Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Listopad 2009


Přijel odvěký nepřítel

Tomáš Pecina

Ne snad, že by se to nečekalo: Návštěva papeže v České republice je poznamenána odtažitou, formální zdvořilostí na straně hostitelů a opatrností na straně hosta. Nejpatrnější je to zřejmě z komentářů jindy servilní, ba devotní České televise, která při každé příležitosti neopomene zdůraznit, že papež je sice papež, ale Jan Pavel II. to není.

"Natvrdo" to řekl host studia na ČT24, jakýsi zapomenutelný vědec z Historického ústavu, který se vyjádřil v tom smyslu, že Češi byli příjemně překvapeni tím, že papež, ač Němec, nehovořil po svém příletu německy, ale česky, a poté zlověstně naznačil cosi o papežově temné nacistické minulosti.

Tím uhodil hřebíček na hlavičku: Ano, v osobě Benedikta XVI. nepřijel jen nejvyšší představitel římskokatholické církve, ale zároveň i příslušník nenáviděného německého národa. Budoucímu papeži sice bylo v r. 1945 pouhých osmnáct let, ale to ho nikterak nezbavuje odpovědnosti za členství v Hitlerjugend, což je, jak známo, zločin nepromlčitelný (zatímco členství většiny ministrů včetně premiéra a dobré půlky sněmovny v normalisační KSČ je minulostí dávno zapomenutou).

Papež, jemuž bylo již před cestou tlumočeno, nakolik je nežádoucí, aby v České republice používal odsunutý jazyk, se při homilii uchýlil k "neutrální" italštině, a česko-německých vztahů se ani náznakem nedotkl, stejně tak jako se nedotkl otázky atheistickým státem církvi odňaté kathedrály sv. Víta.

Tak trochu mi to připadá, jako by si papež svou cestou jen splnil nepříjemnou povinnost, a realisoval svou návštěvu takovým způsobem, aby byla za pár dnů oběma stranami zapomenuta, neboť jakékoli pastorační úsilí v českých zemích je stejně marným, beznadějným podnikem.

(Slepecká hůl, http://tompecina.blogspot.com)



Zpátky