Zaří 2009

Černá konta Romana Janouška

Jaroslav Spurný

Vypadá to, že tuzemské klíčové tunely a praní špinavých peněz začíná místo českých institucí řešit švýcarská prokuratura a policie. Poté, co jsme se ze země helvétského kříže dozvěděli, že manažeři Mostecké uhelné (dnes Czech Coal) proprali přes tamní banky minimálně dvanáct miliard korun, které předtím ukradli ve svém podniku, slyšíme ze Ženevy další skandální informaci.

Přítel pražského primátora Pavla Béma, vlivný podnikatel Roman Janoušek, má v tamní bance konto a na něm 12,2 milionu dolarů (a dalších sedmdesát tisíc eur v trezoru, v obálce nadepsané "Péťa“). Švýcarským úřadům odmítl vysvětlit, jak k penězům přišel, a tamní prokuratura jej obratem obvinila z praní špinavých peněz. Ke kontu má podpisová práva Janoušek, jeho matka a dva vysoce postavení úředníci pražského magistrátu, ředitel odboru městského investora Jiří Toman a ředitel odboru obchodních aktivit Peter Ďurica. Tedy dva muži, kteří mají zásadní slovo při rozhodování o pražských investicích. Jak švýcarská policie na konta přišla? Tou nejjednodušší cestou. Podobně jako u nás mají švýcarské banky povinnost nahlásit ministerstvu financí podezřelé vklady. Založení Janouškova konta svou výškou podezřelé bylo. Ministerstvo předalo informaci prokuratuře a ta požádala Janouška o vysvětlení, odkud peníze vzal. Janoušek to vysvětlit nedokázal a byl obviněn z praní špinavých peněz. Mimochodem, když česká policie dostane z tuzemského ministerstva zprávu o podezřelém kontu, nedokáže s tím ve většině případů nic udělat. Na rozdíl od Švýcarů totiž tady policie nemůže žádat o vysvětlení původu peněz, pokud není schopna prokázat, že peníze pocházejí z trestné činnosti.

Podrobnosti o případu Janoušek neznáme. Podle MF Dnes, která o kontech informovala, zablokovala švýcarská policie i další Janouškova konta v celkové výši skoro dvou miliard korun, ale tuto informaci nikdo oficiálně nepotvrdil. Švýcarská policie se chystá vyslechnout tři tamní makléře, kteří některé Janouškovy účty spravovali. Zatím je ale brzy na zásadní závěry. Existence konta je podezřelá, stejně jako fakt, že k němu mají přístup dva klíčoví muži Bémova úřadu. Samozřejmě můžeme spekulovat, že si všichni ulili do Švýcarska peníze z řady podezřelých obchodů, které magistrát uzavřel, často s firmami, které více nebo méně souvisí s Janouškovým podnikáním. Jde o výhodné pronájmy firmě Navatyp, třeba pozemků pražské náplavky, prodej nemovitostí nebo chystaný, pro město i stát nevýhodný prodej Masarykova nádraží developerům, kteří je chtějí přestavět na obchodní centrum.

Ale hlavní transakcí, o kterou se švýcarští policisté zajímají, je privatizace ruzyňského letiště, ve které hraje magistrát významnou roli. Ze Ženevy přišel podle zdrojů Respektu na tuzemské vrchní státní zastupitelství na přelomu roku dotaz, co by Janoušek mohl mít s privatizací společného. Odpověď státního zastupitelství neznáme. "Můžu jen potvrdit, že žádost přišla,“ říká mluvčí úřadu Irena Válová. Privatizaci letiště připravovala vláda Mirka Topolánka. Není v možnostech této zprávy popsat všechny lobbistické zájmy a tlaky okolo prodeje letiště. Nicméně Roman Janoušek často jednal s ministrem dopravy Alešem Řebíčkem - podle našich zdrojů o tom, aby prosadil zásadní zájem primátora Béma: převést třetinu akcií letiště na magistrát ještě před zahájením privatizace. Město by pak získalo při rozhodování o privatizaci zásadní vliv.

Všechno jsou to jen spekulace. Je dobré, že jsme se o černých kontech Romana Janouška a pražských úředníků dozvěděli. Teď je důležité zjistit, odkud peníze vzali, zda za nimi stojí korupce a jaká. Bez těchto informací můžeme mít podezření, že šokující zpráva o ulitých penězích přítele pražského primátora Béma, zveřejněná poměrně krátce před volbami, je jen součástí mocenského boje uvnitř ODS. Existují totiž stoprocentně ověřené informace, že o Janouškově černém kontu ví už několik měsíců jak Mirek Topolánek, tak Ivan Langer.

(Respekt, www.respekt.cz)