Leden 2010

Z „mercedesu chudých“ je „kbelík na šrouby“

Auto s plachetnicí ve znaku bývalo předmětem touhy v celém východním bloku a na „mercedes chudých“ či „sovětský mercedes“ se čekalo v pořadnících. Nyní se v Rusku žigulíkům a ladám pohrdavě přezdívá „kopějka“ podle nejdrobnější mince, či „kbelík na šrouby“. Vláda v Moskvě si teď láme hlavu, jak zachránit závod, na němž závisí město Togliatti i s přilehlou oblastí. „Togliatti – to je Rusko v miniatuře. Se zastaralou výrobou, chabými technologiemi, nespokojenými lidmi," napsal nedávno list Izvěstija, považovaný za blízký Kremlu.

„Vztah Rusů k ladám je směsí lásky a nenávisti,“ uvedl Christian Esteve, viceprezident automobilky Renault, které v AvtoVAZu patří čtvrtina, s níž ruská vláda nyní spojuje naděje na záchranu. Stále víc Rusů dává ale před novou ladou přednost zahraniční ojetině.

Gigant na výrobu osobních aut, které původně vycházely z Fiatu 124, vyrostl na zelené louce u Volhy. Výstavba začala v září 1966, v dubnu 1970 sjel z pásu první vůz. V Československu se „žigulíky“ objevily o rok později. Ve srovnání se socialistickou konkurencí vynikaly kvalitou.

Ruské Chicago

Příběh největší ruské automobilky může sloužit i jako ilustrace ruské transformace. „Závod vznikl na základě italského vozu, který jsme racionalizovali, čili model od modelu se vůz zhoršoval,“ připouští s odstupem let průmyslník Viktor Gluchich.

S rozpadem SSSR se Togliatti přeměnilo v ruské Chicago, ovládané gangy. Tehdy se matematik Boris Berezovskij pustil do obchodování se žigulíky a zakrátko se stal jedním z největších boháčů a šedou eminencí prezidenta Borise Jelcina, než musel před hněvem jeho nástupce Vladimira Putina prchnout do Británie. Za údajně zcizená auta jej dodnes stíhá ruská justice.

AvtoVAZ byl zprivatizován a kromě Renaultu čtvrtina patří ruské investiční skupině Trojka Dialog a další čtvrtina jedné z velkých státních korporaci, zrozených v Putinově éře, jejichž neefektivnost nyní připouští Putinův nástupce Dmitrij Medvěděv. Zbytek vlastníků je nepřehledný. Někteří zaměstnanci nečekají jen na pomoc státu.

Ztráty místo zisku

Policie zatkla skupinu dělníků přivydělávajících si krádežemi součástek, které ze střežené továrny propašovávali kanalizací v nafukovacích člunech. Tak se ven dostaly díly za milióny. Ale podniku chybí i 7500 aut za 1,7 miliardy rublů.

Automobilce stále patří čtvrtina ruského trhu, ale zastaralé vozy místo zisku přinášejí ztrátu. Dluh podniku k 1. lednu přesáhne odhadem 75 miliard rublů (45 mld. Kč). Předloni 106 tisíc zaměstnanců firmy vyrobilo 736 tisíc aut. BMW se stejným počtem zaměstnanců v německých továrnách vyrobilo 1,54 miliónu vyspělejších vozů. Zisk ruské firmy byl 13krát menší než německé.

Další státní pomoc přitom nemá bez propuštění poloviny osazenstva a změn na výrobní lince smysl. Ačkoliv předchozí subvence 25 miliard rublů zmizela v nenávratnu, premiér Putin nyní slíbil fabrice dalších skoro 60 miliard. Stát vytvoří v automobilce dvě společnosti, které se mají postarat o 15 tisíc přebytečných lidí. „Nikdo si nevezme na triko rozhodnutí nechat AvtoVAZ zbankrotovat. Za dva roky budou volby,“ míní analytik Kirill Tačennikov. Není jisté, zda poslat podnik ke dnu by bylo lacinější, protože nikdo nespočítal, kolik by se muselo zaplatit propuštěným. Na demonstracích znějí dva požadavky – fabriku znárodnit a do čela postavit Putina. Podle optimistů je teď poslední šance na záchranu. V opačném případě se rozrostou šiky nezaměstnaných o nejméně 100 tisíc lidí.

(čtk, zr)

(Právo)