Zaří 2009

Nedobrovolné sterilizace Romek prý pokračují

Jan Rovenský

V českých nemocnicích dál dochází k nedobrovolným sterilizacím romských žen – poslední známý případ se stal v roce 2007 na Ostravsku. Uvedla to včera (20. 07. 2009 - pozn. red. CS-magazinu) Elena Gorolová ze Spolku žen poškozených sterilizací. „Žena z Frýdku-Místku byla pod nátlakem sociální pracovnice přinucena k tomu, aby si nechala udělat sterilizaci,“ řekla Gorolová ČTK. Nechtěla zatím uvést jméno čtyřicetileté matky čtyř dětí, neboť ta dosud nemá právní zastoupení. „Měla velké obavy, že jí budou odebrány děti do dětského domova, takže proto to podstoupila,“ dodala s tím, že nejde o jediný případ. Romky mají prý obavy o sterilizacích mluvit na veřejnosti, aby nepřišly o dávky a neupoutaly pozornost médií.

Indicie nevládních organizací, že ke sterilizacím dochází i nyní, má i úřad ministra pro lidská práva Michaela Kocába. Včera to novinářům potvrdili náměstek ministra Czesław Walek a Gabriela Hrabaňová, ředitelka kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity. „Z romských kruhů máme zprávy, že se to stále děje. Další podrobnosti však neznáme,“ oznámil Walek s tím, že žena se chystá podat trestní oznámení na nemocnici, kde k zákroku mělo dojít. „Nemůžeme předjímat, zda to bylo oprávněné či nikoli, záležitost se zatím nikde neprojednávala,“ doplnila Hrabaňová.

Týž den mezitím přijala vláda ČR analýzu ministra Kocába o situaci Romů v ČR. V ní se uvádí, že zejména růst pravicového extremismu, diskriminace, špatné ekonomické podmínky a rodinné vazby na bývalé migranty jsou hlavní důvody, proč čeští Romové odcházejí.

„Odcházejí schopní“

„Říká se, že emigrace z ČR je ojedinělá, ale není tomu tak. Poslední zprávy, které přicházejí z Maďarska, naznačují, že za posledních 14 dní odjelo do Kanady deset patnáct rodin z jedné komunity,“ řekla Hrabaňová. Za první polovinu letošního roku podalo žádost o azyl v Kanadě 800 Maďarů (5. místo), Čechů bylo 1720 (2. místo).

Podle Kocába Romové, kteří v Kanadě žádají o azyl, jsou zástupci elit či střední třídy, kteří jsou „schopní si emigraci zorganizovat, zatímco pro Romy na Slovensku je třeba problém se dostat do okresního města“. Navíc prý jde o rodiny, které se již do společnosti úspěšně začlenily. Kocáb tvrdí, že právě tyto skupiny by mohly vzdělávat romskou komunitu.

Zpráva vyjmenovává několik hlavních oblastí: jde především o vzdělávání, boj proti nezaměstnanosti, bydlení a zlepšení bezpečnostní situace romských rodin. Analýza zmiňuje nutnost podpory romské kultury a jazyka, zmenšení sociálního vyloučení, zlepšení zdravotní péče o Romy či boj proti zadluženosti.

(Právo)