Ulbricht stěžoval, že pomoc, které se východnímu Německu mělo dostat v dodávkách uhlí a oceli z Polska a Bulharska, nebyla nikdy vyslyšena.

Nikita Chruščov proto rázně prohlásil: nechám vám čtrnáct dnů čas, abyste přípravu dokončili, pak svoláte parlament a necháte si schválit následující komuniké: Ráno budou hranice a veškeré přechody uzavřeny. Kdo bude chtít přejít do Německé spolkové republiky, bude moci tak učinit jen se zvláštním povolením příslušných německých úřadů.“ Propaganda pak občanům měla vysvětlit, že stavba byla zřízena proti západoněmeckým špionům. Chruščov ještě Ulbrichtovi nařídil, aby dopředu nikomu nic o stavbě neříkal, protože by to jen mohlo zvýšit počty těch, co NDR opustí.

(www.rozhlas.cz/cro6)