Říjen 2009

Poláci se cítí jako hlavní oběť války

Martin Ehl

Nový průzkum ukázal, že Poláci už nevidí válku černobíle. Nepřátelé nebyli jen Němci, ale i Sověti či Ukrajinci, tvrdí Poláci.

Dědeček měl dva skvělé velitele: Němce Ervina Rommela v Africe a Poláka Wladysława Anderse pod Monte Cassinem. Oba generálové patřili ale k opačným stranám konfliktu. To je jeden z příběhů, který sebrali polští sociologové během největšího průzkumu o názoru Poláků na druhou světovou válku za posledních čtyřicet let. Šlo o příběh ze Slezska, kde dvacet procent obyvatel přiznalo, že měli jednoho nebo oba dědečky u wehrmachtu, neboť Němci Slezany nepovažovali za Poláky, ale příslušníky třetí říše. Slezští zajatci se ovšem stávali příslušníky polské západní armády. Poláci obecně svoji novodobou historii velmi prožívají, často o ní diskutují a jsou hrdi na vojenské úspěchy. Výzkum ovšem ukázal, že válka má nyní v paměti podobu spíše civilní, ne vojenskou, a nikoli jen protiněmecky laděnou.

O výsledcích výzkumu, který zahrnoval 1200 respondentů a zvláštní průzkum ve třech polských největších městech, informoval včera list Gazeta Wyborcza. "Válka má v paměti Poláků podobu chaosu, války všech se všemi," řekl listu sociolog Piotr Kwiatkowski z agentury Pentor, která výzkum u příležitosti 70. výročí vypuknutí války zpracovala. "Na rozdíl od časů socialismu se s Němci mísí Rusové, Ukrajinci nebo partyzáni, kteří ne vždy byli příznivci lidskosti," řekl Kwiatkowski o obrazu nepřítele.

Poprvé totiž podobný průzkum zahrnoval i otázky týkající se konfliktu polsko-ukrajinského a sovětské okupace. Sovětská vojska vtrhla v roce 1939 do Polska jen dva týdny po německém útoku. Poprvé se ukazuje, že v paměti lidí nemá válka podobu, jak ji třeba ukazuje nejpopulárnější polský televizní seriál všech dob Čtyři tankisté a pes. Sociologové sebrali příběhy lidí, kteří popisovali, jak je Němci varovali před bolševiky, nebo jak při pronásledování stříleli němečtí vojáci do vzduchu místo do uprchlíků.

Teprve v posledních letech vycházejí studie popisující polsko-ukrajinské boje. V očích Poláků je stále živý obraz krvelačného ukrajinského nacionalisty. Velmi citlivou otázkou je vztah k Židům. Poláci si myslí, že Židům pomáhali a zároveň se považují za větší oběti války než Židé. Řada studií z posledních let ale dokazuje, že Poláci se na pronásledování Židů naopak podíleli. Jen třetina dotázaných si myslí, že Polsko, které se po válce posunulo geograficky na Západ, ale zůstalo v sovětské sféře vlivu, je možné zařadit mezi vítěze války.

Polská vláda chystá vzpomínkové slavnosti na 1. září do Gdaňska, kde padly první výstřely války. Mají se jich zúčastnit premiéři Německa a Ruska a učinit tak za válečnou historií symbolickou tečku.

Boj

87 % Poláků tvrdí, že celý národ bojoval ve válce s okupanty. Poláci se také obecně považují za národ, který ve válce bojoval nejdéle ze všech.

Židé

80 % Poláků si myslí, že pomáhali Židům. Většina dotázaných se také domnívá, že Poláci trpěli ve válce více než Židé.

Poražení

25 % dotázaných se domnívá, že Polsko nelze považovat za jednoho z vítězů druhé světové války.

Polská paměť

Vznikající polské Muzeum druhé světové války si u agentury Pentor zadalo první velký průzkum o názoru Poláků na druhou světovou válku od 60. let minulého století. Obraz války už není černobílý jako za časů vlády komunistů, ale Poláci se stále vidí jako hlavní oběti konfliktu.

(iHNed.cz)