Zaří 2009

Národ na křižovatce dějin

Druhá světová válka se v šestém roce svého trvání zřejmě chýlí ke konci. Zápas obou táborů se vystupňoval do té míry, že už dále nelze přepínat tětivu. Uznává se to na obou válčících stranách a bojuje se s největším vypětím gigantických sil. Konec války je už na obzoru.

Průběhem šesti let tohoto obřího zápolení se mnohokrát změnila mapa Evropy. Velmi utrpěly ony země, na nichž se opětovně přelévalo válečné dění. Výsledek je tam zpustošení, pobořena města, ztráty lidských životu i majetku. Český národ přežil těchto šest let v poměrném klidu i když, jak ani jinak není možno, vzedmuté vlny doléhaly až k nám. Zásahem státního presidenta dr. Háchy se podařilo od počátku, že jsme byli postavení mimo oblast válečného zápolení. Nedali jsme podnět k zápasu - ale nemohli jsme přispívat k jeho zmírnění nebo zabránění. Byli jsme oddáni své vlastní práci a ve světovém dění jen pasivním činitelem. Tak nás vedla naše vláda, její politika, směřující ve všech směrech k jedinému čili aby byla pokud možno bez škod a ztrát zachována naše národní existence.

Podařilo se to? Kazdy z nás nyní, kdy se fronty přiblížily až k nám, musí nezaujatě odpovědět kladně. Byly svízele, byly nesnáze a byly i obětí - ale zatím, co všude okolo nás to vřelo a měnila se situace, byli jsme my všeho nejhoršího ušetřeni. Na všech úsecích veřejného a národního života se u nás v posledním pětiletí projevoval utěšený rozkvět a vzestup - připomeňme si jen důležitý úsek vzestupu porodnosti. Rostli jsme početné, zatím co jinde národů ubývalo právě ztrátami válečnými i poklesem porodnosti. Provedeny byly úpravy v oboru sociálního pojištění zemědělců i řemeslníků když bylo náležitě postaráno o dělnictvo. Přes všechna omezení vynucená válkou, žili jsme si poměrně dobře, rozhodně lépe než ostatní národové v Evropě!

Zákonná naše vláda řídila v těchto letech rozmyslně nitky osudu svěřeného národa, jestliže můžeme se stále ještě bezpečně dívat na závěrečný akt válečného zápolení. Jde nyní o to, abychom nyní v posledním aktu sami neprozřetelně nezkazili dobrý svůj stav. Síly, které jsou kolem nás v pohybu, jsou takové, že je mimo naší možnost, abychom sami na ne mohli jakkoli zapůsobit. Byli-li jsme po pět roku jen tichými diváky, bude moudré, abychom jimi zůstali do závěru. To znamená důvěřovat i nadále své vládě, věřit v její osvědčenou prozíravost, moudrost i starostlivost. Náš osud byl dosud v dobrých rukách a čiňme vše, aby v nich zůstal.

„Pražska vláda“ - četli jsme v těchto dnech slova odpovědného činitele - „pozorně sleduje vývoj. Věřte, že v rozhodně chvíli zasáhne a hodí na váhy politiky evropské všechnu autoritu, kterou si získala dosavad ve středoevropském prostoru. Veřejnost uvítala toto ubezpečení. Podmínku ovšem známé: Je to nutnost, aby byl u nás zachován rozvážný klid, aby i nadále byl u nás pořádek. Jen tak se nám může podařit, že i v posledním kole zápasu zabráníme možným zkázám v naší vlasti. - Lid nás je rozvážný a přístupný rozumným radám. Věříme, že zůstane takový i nyní, v době velmi vážně, kdy se celý svět, i my s ním dostal na křižovatku. Děj se co děj kolem nás - nám musí jít o jedno: uchránit a zachránit národ."

(list Kraj Královéhradecký, 5. 5. 1945)

Narod na krizovatce dejin

"Druha svetova valka se v sestem roce sveho trvani zrejme chyli ke konci. Zapas obou taboru se vystupnoval do te miry, ze uz dale nelze prepinat tetivu. Uznava se to na obou valcicich stranach a bojuje se s nejvetsim vypetim gigantickych sil. Konec valky je uz na obzoru. Prubehem sesti let tohoto obriho zapoleni se mnohokrat zmenila mapa Evropy. Velmi utrpely ony zeme, na nichz se opetovne prelevalo valecne deni. Vysledek je tam zpustoseni, poborena mesta, ztraty lidskych zivotu i majetku. Cesky narod prezil techto sest let v pomernem klidu i kdyz, jak ani jinak neni mozno, vzedmute vlny dolehaly az k nam. Zasahem statniho presidenta dr. Hachy se podarilo od pocatku, ze jsme byli postaveni mimo oblast valecneho zapoleni. Nedali jsme podnet k zapasu - ale nemohli jsme prispivat k jeho zmirneni nebo zabraneni. Byli jsme oddani sve vlastni praci a ve svetovem deni jen pasivnim cinitelem. Tak nas vedla nase vlada, jeji politika, smerujici ve vsech smerech k jedinemu cili aby byla pokud mozno bez skod a ztrat zachovana nase narodni existence.

Podarilo se to? Kazdy z nas nyni, kdy se fronty priblizily az k nam, musi nezaujate odpovedet kladne. Byly svizele, byly nesnaze a byly i obeti - ale zatim, co vsude okolo nas to vrelo a menila se situace, byli jsme my vseho nejhorsiho usetreni. Na vsech usecich verejneho a narodniho zivota se u nas v poslednim petileti projevoval uteseny rozkvet a vzestup - pripomenme si jen dulezity usek vzestupu porodnosti. Rostli jsme pocetne, zatim co jinde narodu ubyvalo prave ztratami valecnymi i poklesem porodnosti. Provedeny byly upravy v oboru socialniho pojisteni zemedelcu i remeslniku kdyz bylo nalezite postarano o delnictvo. Pres vsechna omezeni vynucena valkou, zili jsme si pomerne dobre, rozhodne lepe nez ostatni narodove v Evrope!

Zakonna nase vlada ridila v techto letech rozmyslne nitky osudu svereneho naroda, jestlize muzeme se stale jeste bezpecne divat na zaverecny akt valecneho zapoleni. Jde nyni o to, abychom nyni v poslednim aktu sami neprozretelne nezkazili dobry svuj stav. Sily, ktere jsou kolem nas v pohybu, jsou takove, ze je mimo nasi moznost, abychom sami na ne mohli jakkoli zapusobit. Byli-li jsme po pet roku jen tichymi divaky, bude moudre, abychom jimi zustali do zaveru. To znamena duverovat i nadale sve vlade, verit v jeji osvedcenou proziravost, moudrost i starostlivost. Nas osud byl dosud v dobrych rukach a cinme vse, aby v nich zustal, >Prazska vlada< - cetli jsme v techto dnech slova odpovedneho cinitele - pozorne sleduje vyvoj. Verte, ze v rozhodne chvili zasahne a hodi na vahy politiky evropske vsechnu autoritu, kterou si ziskala dosavad ve stredoevropskem prostoru. Verejnost uvitala toto ubezpeceni. - Podminku ovsem zname: Je to nutnost, aby byl u nas zachovan rozvazny klid, aby i nadale byl u nas poradek. Jen tak se nam muze podarit, ze i v poslednim kole zapasu zabranime moznym zkazam v nasi vlasti. - Lid nas je rozvazny a pristupny rozumnym radam. Verime, ze zustane takovy i nyni, v dobe velmi vazne, kdy se cely svet, i my s nim dostal na krizovatku. Dej se co dej kolem nas - nam musi jit o jedno: uchranit a zachranit narod."

list Kraj Kralovehradecky , 5.5.1945