Srpen 2009

Jak Češi (o)sladili Evropu

Karel A. Pokorný

To bylo jásotu a radosti, když se Češi připravovali na předsednictví EU. Už jenom ty podivné filmové šoty, jakési reklamy na Česko, hovořící názorně o tom jak to během svého předsednictví Češi Evropě osladí, napovídaly, že to jejich předsednictví bude něco mimořádného. Vzhledem k tomu, že byla koncem loňského roku mezi českými politickými stranami situace dosti napjatá, uvažovali někteří západní politici o možnosti prodloužit předsednictví Francie o ještě jednu periodu, popřípadě předčasně pověřit Švédsko vedením EU a počkat, jak se situace v České republice vyvine. V českých mediích se novináři a někteří politici rozčilovali nad pochybnostmi velké části západních politiků o schopnosti české vlády vypořádat se s problémy, které bude nutno řešit vlivem nečekané celosvětové hospodářské krizi. Ale čeští politici se takovými prkotinami nezabývali, jejich zástupci v EU předvedli své diletantství v plné kráse.

Již odhalení umělecké plastiky od kontroverzního umělce Davida Černého v bruselském sídle EU vyvolalo rozpaky a u některých citlivých balkánských zástupců zavdalo, vzhledem k některým symbolům, příčinu k protestům. To Topolánek a Vondra nečekali, byli nuceni se omluvit (přizvali si k tomu i umělce Černého), ale zároveň netušili, že bude hůře. Ukázalo se, že skeptické obavy některých západních politiků byly oprávněné. Možná, že to bylo opravdu vinou překladatele, ale hned v úvodním projevu v evropském parlamentu se podařilo ministerskému předsedovi Topolánkovi nevhodně napadnout snahy finančních ministrů států EU a Baraka Obamy finančním programem zbrzdit krach bank. Pochopitelně, že sklidil v plenárním sále EU i ode všech, kteří se o tom doslechli, ostrou kritiku.

Zrovna tak jako když bývalá mládežnice v.v. Bobošíková ve svém velmi emocionálním projevu varovala před Lisabonskou smlouvou a jejím podepsáním. Podle ní hrozí České republice po podepsání tohoto dokumentu obsazení Německem a republika bude zbavena veškerých svobod, zkrátka bude to druhý Mnichov. Předseda evropského parlamentu Hans Gert Pöttering jí musel důrazně připomenout, že jenom díky demokracii si může dovolit tak hrubým způsobem kritizovat parlament, jehož je také členkou.

A tak se euroskeptik a Vševěd na pražském Hradě a „náš furiant“ Paroubek dále radovali a kuli pikle. Paroubek, který se zoufale snažil upoutat na sebe za každou cenu pozornost, dokázal nakonec za pomoci komunistů a několika přeběhlíků svrhnou vládu. Sám byl svým „úspěchem“ zaskočen, ale hned se oklepal, svedl všechno na ostatní politiky a jal se pokračovat ve své volební kampani. Vůbec si neuvědomil, jak republice v očích světa uškodil.

Nakonec na protest proti diletantismu české vlády a spolupráci ČSSD s komunisty se David Černý rozhodl svoji plastiku Entropa odstranit a odvést do Čech

Praha také zažila návštěvu amerického prezidenta Obamy, který byl provázen svojí energickou manželkou, podivně obléknutou do bílé blůzy ozdobené pod krkem ohromnou mašlí. Pravděpodobně byla v Praze za pokojskou. Z celého města si přála vidět jen starý židovský hřbitov. Obama mezitím ve svém projevu na pražském Hradě říkal vše, co chtěli lidé slyšet. Vznášel se nad Prahou a lid jásal. Konečně opět mohl. Obama vedl hezké, ale nekonkrétní a celkem neuchopitelné řeči. Slíbil zákaz atomových zbraní, ale zároveň oznámil, že nebude jednoduché skončit válku proti Talibanu v Afganistanu a že také nepůjde nějak moc rychle stáhnout americké vojáky z Iráku.

V Afganistanu se vyznamenala česká elitní jednotka, která odmítla v kritické situaci podpořit v boji proti Talibanu anglickou jednotku, což anglické důstojníky rozlítilo, protože k takovému selhání českých vojáků nedošlo poprvé. Tentokrát se český velitel vymlouval, že stažení jednotky bylo nutné z bezpečnostních důvodů, protože prý se tam střílelo a českým vojákům by se mohlo něco stát. Mezitím byla tato skutečně výjimečně elitní jednotka rozpuštěna.

Z Prahy odletěl Obama do Turecka, kde pronesl další ohnivý projev. Ujišťoval v něm politiky i veřejnost, že se Turecko stane dalším státem EU. Vůbec nebral v úvahu, že o tom, kdo by měl být v EU, rozhodují evropské státy a ne on, Obama. Nezapomínejme, že je vlastně již od dětství vychováván jako věřící muslim a je docela dobře možné, že tedy smí použít šikovnou výjimku, zvanou al Taquiyya. To je takový roztomilý podvůdek, past na přitroublé nevěřící psy. Podle koránu, viz súra 3, verš 28, súra 6, verš 139, je totiž muslimům dovoleno nevěřícím lhát, na oko nedodržovat předpisy, pro muslimy povinné, zkrátka žít tak, jako ostatní nevěřící okolo nich. Až do té doby, než splní úkol jim daný. Takže stačí počkat si a uvidíme, co všechno chlapec Barak Hussein Obama zařídí.

Mezitím, co se v Praze diskutovalo a především hádalo o sestavení nové, „úřednické vlády“, EU se zabývala skutečnými evropskými problémy. Sice si sem tam někdo odskočil do Bruselu, Topolánek nebo dokonce i prezident Klaus, ale to už bylo bezvýznamné. Praha definitivně dokázala, že není zralá pro mezinárodní politiku a Češí, že se nehodí pro evropskou spolupráci.

Výjimkou bylo jenom setkání ministrů zahraničních věcí, kteří měli připravit body pro konferenci se zástupci Ruska. Ty pozval český ministr zahraničí Schwarzenberg na zámek Hluboká, a aby nenastydli, podaroval každého svetrem a lahví slivovice, na zámku v ložnicích bývá dost chladno. Dohodli se na společném postupu při jednání s ruským prezidentem Medveděvem.

Ale opět přišli v evropském parlamentu ke slovu zástupce KSČ, slavný kosmonaut Remek a „nestranická“ svazačka Bobošíková, kteří odsoudili znění návrhu jako nepřijatelný - pro Rusko. Vzhledem k tomu, že česká vláda byla svržena, vedl delegaci EU jménem české republiky známý Vševěd, president Klaus. Ze všech míst, která mu ke konání konference nabídla ruská strana, si vybral Chabarovsk. Protože, jak v rozhovoru s novináři řekl, tam ještě nikdy nebyl a také proto, že bude dobře, když si západní politici uvědomí velikost Ruska. Jak se dalo předpokládat, nic se v Chabarovsku nedohodlo a účastníci opět odletěli domů.

V Německu volili nového prezidenta, stávající Horst Köhler, sice oznámil, že bude kandidovat i pro druhé období, ale sociální demokraté a levicová strana (bývalí komunisté) okamžitě poslali do voleb své vlastní kandidáty. Podle předpovědí to neměl prezident Köhler mít lehké, protože jeho protikandidáti, paní profesorka Gesine Schwan a komická figurka bez jakékoliv šance, levičáky do voleb vyslaný herec Soldan, zatvrzelý Ossi se snažili na různých schůzích, shromážděních a především v televizi na sebe tím nejprimitivnějším způsobem upozornit. Mezitím co prezident Köhler decentně pomíjel jakákoliv shromáždění a nepronášel téměř žádné předvolební projevy.

Příjemné bylo v den voleb pozorovat, jaké to bylo pro levičáky nepříjemné překvapení, když byl Horst Köhler zvolen většinou hlasů hned v prvém kole.

Vzhledem k tomu, že se blížil termín voleb do evropského parlamentu probíhal ve všech EU zemích dosti tvrdý agitační boj. Snad nejzajímavější boj nastal v Čechách, kde Paroubek na svých vystoupeních po celé republice byl bombardován desítkami syrových vajíček (viz YouTube.com pod heslem Paroubek a vajíčka, čili Paroubegg). I když mi to připadalo dost nevhodné, vystihlo to náladu v Čechách. Topolánek zas doplatil na svoji loňskou návštěvu u Berlusconiho v jeho sídle na Sardinii, kde byl vyfotografován nahý a fotografie se nějakým záhadným způsobem dostaly do několika bulvárních novin. V Itálii se také snažili znemožnit Berlusconiho, psalo se o jeho poměru s mladičkou dívkou, což dalo jeho manželce důvod k zásahu. Po zveřejnění různých pikantností podala žádost o rozvod.

Jinak se v celé Evropě předháněly strany v argumentech, kterými se snažily ovlivnit voliče. Některé strany, zejména tedy jejich programy jsou dost svérázné, kupříkladu existuje švédská pirátská strana, která bojuje za právo stahovat z PC bezplatně hudbu. A vida, nakonec bude mít v EU-parlamentu jedno křeslo. V Nizozemí kandidovala také strana na ochranu zvířat, zkrátka fantazii se meze nekladly.

Ještě ke všemu se rozhodl Barak Obama, že se na zpáteční cestě z návštěvy u svých arabských přátel v Kairu staví ještě v Německu. Nemínil se původně vůbec setkat s kancléřkou Angelou Merkelovou, ani s jinými politiky a představiteli veřejného života, chtěl jen navštívit Buchenwald, o kterém slyšel od svého strýce,který byl v jednotce, která tento koncentrační tábor osvobodila. Byl naštěstí už poučen, během své prezidentské volební kampaně totiž několikrát tvrdil, že zmíněný strýček osvobodil Auschwitz. Bylo mu vysvětleno, že by to bylo možné jedině v tom případě, že by jeho příbuzný sloužil v Rudé armádě. Z Buchenwaldu to vzal ještě přes Normandii, kde probíhala vzpomínková slavnost k 65. pátému výročí invaze.

Toto vše ale neodvedlo pozornost od skutečného politického dění v Evropě. První šok byl ve čtvrtek, kdy se volilo v Nizozemí - v neděli se zde, zrovna tak jako v Anglii z náboženských důvodů nevolí - a zjistilo se, že druhou nejsilnější stranou je PVV (Partij voor de Vrijheid). To je strana, označovaná za pravicově radikální a jejího předsedu Gerda Wilderse před časem nechtěli ani pustit do Anglie. Wildersova strana získala hned napoprvé 5 křesel do evropského parlamentu. Je to strana, která mluví mnoha Holanďanům z duše, snaží se přimět politiky k realistickému pohledu na dění v zemi, zpřísnit imigrační zákony, ty, kteří azyl nedostali, ihned po procesu deportovat do zemí jejich původu, azylanty, kteří byli odsouzeni za nějaký delikt, ihned po odbytí trestu též deportovat ze země, nefinancovat drahé a jak se ukazuje zcela zbytečné kurzy podporující integraci, zrušit islámské školy a podobně.

Další rozšíření EU má nyní dosti protivníků, a to zejména kmenových, zakládajících členů EU. Stačí se podívat, co se děje po posledním nesmyslně rychlém rozšíření o Rumunsko a Bulharsko. V Moldávii (dříve Besarábii), žádá asi jeden a půl milionu tamních Rumunů o rumunské pasy, aby mohli vyrazit na Západ a oblažit Evropu svojí přítomností. Podle statistik je u imigrantů, i v jiných evropských státech, dvakrát vyšší kriminalita než u místních obyvatel. Nizozemská Sociálně demokratická strana, která tvoří s křesťanskou demokratickou a dvěma menšími stranami koalici, ztratila skoro 12 % A to, co se stalo v Holandsku, byl signál i pro jiné státy, skoro všude utrpěly levicové strany porážku, a všude posílily pravicové strany. V Maďarsku je dokonce druhou nejsilnější stranou proticikánská strana. Italům Berlusconiho eskapády zjevně vůbec nevadily, jeho strana dokonce získala 47 %. Sociální demokrati v Německu utrpěli katastrofální porážku, největší v poválečné době. Také labouristi v Anglii propadli neuvěřitelným způsobem. Ve Francii vyhrála Sarkozyho strana, v Německu CDU a v Rakousku též pravicová strana, která bojuje proti přílivu azylantů. V Čechách vyhrála ODS dosti přesvědčivým množství hlasů, což Paroubka dosti šokovalo, třetí nejsilnější stranou jsou komunisté. Strana zelených skončila hrozným fiaskem, takže jak Bursík, tak Kateřina Jacques odstoupili ze svých funkcí. Jako dozvuk voleb založil bývalý ministr financí Kalousek, ještě s jinými lidoveckými politiky novou politickou stranu Top O9 a jako předsedu představil bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Podle posledních průzkumů by mohla mít tato strana v podzimních volbách úspěch.

A do všeho toho přišla z Ameriky zpráva, že zemřel zpěvák Waldemar Matuška. Masová hysterie, která okolo toho nešťastného mrtvého propukla, byla přímo odporná. Jak psal pražský bulvár, zemřel prý bez koruny. No, hlavně, že měl nějaké dolary. Žil přece na Floridě. Ale nemusel se chudák obávat, měl přímo státní pohřeb. Jeden jeho přítel podnikatel, zařídil, že urna s jeho popelem bude pohřbena do hrobu na Vyšehradě. Tvrdilo se, že prý to bude vedle hrobu akademika Wichterleho, se kterým se Matuška znal, takže to by se mu líbilo. Jenže, povídat si spolu nebudou, Wichterle na Vyšehradě totiž vůbec pohřben není, odpočívá v rodném Prostějově.

Vypadalo to, jako by všem Čechům zemřel tatínek, syn a bratr současně. Masy lidu asi potřebují takové věci, aby se mohly nějak vyžít. Když nemají jinou možnost. Na pohřeb přispěchal i prezident Klaus, seděl hned vedle vdovy a dokonce jí držel chvílemi za ruku. Takové decentní to bylo. Chudák Matuška. Nevím přesně, co si přál, aby se s ním po smrti stalo, ale rozhodně si nepřál takový cirkus. Přál si prý být pohřben do země a asi proto ho zpopelnili. Potom, co jeho tělo s velkými obtížemi dovezli do Čech. Podivná historie.

Kdysi jsem ho rád poslouchal v Redutě, byl to sympatický kluk s krásným hlasem, trochu ztřeštěný. Tenkrát, dávno, všichni jsme byli mladí a on byl snad šťasten. Teď už je jen rád, že mu konečně dají všichni pokoj.

Ale přípravy a boj o voliče v předčasných volbách v Česku pokračují, bez ohledu na dění v ostatní Evropě. Paroubek prosadil herečku a zpěvačku Kateřinu Brožovou jako „svoji“ kandidátku do sněmovny za Ústecký kraj. Jaké bylo asi jeho zklamání, když tato jím vyvolená a jistě neobyčejně kvalifikovaná politička nakonec kandidaturu odmítla. Další rána pro něj byla, když soudruzi z Lidového domu odmítli i další jím navrženou kandidátku, Alenu Borůvkovou. Sociální demokrati teď povolávají do boje staré kádry, jako „kakaového“ Michala Krause, který byl vyšetřován pro podezřelé obchody a praní peněz a proto zbaven předsednictví poslaneckého klubu ČSSD v parlamentu.

Předseda poslanecké sněmovny Miroslav Vlček jako vedoucí delegace poslanců při „výletu“ do Egypta neuhlídal poradce Kavana (Kato) a Vladimíra Laštůvku a Helenu Opoleckou, kteří se rozhodli navštívit zástupce Hámasu a jednat s nimi. Po diskusi ve sněmovně byl nucen dát těmto výtečníkům výpověď. Kavan jí dostane až se vrátí z Jižní Koreje.

Do toho všeho začal naříkat bývalý prezident Václav Havel nad vývojem situace v Čechách, píše o tom, že je Česko v rukou bývalých veksláků, různých podvodníků a jejich mafie. Jako by zapomněl, že k tomu sám před dvaceti lety přispěl.

Nakonec z toho slazení nebylo nic. Na rozloučenou s českým předsednictvím předali Alexandr Vondra a Štefan Füle zástupci švédského vyslanectví jako štafetový kolík soudek piva. Uprostřed Vltavy, z jedné pramičky do druhé. Pivo je hořké, každému nechutná, a to je asi ta chuť, kterou za sebou zanechalo české předsednictví EU