Říjen 2009

Slováci dobývali jižní Polsko

Luboš Palata

Jedinou zemí, která spolu s nacistickým Německem přepadla 1. září 1939 Polsko, byla Slovenská republika, známá spíše pod názvem "Slovenský štát". Na pomoc nacistům byly připraveny tři slovenské divize, celkem padesát tisíc mužů. Navíc Slovensko poskytlo pro německý útok území, k čemuž ho zavazovala "ochranná smlouva" z března 1939. Slovensko přepadlo Polsko bez vyhlášení války. Slovenské jednotky pod vedením samotného ministra obrany generála Ferdinanda Čatloše byly podřízeny německému velení.

Veřejnosti byla agrese představena jako operace, při níž slovenská armáda obsazuje území, která Poláci získali ve dvacátých letech a pak po mnichovské dohodě na podzim roku 1938. Byla to nevelká oblast na Oravě a Spiši, která pak byla Slovensku jako válečná kořist Hitlerem skutečně přiřčena.

Hlavním důvodem, proč se však Slovensko přepadu Polska bez váhání účastnilo, byla snaha zajistit si v Berlíně výhodu vůči svému jižnímu sousedovi Maďarsku. To se k válce proti Polsku jako tradičnímu spojenci odmítlo přidat a naopak (na rozdíl od Slovenska) poskytlo útočiště více než sto šedesáti tisíc polským vojákům, kteří před Němci do Maďarska ustoupili.

Slovensko nasadilo do bojů v Polsku své tehdejší nejlepší síly, včetně desítek tanků, obrněných vozidel, stíhaček a bombardérů. Slováci na jihu Polska postoupili až do hloubky téměř 100 km.

S pomocí Slováků byl Hitler nadmíru spokojen a udělil generálu Čatlošovi a dalším dvěma slovenským důstojníkům nejvyšší nacistické vyznamenání - Železný kříž.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)