Leden 2010

Krabičky proti vrahům

Jiří Franěk

Dýchání do balónku, nověji do elektronické krabičky, je pro slušného řidiče ponižující. Ale když mě k tomu donutili naposledy, zažil jsem ještě jednu ťafku navíc. Mladík s placatou čepicí jen zhnuseným tónem poručil: Jeďte! Pak nemohl pochopit, co že se mi to nelíbí a za co žádám omluvu. Já teď zase, a určitě nejsem sám, dosti nechápu šéfa dopravní policie Leoše Tržila, který nechal nakoupit čtyři stovky nových dýchacích krabiček (jedna odhadem kolem třiceti tisíc) a přikázal svým podřízeným, aby od prvního ledna nutili dýchat každého řidiče, kterého zastaví. Tedy i při těch tzv. běžných silničních kontrolách, které návštěvníci z civilizovanějších zemí považují za bezdůvodné omezování osobní svobody.

Alkohol za volant samozřejmě nepatří, řidič „pod vlivem“ je potenciální vrah. Šílenci mezi námi si však nedají pokoj. V Praze tento týden chytli muže, který měl v krvi 3,7 promile. Jiného by to zabilo. V Opavě srazil na přechodu pro chodce matku s dítětem namol ožralý a navrch zfetovaný řidič. Z místa nehody ujel, ale našli ho. Smrtelnou nehodu způsobil v Kuřimi opilec, který vjel do protisměru. Na Hodonínsku zabil ovíněný starší muž za volantem cyklistu…

To jsou zprávy, které čteme denně, na ředitelství dopravní policie mají ještě podrobnější svodky. A dokud budou takové zprávy přicházet, musí s alkoholovým (nověji i drogovým) nebezpečím na silnicích účinně bojovat, o tom není pochyb. Ať mi ale někdo z dopravní policie vysvětlí, jak účinné bude v boji proti vrahům za volantem to skvělé nové opatření, které z nás všech činí podezřelé. Hádal bych, že naprostou většinu kontrolovaných řidičů budou zdržovat zbytečně. Jistě se chytne i troška těch, co si dali po obědě jedno nebo dvě malá piva, ale na stylu jízdy to vidět není. Ale kolik takový náhodný systém odhalí skutečně nebezpečných opilců, na to jsem opravdu zvědav. Natožpak na vztah nákladů a výsledného efektu.

Možná bych ale věděl o účinnějším řešení. Přímo pod okny mám hospodu – napůl obyčejná knajpa, napůl módní restaurace – večer co večer je tam narváno a večer co večer není v okolí kde zaparkovat. Po zavírací hodině pak auta hromadně odjíždějí. Takže by stačilo si počkat na řidiče, podobně jako si pražští strážníci počkali na toho předem vytipovaného muže s 3,7 promile. A nebyl by to snad ani příliš náročný úkol, kdyby tou dobou už většina těch krabiček nespinkala v šuplíku.

(Právo)