Leden 2010

KSČM chce ztížit práci ústavu pro totalitu

Komunisté chystají odplatu za to, že Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil údaje agentů komunistické rozvědky. KSČM chce novelou zákona práci ústavu ztížit a převést dokumenty o bývalé StB pod Národní archiv. Ústav by pak nemohl nakládat s údaji podle svých pravidel a zveřejňovat je. Pracovníci ústavu by měli k datům přístup jako ostatní badatelé, řekla ČTK autorka novely, komunistická poslankyně Kateřina Konečná.

Novela zákona je předložena tak, aby ji bylo možné schválit už v prvním čtení. "Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny," uvedla Konečná.

Národní archiv má podle poslankyně lepší kontrolní mechanismy než ÚSTR. Údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, jsou přitom v kartách začerněny. Ústav na webu zpřístupnil osobní karty rozvědčíků s jejich fotografiemi, později po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů začernil i fotografie.

Ústav a archiv zveřejnily u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu letos v listopadu jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako První správa Sboru národní bezpečnosti, která prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu. Členové rozvědky se podle Žáčka pod kontrolou KGB snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa.

Ústav pod Žáčkovým vedením čelí kritice ze strany KSČM, ČSSD a občas i od jiných subjektů. Ozývají se proti němu i někteří bývalí disidenti, kteří se cítí být poškozeni informacemi, které ústav publikuje. Jde třeba o výtvarníka Josku Skalníka, který podle ústavu donášel komunistické Státní bezpečnosti o okolnostech vzniku Občanského fóra. Skalník to popírá.

Práce ústavu se nelíbí ani aktivistovi Stanislavu Pencovi, který inicioval petici požadující ředitelovo odvolání. Podepsal ji i exprezident Václav Havel. Penc považuje za selhání ústavu a jeho ředitele mimo jiné to, že nezveřejnil databázi zhruba 770 tisíc osob, které vedla v evidenci komunistická Státní bezpečnost. Protože to neudělal ústav, zveřejnil ji na internetu sám. Řada historiků i disidentů ale naopak ústav podporuje.

(čtk)

(iDnes)