Prosinec 2009

Dvacet let poté - od pokojné revoluce k evropské integraci

Eugenie Trützschler

Pod tímto názvem se od 16. do 18. října 2009 konala výroční konference Česko-německého diskusního fóra. Tato instituce byla založena na základě Česko- německé deklarace z 21. ledna 1997. Za úkol má pečovat o česko-německý dialog zapojením všech skupin, které prosazují česko-německou spolupráci. Na této výroční konferenci se diskutovaly ve třech panelech témata, která jsou pro obě strany v souvislosti s členstvím obou států v Evropské unii důležitá. Každému z panelů předcházel krátký film vytvořený česko-německým fórem mládeže.

První panel měl název 20 let po převratu - stanovení společenských pozic a moderoval ho pan dr. Karel Müller, docent na katedře politologie Vysoké školy ekonomické, a navzdory oproti příjmení, nemluvící německy. V tomto panelu přednášela a četla z pozůstalosti svého manžela signatářka a disidentka, paní dr. Kamila Bendová. Pozici disidentů v bývalé NDR vysvětlila východoněmecká disidentka paní Doris Liebermann. Jako konkrétní příklad si vybrala osud spisovatele Jürgena Fuchseho. Publiku vysvětlila, že si ho vybrala proto, že on se znal se spisovatelem Reinerem Kunzem, který měl za manželku Češku. Po skoro hodinovém výkladu obou žen se dali do vědeckého rozboru této doby dva muži: za českou stranu dr. Peter Koura z Karlovy univerzity v Praze a profesor Rai Kollmorgen z Magdeburgu, který výbornou sociologickou němčinou asi 150 posluchačům vysvětlil, jak ve východní Evropě ona transformace probíhala.

Pražská korespondentka pro ekonomická témata agentury German Trade, paní Miram Neubert moderovala panel s názvem Od transformace k integraci - ohlédnutí a bilance hospodářské restrukturalizace po roce 1989. Za německou stranu s ní diskutoval pan profesor Horst Brezinski z Technické univerzity ve Freiburgu a za českou docent ing. Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbanky a bývalý ministr financí. Jak ukázala délka diskuse, bylo to v době právě probíhající celosvětové hospodářské krize asi nejpřitažlivější téma. Mělo také jednu výhodu - nemělo skoro nic do činění s živými lidmi.

Tomu se celkem výhradně měl věnovat panel poslední: Cesty budoucnosti - Češi a Němci v společně v Evroské unii. Žurnalistka paní dr. Hudalla (mluvící česky) moderovala výklady svých kolegů z Lidových novin pana Tomáše Němečka a z německého časopisu Osteuropa (Východní Evropa ) pana dr. Volkra Weichsla, senátora a bývalého ministra zahraničí a bývalého vicepremiéra pro evropské záležitosti pana dr. Alexandra Vondry a komisaře Evropské unie, pana dr. Vladimíra Špidly. Posluchači byli poučeni nejen o mínění pánů na podiu o termínových těžkostech české vlády se studiem Lisabonské smlouvy, husitech i o vztahu obou národů k Rusku.

Organizátoři konference úkol a cíl diskusního fora splnili. Mimo jedné jediné poznámky (ode mne), že by bylo dobré se s rámci tohoto setkání také zabývat jak biografií českých emigrantů v Německu, tak vývojem vztahu České republiky k sudetským Němcům, neb nikdo tyto témata ani slovkem nezmínil. Diky tomu se dá konstatovat, že konference proběhla v úplné harmonii.

Obávám se však, že zamlčováním se ona témata nesmetou se stolu. Naopak. Myslím si, že obě oficiální strany by si měly uvědomit, že my, čeští emigranti jsme ideální reprezentanti Německa, zrovna tak jak sudetští Němci jsou ideální reprezentanti Česka v bilaterálních vztazích.