Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Srpen 2009


Z archivních cestiček na cesty života

Mykola Shatylov

Byli tzv. banderovci hrdinové nebo bandité? V Česku obecně se otazník nepíše, byli prostě bandity. Jde o stopy bolševické historiografie, ale svých bílých míst má česká historie dostatek. Občas se objeví objektivní analýzy jako Osud banderovců a tragédie řeckokatolické církve Jána Mlynárika, ale jejich vývody jsou nesmělé a tematicky lokální. Ve srovnání se kniha Banderovci – hrdinové, nebo bandité? zdá být velmi bojovnou. Na rozdíl od většiny svých nemnoha předchůdců je Milan Syruček skvěle obeznámen s reáliemi jak sovětské, tak nezávislé Ukrajiny a považuje za nezbytné vysvětlit moskevsko-ukrajinské vztahy. Bez toho by plzeňský, zlínský či opavský čtenář zůstal na stejné úrovni se čtenáři Doněcka, Charkiva či Oděsy, kteří si myslí, že Rusové a Ukrajinci jsou bratrské národy a jakékoli osvobozovací snahy jsou bratrovražednou válkou.

Úvodní kapitola je obsažná, kompaktní, přestože se jedná o obrovský historický záběr, postupně nás přivádí k důvodům vzniku Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a později - Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Bojovým akcím UPA je v knize věnováno méně pozornosti než jejím politicko-výchovným až vojensko-ekonomickým činnostem. Podivné? Neřekl bych. Milan Syruček si je vědom toho, že na seznámení krajanů s činy vojáků UPA není doba. Ještě nejsou zdolány předsudky zakořeněné v českém povědomí. Zakořenily se kvůli takovým jako Jan Fiala nebo filmům jako Akce B. Milan Syruček předsudky odstraňuje a já doufám, že čtenář jeho knihy si uvědomí, že šlo o vysoce disciplinovanou armádu, budovanou na zásadách křesťanské morálky, a pochopí, že vojáci UPA nikdy nezabíjeli své krajany. Odkud se bere Syručkovo přesvědčení?

Důvodů je mnoho. Zůstaňme u jednoho. Je schopen číst archivní dokumenty! Ne všechny, ale ty, v nichž se pravda mísí se lží tak fantasmagorickým způsobem, že přivádí k šílenství i nejvzdělanější odborníky. Na to, aby se našlo zrnko pravdy v protokolech podepsaných Sověty, je třeba mít ostříží zrak. Tedy je nutné posuzovat dokumenty na pozadí sovětské reality.

Práci Milana Syručka nazývám kniha. Proč ne studií či vědeckou prací? Protože je velice mnohovrstevná - najdeme v ní cestovní zápisy, vzpomínky, reportáže, interviews, politickou publicistiku atd. Na první pohled se zdá jít o jistou směsku. Z této mnohovrstevnatosti knihy se linou příběhy z archivů. Hrdinové nebo banditi? Milan Syruček je dobře obeznámen i s detaily politické bitvy, protože ta je základem pro posouzení této řečnické otázky.

Nakonec ještě o dvou chybách, které se vloudily. Prvním velitelem UPA nebyl Roman Šuchevyč, ale Dmytro Kljačkivskyj (alias Klym Savur). Šuchevyč byl velitelem od roku 1943 do roku 1950. Ale proč je v knize básník Volodymyr Sosjura nazýván laureátem Stalinské prémie (a ještě za báseň Ljubiť Ukrajinu!), to nechápu. Právě za tuto báseň byl autor označen za buržoazního nacionalistu.

Syruček, Milan: Banderovci – hrdinové, nebo bandité?, Epocha, Praha 2009, 1. vyd., 154 s.



Zpátky