Říjen 2009

Dostali zákaz, získali popularitu

Marek Kerles

Sudetoněmecké sdružení se nesmí v Česku zaregistrovat. Ministerský zákaz vzbudil mezinárodní ohlas. I když toto uskupení žádá zrušení Benešových dekretů, jeho zákaz odporuje základním principům demokracie. Domnívá se to alespoň nezávislý senátor Jaromír Štětina. Pokud skupina lidí žádá zrušení nějakých zákonů nenásilnou formou, v demokracii by měla podle senátora mít právo vyjádřit svůj názor. Štětina navíc tvrdí, že ministerstvo svým rozhodnutím otevřelo jakousi Pandořinu skříňku.

O změnu ústavy a zákonů usiluje i řada dalších občanských sdružení, a dokonce politických stran, jejichž činnost zatím nikdo nezakázal. Příkladem může být strana Koruna česká, žádající znovuzavedení konstituční monarchie v Česku.

„Jedna věc je něco žádat a prosazovat a druhá, zda na to vláda či obyvatelstvo konkrétní země přistoupí,“ řekl Štětina LN. Jestliže nějaké občanské sdružení prosazuje ústavní či jiné změny a nevyzývá přitom k násilí, nemůže to být důvodem k zákazu činnosti.

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Česku, na Moravě a ve Slezsku založili tři čeští občané, tedy nikoliv sudetští Němci, kteří naopak tvrdí, že s tímto občanským sdružením nemají vůbec nic společného. Protože má ale i tato česká organizace ve svých stanovách požadavek na zrušení Benešových dekretů, a dokonce vrácení majetku vysídlencům, ministerstvo minulý týden odmítlo její zaregistrování. A to s odkazem na šestnáct let staré rozhodnutí Ústavního soudu. Ten Benešovy dekrety zkoumal a dospěl k závěru, že jsou zcela legálním právním aktem, odpovídajícím výsledkům druhé světové války a tehdejším mezinárodním smlouvám.

Ministerstvo z tohoto nálezu odvodilo, že v Česku nelze ani prosazovat jejich zrušení formou občanských aktivit. „Jde o občanské sdružení nedovolené, neboť jeho skutečným cílem je jinak porušovat ústavu a zákony,“ napsali ministerští úředníci ve svém zamítavém stanovisku.

Zakladatelům Sudetoněmeckého krajanského sdružení v ČR však ministerstvo evidentně náladu nezkazilo. Právě naopak. O zákazu činnosti sdružení od včerejška píší všechny rakouské i německé noviny, do Česka se chystají na rozhovor se zakladateli televizní štáby. „Kdyby nás zaregistrovalo, nějaký ohlas by to asi mělo, určitě ale zdaleka ne takový jako zákaz,“ řekl LN jeden ze zakladatelů Tomáš Pecina. Nápad založit Sudetoněmecké krajanské sdružení v Česku dostal údajně poté, co zjistil, že v mnoha evropských zemích existují pobočky či samostatné organizace sudetoněmeckého landsmanšaftu, v Česku ale nikoliv. „S nikým z německých sdružení jsem to ale nekonzultoval,“ tvrdí Pecina. České sdružení podle něj prosazuje zrušení Benešových dekretů demokratickou cestou, tedy přesvědčováním obyvatelstva o jejich nesouladu se základními lidskými právy.

Také Peter Barton ze sudetoněmecké kanceláře v Praze přitom potvrzuje, že landsmanšaft nemá s nově založenou českou organizací nic společného. „Ty pány vůbec neznáme, nevíme, koho tedy ministerstvo vlastně zakázalo,“ řekl LN Barton. Kancelář funguje jako samostatná společnost s ručením omezeným, která dostává prostředky od sudetoněmeckého landsmanšaftu, zaregistrovaného ale v zahraničí.

Podle Jaromíra Štětiny bez ohledu na obecný názor na Benešovy dekrety nemůže ministerstvo zakázat registraci sdružení, protože to prosazuje jejich zrušení demokratickou cestou. „To je rozdíl oproti KSČM, která se ve svém programu oficiálně opírá o díla Marxe a Lenina, vyzývající k revoluční změně formou násilí,“ tvrdí Štětina. Senát proto už vloni v listopadu vyzval vládu, aby nechala aktivity českých komunistů prověřit Nejvyšším správním soudem.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)