Listopad 2009

Psohlavci

Ladislav Frank Nykl

Zakladatel sir Baden Powell dal do štítu skautingu stylizovanou lilii, kterou býval na kompasech označován sever a která je též symbolem francouzské šlechty, spřízněné s anglickou. Do českých zemí přinesl tuto myšlenku v r. 1911 profesor Antonín Benjamín Svojsík. Po návratu z Anglie začal se svými žáky a druhy tábořit v Dobřichovicích a později kolem Prahy. S ohledem na tradice a tužby českého národa, zvolil pro české skauty název Junák. Jako jeho symbol zvolil znak Chodů, psí hlavu, podle kresby Mikoláše Alše. Což bylo dobře myšleno, ale neodpovídalo realitě, protože Chodové neměli ve znaku psí hlavu, nýbrž plstěné vysoké boty, proto jméno Chodové, pochází od slova choditi, procházeti po hranicích. Vysoké boty, které Chodové fasovali, malíři Alešovi nepřipadaly příliš heroické, tak celý symbol a znak změnil na psí hlavu. Jenomže si neuvědomil, že psí hlava (Hundkopf) byla vlastně německá nadávka, kterou byli Chodové častováni od Němců, z druhé strany hranice.

Aloisi Jiráskovi se ve spolupráci s Mikolášem Alšem podařilo český národ dokonale mystifikovat, když přisoudil Chodům název Psohlavci. Tento termín v Čechách 16. století platil za hrubou nadávku, kterou bývali častováni především Turci. Hundköpfe pak Chodům přezdívali Němci, ale ani od nich to nebyl projev úcty. V chodském znaku nikdy nebyla psí hlava, jak ji vyobrazil Mikoláš Aleš. Znak tvořil čakan, na pečeti obklopený čtrnácti hvězdami. Na praporci či korouhvi měli Chodové pár plstěných bot a s tímto praporcem doprovázeli přes šumavský hvozd českého krále, bylo-li to třeba.

Psí hlavou se Jirásek nechal zlákat pravděpodobně od svého německého kolegy Gabriela, který roku 1864 sepsal o Chodsku rozsáhlé pojednání. Navíc, i kdyby doprovázeli Chody na jejich strážních hlídkách psi, zcela jistě by to podle názoru kynologů nemohli být němečtí ovčáci, ale spíše plemena podobná čuvačům.

Naši bdělí pohraničníci, kteří tento sporný znak později převzali, asi také nevěděli, že psí hlava je svým způsobem symbol pohany a urážky. Tak byla vlastně německá nadávka Hundköpfe vlivem díla Aloise Jiráska povýšena na čestný název Psohlavci. Válenkáči, Plsťáci, nebo Boťáci by asi tak nevyzněli.