Srpen 2009

Nás se to netýká

Jaroslav Spurný

V případu Vítkov selhávají politici i policie. Policii se dosud nepodařilo vyřešit tři měsíce starý případ pokusu o devítinásobnou vraždu, jehož obětí je jedno nadosmrti zmrzačené dítě. Přitom je dost možné, že vrah nebo vrazi jsou rozhodnuti vraždit dál. A pokud ne oni, někdo podobný útok jistě zopakuje. Přesto v Česku tato policejní neschopnost nikoho příliš nevzrušuje, nikdo nevolá policii a její šéfy k odpovědnosti. Důvod? Většina lidí se domnívá, že vítkovský vražedný útok se „nás“ netýká. Oběti jsou Romové, a u těch se v Česku už nějakou dobu předpokládá, že prostě s nějakým hořícím stropem nad hlavou musejí počítat a že si to možná i tak trochu zaslouží.

Z formálního hlediska lze jen stěží policejnímu vyšetřování vítkovského útoku něco vytknout. Policie na případ nasadila desítky lidí, vyslechla stovky svědků, prověřila tisíce informací. I senzibila si přizvala. Politici poskytovali vyšetřování na začátku podporu takového kalibru, že se o tom může třeba protikorupčním jednotkám jen zdát. Výsledek se však ani po třech měsících nedostavil. Proč?

Policie má dvě varianty vražedného útoku. Rasismus, anebo výstraha lichvářů dlužníkům. V prvním případě existují dvě alternativy. Šlo o nepromyšlenou akci rozkurážených násilníků z okolí. Věděli, kdo v domě bydlí, a ve Vítkově a přilehlých obcích – kde, jak říká vítkovský starosta, se všichni znají – by nemělo být dopadení problémem. Anebo šlo o připravenou akci kovaných extremistů. Na ty zase policie má desítky protiextremistických útvarů a odborů, které by měly mít o tomto prostředí informace. A díky informátorům, analýzám internetu a odposlechům by dopadení vražedné skupinky ani v tomto případě nemělo být tak složité. Pokud policie informátory nemá – a doposavad nulový výsledek pátrání to naznačuje – je to její velký problém. A vlastně i náš: stěží totiž můžeme od takových detektivů očekávat, že někdy v budoucnu podobné zločiny vyšetří.

Druhou policejní variantou je útok lichvářů. Ten napadená rodina vylučuje. Žádným lichvářům prý nic nedluží. Policie obětem samozřejmě nemusí věřit. Ale měla by věřit svým odborníkům a zkušenostem. Jak tvrdí experti, lichváři své romské dlužníky nevraždí. Zastrašují je. Jsou schopni unést dítě, zmlátit hlavu rodiny, znásilnit mladou dívku. Ale nelikvidují zdroje svých příjmů. Navíc jsou si plně vědomi, že podobná akce by vystavila jejich byznys těžkému riziku policejního vyšetřování. Těžko říci, proč se policie přes tříměsíční bezvýslednost této stopy drží, samotní policisté mlčí.

Policie v každém případě selhala, žhářské útoky na Romy se opakují už léta a zdejší strážci zákona si s jejich vyšetřením nevědí rady. Pachatele nedopadla ve většině případů a za ty roky se nepoučila. Nikdo na ně ani netlačí. I v případě Vítkova politici rychle zapomněli na své sliby, jak se o vyšetření případu zasadí. Veřejnost zase nepovažuje případ za svůj, za něco, co se jí týká.

Po vítkovském útoku slíbili politici i policisté zpracování osnov boje proti extremismu. Je to slib, který nic nestojí a nic neznamená. Za posledních patnáct let jich experti napsali minimálně třicet osm. Nový šéf protiextremistického tažení Jiří Komorous se zatím prezentoval jen akcí pro televizní kamery, ve které policisté odvedli v poutech desítku výrobců nacistických výšivek a hudebních nosičů, aby polovinu z nich hned druhý den propustili.

Václav Klaus by se asi velice divil, kdyby mu na nějakém evropském summitu nějaký Francouz sdělil, aby vyřídil svým přátelům a příbuzným, že svým přístupem přispívají k tunelování bank. Sám ale neviděl při návštěvě brněnského romského muzea nic špatného na tom, když upozornil přítomné, že vítkovský útok na Romy „má i druhou stranu mince“. „Vysoké procento vězňů žádajících mne o milost jsou podle jména Romové, měli byste působit na své příbuzné a známé, aby věděli, že i takové věci k celkové situaci přispívají,“ odpověděl Klaus na otázku romského boxera, zda se má nechat romská populace jen tak upalovat. Podobně se vyjádřil tehdejší ministr vnitra Ivan Langer, pro Jiřího Paroubka byl útok, jehož nejpostiženější obětí je dvouletá dívka, záminkou sdělit voličům, že za nárůst extremismu může ODS.

Politici viditelně selhávají v pochopení jednoduché věci: za neutěšený stav, v němž tone část zdejší romské populace, nese plnou odpovědnost většinová společnost. Tuto pravdu právě v těchto dnech přesně ilustroval průzkum ministerstva školství. Z něho vyplývá, že minimálně třicet procent romských dětí z každého populačního ročníku je tu rok co rok umisťováno do speciální sítě „zvláštních škol“. To jim navždy bere šanci na vzdělání a orientaci v moderní společnosti a automaticky z nich dělá věčné příjemce sociálních dávek. Jinými slovy z nich dělá to, co pak zdejší prezident prohlašuje za „druhou stranu“ upalovací mince. To je ovšem podle starého vtipu stejně odpudivé pokrytectví, jako když vrah rodičů prosí před soudem o shovívavost, neboť je přece úplný sirotek.

(Respekt, www.respekt.cz)