Leden 2010

Němci teď k euru nikoho nepustí

Lenka Zlámalová

Jako jeden z prvních předpověděl krach Islandu a krizi pobaltských zemí. Teď odhaduje, že nikoho nového nevezmou do eurozóny dřív, než z ní některá země bude nucena vystoupit. Lars Christensen, specialista na českou ekonomiku a střední Evropu, hlavní ekonom Danske Bank patří k těm, kdo výrazně ovlivňují úsudek investorů, zda a za kolik koupí české vládní dluhopisy.

* LN Když už všichni trochu podlehli euforii, že krize odchází, dostalo se Řecko a Španělsko na hranu státního bankrotu. Kdo je další na řadě?

Americký Fed i Evropská centrální banka velmi uvolnily měnovou politiku. Pomáhaly firmám i bankám půjčkami. Nastartovaly největší záchrannou vlnu v historii. Uvidíme, co se stane, až s tím skončí. Nebude to problém pro země, které mají v pořádku veřejné finance, jako Německo nebo Polsko. Zabrat dostanou ti, kdo jen díky těmto záchranným operacím přežívají na hraně kolapsu.

* LN Kdo to je?

Pobaltské země, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Ukrajina, Srbsko, Chorvatsko. V eurozóně pak Řecko a Slovinsko

* LN O problémech Slovinska se zatím příliš nemluvilo.

Jsou trochu v podobné situaci jako Řecko. Mají podobné problémy s veřejnými financemi i nerovnováhu v platební bilanci. Až centrální banky zastaví záchranné plány, ohrozí tím řadu zemí. Jenže když to neudělají, hrozí, že se nafouknou další bubliny a založíme si na další krizi. Maďarské dluhopisy si teď každý rád koupí, protože nikdo z investorů nevěří, že by MMF a Evropská centrální banka někoho nechaly zkrachovat.

* LN Už se nafukuje bublina vládních dluhopisů?

Jsou vidět první náznaky. Všude je plno dluhopisů a všichni je vesele nakupují. Do toho evropští politici a guvernér ECB stále ujišťují, že nikoho nenechají padnout. Ale nakonec to nejspíš budou muset udělat. Ta dluhopisová bublina se nemůže nafukovat donekonečna.

* LN Uvidíme v Evropě státní bankrot?

Myslím, že ano. Několik zemí zkrachuje.

* LN Kdo je horkým kandidátem?

Na hraně je stále Island. Vážným kandidátem je Ukrajina.

* LN Zkrachuje nějaká země Evropské unie?

U pobaltských zemí bych si stále bankrot netroufl vyloučit. Nepovažuji to ale za nejpravděpodobnější scénář. Lotyšsko je asi krachu nejblíže. Řecko je naopak mimo ohrožení, protože nikdo nebude riskovat, že by padla země, která má euro. V krizi se jasně ukázaly jeho slabiny. Vytvořili jsme společnou měnu bez společné fiskální politiky. To nemůže fungovat. Teď se jasně ukazuje, že jen finanční trhy mají páky, aby Řecko donutily k rozumnější rozpočtové politice. Frankfurt ani Brusel žádné páky nemají. Co můžou dělat? Často se mluví o selhání trhů. Ale úplně zapadá debata o velkém selhání politiků.

* LN V čem selhali?

Je velmi těžké mít jednu měnu a jedny úrokové sazby pro země, které mají tak výrazně odlišné platy, ceny, politický styl, kulturní a civilizační úroveň. Říkám to úplně otevřeně: do eurozóny nevstoupí žádná nová země dřív, než z ní některá odejde. To není relevantní ekonomický odhad, spíš tušení nebo výhled. Neumím si představit, že by teď, když mají Němci strach, že budou muset platit třeba za Řeky, mohlo do eurozóny vstoupit třeba Polsko. Kdybych byl Němec, nedovolím, aby vstupovaly nové země, které můžou přinést nové problémy. Jen žádné další Řecko. Vůči Polákům je to srovnání nespravedlivé, protože dělají nesrovnatelně lepší hospodářskou politiku než Řecko.

* LN I v Česku se státní dluhy rychle zvyšují a poslanci si moc nelámou hlavu s prohlubováním schodku. Patříme mezi ohrožené?

Česko je ještě hodně daleko od chvíle, kdy se postará ve světových novinách o titulky. Pro důvěryhodnost země je důležité, že ministr financí Eduard Janota neodstoupil. Investoři by na jeho demisi reagovali velmi nervózně. S vyššími státními dluhy to ale vůbec nebudete mít snadné. Trh je plný výrazně kvalitnějších německých, britských a francouzských dluhopisů. Věřitelé si budou vybírat. Proč bych měl kupovat zrovna ty české? Máte štěstí, že máte nejlepšího ministra financí v historii.

* LN Je to úředník bez politické podpory. Znervózňuje investory rozložená česká politika?

Zatím ne. Máte štěstí, že trhem hýbe spousta důležitých zpráv. V lednu jste se cítili dotčeni, že vás investoři házejí do jednoho středoevropského pytle s mnohem hůř hospodařícími zeměmi. Politici si stěžovali, že trhy jsou stupidní a nerozlišují. Ale oni pečlivě rozlišovali. Úroky z českých nebo polských vládních dluhopisů stoupaly výrazně méně než u maďarských nebo lotyšských. Dohromady vás zařadili kvůli rakouským bankám, které se dostaly kvůli Maďarům a Ukrajincům do potíží. Nezapomínejte, že rakouské banky ovládají 40 procent českého bankovnictví. Finanční systém je silně propojený. To se znovu ukáže u vládních dluhopisů.

* LN Hrozí nám snížení ratingu?

Agentury jsou docela v ráži. Už srazily hodnocení Řecka, varují Španělsko. Bezprostředně Česku nehrozí. Rozpočtovým divadlem posledních dvou týdnů jste si o to řekli, ale v dohledné době to není pravděpodobně.

* LN I ratingové agentury si všímají podobností mezi rozpočtovými hříšníky. V Řecku i Španělsku je znervózňuje neschopnost politiků začít s dluhy něco dělat. Tu vidí i u nás.

Teď si už počkají na volby v roce 2010. Když z nich nevyjde vláda se silným mandátem a vizí, jak se s dluhy vypořádat, začnou o nižším ratingu vážně uvažovat.

* LN Jenže ještě do voleb hrozí, že ČSSD může prosadit třinácté důchody, zrušení poplatků, neplacené nemocenské a vyšší mateřskou za 16 miliard. Jak by na to věřitelé odpověděli?

Neměli byste si příliš zahrávat. Působíte jako dost nestabilní země. Na jedné straně máte vládu bez jasné podpory v parlamentu, na druhé poslance, kteří si dělají, co chtějí. To je snad nejhorší kombinace. Radši na sebe moc neupozorňujte podobnými kousky, jaké jsme viděli u rozpočtu. Se špatnými rozpočty jste začali za Vladimíra Špidly a od té chvíle jste na šikmé ploše. Jestli se něco zásadního nezmění, můžou vás investoři rychle odepsat. Považují vás za zemi, která bruslí mezi středopravými a středolevými vládami. S výjimkou komunistů nemáte silné radikální strany ani na jedné straně. To je výhoda. Vláda ČSSD podporovaná komunisty by samozřejmě zvlášť ve chvíli rychle rostoucích dluhů investory vylekala.

* LN Co je teď náš největší problém?

Je to pořád dokola. Neudržitelné státní dluhy. Dlouhodobě utrácíte víc, než si můžete dovolit, a nic s tím neděláte. To se nedá svést na ekonomickou krizi a vyřešit nějakými rychle slepenými balíčky na jeden těžký rok. Už se konečně musí sáhnout na penze, sociální dávky a zdravotnictví. Jenže to vám přinese výsledky až za pár let. Než přijdou, budete muset normálně šetřit téměř na všem.

* LN Když jsme prosperovali, tak jsme rozhazovali. Teď budeme muset šetřit v těžké době.

Celá světová ekonomika poroste v příštích letech jen velmi slabě a vy jako vývozní země to dost pocítíte. Velmi těžké časy čekají automobilky.

* LN Doplatíme na to, že máme ekonomiku hodně jednostranně zaměřenou na průmysl a hlavně na auta?

Uměle to neoblivňujte. Jak vám porostou platy a budete se stávat dražší zemí, změní se i struktura ekonomiky. Bude samozřejmě záležet, jak snadné bude přijímat a propouštět lidi. Celá evropská ekonomika si bude jen velmi těžko s tuhým pracovním právem udržovat konkurenceschopnost v souboji s Čínou a Indií. V Evropě se nikdo moc za prací nestěhuje, to je další důvod, proč nemůže euro moc dobře fungovat. Evropský pracovní trh neexistuje. V každé zemi jsou specifické systémy hlavně pro státní zaměstnance.

* LN Už jste řekl, že nikoho nového do eurozóny nechtějí. Přesto: Kdy se nám vyplatí euro přijmout?

Ještě před pár lety jste si mohli říkat, že se už těšíte do eurozóny, které dominuje německá důvěryhodnost. Dnes je vše jinak. Chcete rychle vstoupit do eurozóny ovládané řeckými, španělskými a irskými problémy? Najednou je to výrazně méně atraktivní spolek. Nevidím jediný důvod, proč tam teď spěchat. Určitě se vám vyplatí co nejdřív splnit maastrichtská kritéria, dát si do pořádku ekonomiku a být připraveni. Nemá ale cenu dávat si nějaké konkrétní závazky, kdy euro přijmete. Ty mohou výrazně poškodit vaši důvěryhodnost. Polská vláda pořád přichází s novými daty a už to vypadá směšně.

* LN Jako jeden z prvních jste už v roce 2007 předpověděl vážnou krizi pobaltských zemí. Co udělaly špatně?

Neměly volně plovoucí měny. Naopak je pevně svázaly s eurem. To nafouklo všechny realitní a úvěrové bubliny a prohloubilo nerovnováhy v ekonomice. Do krize je stáhl pevný kurs.

* LN Udělaly úplně stejnou chybu jako Argentina v roce 2001. Ke státnímu bankrotu ji hodně posunula měna pevně svázaná s dolarem.

Lotyšsko je evropská Argentina. Opakovalo po ní všechny její chyby. Až zaráží, jak důkladně.

* LN Lotyšsko zatím ostatní zkrachovat nenechali. A ještě tam nezačaly masové nepokoje a rabování, které tehdy ochromily Buenos Aires. Britský Daily Telegraph očekává, že argentinský scénář uvidíme spíš v Řecku.

Jsou tady samozřejmě podstatné kulturní rozdíly. V Lotyšsku se asi nedá čekat masový útok na obchody. Problémy nikde nevybuchly ze dne na den. Nerovnováha v ekonomice byla jen větší a větší a jednoho krásného dne to bouchnout muselo. Ale každý to mohl tušit. Politici si to jen nechtěli připustit a problémy vytěsňovali. Všichni dlouhé roky vědí o hlubokých řeckých problémech. Všichni vědí, že ve svých rozpočtových schodcích uvádějí falešné údaje.

* LN Zhoršovali krizi?

V Pobaltí nebo v Rumunsku politici nebyli strážci prosperity. Parazitovali na ní. Stále jsme slyšeli, že vše je fajn a není proč se bát. Když jsme v roce 2007 upozornili poprvé na problémy v Lotyšsku, tamní politici se mohli zbláznit a obviňovali nás, že jim chceme ublížit. Lotyšský guvernér si stále stěžoval, jak jsou obětí spekulantů. Stejně jako Mirek Topolánek, když se začala v lednu otřásat koruna. To je ale normální populismus a hledání viníka. Na hamižné spekulanty je přece nejvděčnější svést vlastní chyby. Když se daří, je to zásluha politiků. Když je zle, můžou za to spekulanti. Když vám letí ceny nemovitostí nahoru o 30 až 40 procent, a vy se tváříte jako vůdce prosperující země, jste prokazatelně tím, kdo ji žene do těžké krize.

* LN Proč se pobaltské země držely pevného kurzu?

Čekaly, že rychle přijmou euro. Nezapomínejte, že po pádu totality měla většina postkomunistických zemí pevný kurz. I vy jste se ho vzdali za docela dramatických podmínek až v roce 1997. Jenže Lotyši a spol. si mysleli, že už se jim ho ani nevyplatí měnit. Nenaplněná očekávání rychlého přijetí eura ke krizi v Pobaltí výrazně přispěla. Pevný kurz pomohl velmi silnému růstu úvěrů a zadlužení rodin. A protože inflace nebyla úplně nízká, všichni si raději půjčovali v eurech. Pak přidaly další ránu příliš riskující banky. Do krize neodvratně míříte, když riskujete, ale nalháváte si, že ten risk je výrazně nižší. Přesně to se stalo v Pobaltí.

* LN Česká levice ráda škodolibě ukazuje na Pobaltí: Podívejte, jak se z tygrů stali bankrotáři. Přesně tam byste se dostali s rovnou daní. Přispěly ke krizi i nízké daně?

Absolutní omyl. Jak by k ní asi přispěly? Slovensko má rovnou daň, a žádné problémy nemá. Mezi rovnou daní a krizí není vůbec žádná souvislost. Krize by neměla zastřít, že pobaltské země udělaly hodně správných věcí. Mají za sebou takové reformy rozpočtu, o nichž se může ostatním zemím ve střední Evropě zatím jen zdát. Správně reformovaly důchody, liberalizovaly finanční služby, byly technologicky na výši. Jedna vážná chyba, kterou byl pevný kurz, vám ale rychle zničí vše ostatní.

* LN Co mají zasažené země společného?

Řecko, Španělsko, Irsko a Pobaltí mají naprosto rozdílné daně i problémy se státními dluhy. Kulturně jsou si velmi vzdálené. Jen se tam všude půjčovalo za nevhodně nízké úroky. To je stáhlo do krize. Ve střední Evropě krizi nejlépe přežilo Polsko. Jako jediná země Evropské unie vůbec nespadlo do recese.

* LN Proč?

Vysokými úroky bránili explozi úvěrů a nafouknutí bublin. Guvernér Leszek Balcerowicz držel velmi přísnou měnovou politiku a nízkou inflaci a jeho nástupce v tom jestřábím stylu pokračoval. Poláci jim mohou děkovat, že je tím uchránili od krize. Pravda, předtím si neužili tak bujarých let plných kreditních karet a levných půjček jako Estonci nebo Lotyši.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)