Únor 2010

Prasečí chřipka byla jeden velký podvod

Daniel Kaiser

Prasečí chřipka byla jeden velký podvod tvrdí Wolfgang Wodarg. Tím Světová zdravotnická organizace (WHO) přišla o své renomé. Reakce veřejnosti na prasečí chřipku byla inteligentnější než reakce příslušných úřadů, říká vedoucí zdravotnické sekce Rady Evropy Wolfgang Wodarg.

* LN Tvrdíte, že prasečí chřipka je jenom panika. Proč jste ještě chvilku nepočkal? Experti nám na konec ledna předpověděli další, už třetí vlnu.

Vždycky předpovídají nějakou další vlnu. Takových expertů se ale pokaždé musíte ptát: A jakými vědeckými argumenty přesně svoji domněnku podpíráte? A když vám jenom řeknou, že by se mohlo něco stát, hned vidíte, že žádné vědecké argumenty prostě nemají.

* LN Kdy jste si začal říkat, že s prasečí chřipkou něco nehraje?

Hned jak jsme v dubnu dostali první čísla z Mexika. Nejdřív totiž chodily zprávy, že tam na prasečí chřipku onemocněla spousta lidí, jenže čísla, která jsme dostali, příliš vysoká nebyla. Několik stovek případů.

* LN Od jaké hranice jsou podle vás počty nakažených dostatečně vysoké?

Já jsem v severním Německu pracoval jako ředitel Ústavu pro veřejné zdraví, kde jsem byl odpovědný za oblast se 120 tisíci obyvatel. Když uhodila chřipka, onemocněl tak každý dvacátý, maximálně každý desátý člověk. Takže jsme měli jednou pět tisíc, jednou deset tisíc nemocných. Jaký dojem na vás potom mají udělat hlášení expertů Světové zdravotnické organizace WHO, že v Mexiku vypukla pandemie a že už tam virus nakazil tisíc lidí? Když se navíc záhy ukáže, že z těch několika desítek údajných obětí na virus prasečí chřipky zemřeli pravděpodobně jen dva nebo tři lidé. Takže jsem se u WHO začal pídit po tom, jak mohli pro region hlavního města, kde žije dvacet milionů lidí, vyhlásit pandemii při tak malých číslech.

* LN Prý se báli, že se virus bude roznášet letadly. Žijeme v globalizovaném světě.

To se jistě přenášel, takhle to ale bylo vždycky. Dřív se tomu říkalo cestovní chřipka: lidi přiletěli zpátky z dovolené a cítili příznaky chřipky. Akorát se to tehdy přičítalo klimatizaci v letadle.

* LN Zpátky k loňské pandemii. Dopídil jste se nějakých podezřelých okolností?

Pár vědců mě upozornilo na zajímavou věc: že WHO změnila definici pandemie. Ještě v roce 2005 jste se na internetových stránkách WHO mohli dočíst, že pandemie je nemoc, která se rychle šíří do různých zemí, způsobuje těžké nemoci a často končí smrtí. Obě tyto podmínky – tedy vysoká morbidita, respektive chorobnost, a vysoká mortalita, respektive úmrtnost – byly posléze vyškrtnuty. A upravenou definici pandemie WHO potom členské státy zapracovávaly do svých pandemických plánů. Kdyby tato změkčená definice platila už dřív, musela by se pandemie vyhlašovat každý rok.

* LN Jak WHO změkčení definice vysvětluje?

Pořádné vysvětlení dodnes chybí. Oni především popírají, že by definici změnili. Prý se předtím takové národní pandemické plány nepřipravovaly, oficiální definici prý vydali teprve teď. Jenže ve starších materiálech WHO se pojem pandemie definuje – a najdete tam ovšem tu starou definici.

* LN Kdo vlastně má pravomoc definici pozměnit?

Poradní sbor WHO. Jak přesně se o změně definice rozhodlo, to teď chceme prošetřit. Nicméně už v létě normálně mohli dojít k závěru, že virus prasečí chřipky je mírný virus. V Austrálii, jak známo, mají zimu v našem létě a Australané už v pozdním létě konstatovali, že prasečí chřipka je mírná, že po ní nepřichází nějaká druhá, horší vlna a podobně. Přesto nás WHO v listopadu před druhou, mnohem vážnější vlnou varovala.

* LN Kdo konkrétně rozhodne: teď vyhlásíme stav pandemie?

Sled událostí byl následující: už po údajné ptačí chřipce v roce 2005 WHO tlačila na vlády, aby vypracovaly svoje národní pandemické plány. U těchto konzultací sedí zástupci farmaceutických firem. Firmy se vládám nabídnou, že by dokázaly vyrobit tolik a tolik vakcín. Pak s nimi podepíší předběžné smlouvy, v nichž stojí: smlouva platí od chvíle, kdy WHO vyhlásí pandemii. Takže role Světové zdravotnické organizace je naprosto klíčová, ona vlastně ty smlouvy národních států uvádí v platnost a ministři zdravotnictví potom předjednané vakcíny koupit musejí. Přesně to se stalo. WHO podle mého soudu vyhlášením pandemie přišla o svou pověst.

* LN Kdy jste vůči WHO pojal první podezření?

Poprvé? Tak to se musíme vrátit právě do roku 2005, do doby ptačí chřipky. Ptačí chřipka je zvířecí nemoc. Nikdy tu nebyl zaznamenán přenos viru z člověka na člověka. Že občas přeskočí virus ze zvířete na člověka, to známe i u jiných nemocí. To se může stát člověku, když je hodně oslaben nebo je v těsném styku se zvířaty, to jest při masovém chovu. Přesto WHO v letech 2005 a 2006 po několika hlášených případech spustila ohromný poplach, mnoho států nakoupilo nevyzkoušené léky. Na základě pouhé hypotézy se ve velkém nakupovaly nevyzkoušené preparáty. Tehdy WHO vypustila strašáka celosvětové smrtelné nákazy, ačkoliv třicet čtyřicet let předtím se nic podobného nestalo.

* LN Zkoušel jste s tím něco dělat?

Hned jsem jel do Ženevy navštívit Klause Stöhra, který ve WHO vedl program pro sledování chřipky ve světě. Stöhr je ten, který tehdy vystupoval v televizi a vyprávěl, jak je lidstvo ohroženo.

* LN Prorokoval tehdy sedm milionů mrtvých.

A já, protože jsem taky epidemiolog, jsem se ho ptal: Jaké máte vědecké důkazy? Proč tak prosazujete tamiflu? A musím vám říci, že jeho odpověď mě velice zklamala. Nedokázal říci nic chytřejšího, než že tamiflu dokázalo oslabit účinek viru při pokusech na zvířatech. To bylo všechno, nic víc neměl. A jakou se jim kolem toho jenom v Německu podařilo rozvířit paniku! Spolková vláda nakoupila tamiflu za 200 milionů eur.

* LN Vy jste proti těm nákupům vystupoval?

Jistě, vystupoval jsem, psal jsem kritické články, tenkrát to ale nemělo valný ohlas. No a pak mi za několik měsíců od Klause Stöhra přijde poštou barevný pohled, který rozesílal všem svým kamarádům a bývalým kolegům. Stálo na něm, že se rozhodl přijmout nové výzvy, že se stěhuje do Londýna a bude pracovat pro farmaceutický koncern Novartis.

* LN Vzbudil Stöhrův přestup z WHO k Novartisu pozornost?

V podstatě ne. Bohužel.

* LN Jak to? Byl to přece krystalický střet zájmů.

Opravdu nevím. Vy byste měl vědět líp než já, kdy novináři reagují a kdy nereagují a proč to tak je.

* LN Znáte případů exponentů farmaceutického průmyslu v politice víc?

Určitě. Kolem tamiflu se pohyboval Bushův ministr obrany Donald Rumsfeld, bývalý člen představenstva a akcionář firmy Gilead, která k tamiflu držela patent. Asi vás nepřekvapí, že ve chvíli, kdy Bushova administrativa začala vykupovat tamiflu, vylétly akcie Gileadu nahoru. V Británii zase vládě s prasečí chřipkou radí Roy Anderson, který ovšem kromě toho sedí i v koncernu GlaxoSmithKline a pobírá tam desetitisíce liber. Anderson byl mimochodem první, kdo v souvislosti s Mexikem použil slovo pandemie. A tak podobně.

* LN Máte v ruce nějaké tvrdé důkazy, že by farmakofirmy politiku WHO přímo ovlivňovaly?

Máme svoje whistleblowery, lidi, kteří ve WHO pracovali, znají situaci a poskytli nám informace. Všechno obezřetně a férově prozkoumáme, chceme, aby se ukázala pravda.

* LN Čím to, že poslední dobou tak ztrácejí důvěryhodnost různí odborníci, které předtím laická veřejnost považovala za nestranné a spolehlivé vědce?

To je také smyslem naší rezoluce v Radě Evropy, aby se podařilo obnovit důvěryhodnost tak důležité instituce, jakou WHO nepochybně je. Ale nejde jen o WHO. Nekriticky se chovaly i mnohé úřady v národních státech, i tady je třeba se ptát. Každopádně se ocitáme v trapné situaci. Takzvaní obyčejní lidé, tedy široké vrstvy obyvatelstva, reagují s větším rozumem než úřady a ministerstva zdravotnictví. Samozřejmě tohle neplatí pro všechny státy, někde se úřady vůči zprávám o prasečí chřipce stavěly kriticky. Lucemburský ministr zdravotnictví hned prohlásil, že to je panikářství – i když lucemburská vláda byla rozpolcená a očkování nakonec taky nabízela. Ale skepsi si zachovaly i některé další země, napadá mě třeba Polsko.

* LN Jakou roli sehráli novináři?

Média vyráběla velký tlak. Média mají v povaze popisovat příběhy. Vždycky, když někdo zemře na infekci – a samozřejmě jsme měli smrtelné případy i u prasečí chřipky –, je smrt dramatická událost. Na normální chřipku ovšem každý rok zemře lidí daleko víc. V životě na člověka číhá řada nebezpečí. Když je budeme nafukovat, můžeme život občanů doslova svázat do nejrůznějších pravidel chování. Existuje riziko, že se vybouráte v autě. Takže nebylo by lepší autem vůbec nejezdit?

* LN Vy u prasečí chřipky žádné riziko nepřipouštíte?

Ale nám se s prasečí chřipkou stalo to, že se ve jménu vyloučení zanedbatelného rizika očkovalo. Jenže i každé očkování je riziko, můžete mít alergii nebo ve vás vakcína vyvolá nežádoucí vedlejší účinky. U každého rizika je třeba vážit přínosy a náklady. A v tomto případě byly očkovány miliony zdravých lidí, kteří předtím neměli vůbec žádné potíže. Za normálních okolností lékař nesmí bezdůvodně narušit vaši tělesnou nedotknutelnost. Hrozil by mu trest.

* LN Říkáte, že kromě mediálního rozruchu nebylo na prasečí chřipce nic moc zvláštního. Proč se virus soustředil na mladší ročníky, proč si nevšímal starších lidí?

Protože virus zřejmě nebude zas tak úplně nový. Vědecky je prokázáno, že asi třetina lidí nad 60 let má imunitu, to znamená, že se s tímto virem už setkala, a je tudíž odolnější. To by znamenalo, že tento bacil už známe. WHO a příslušné národní úřady celou věc otočily s tím, že prasečí chřipka napadá mladé a těhotné. Je ale úplně logické, že pokud se viru vyhnou starší, relativní podíl mladších pacientů stoupá.

* LN Jak to, že se západní společnost nechá tak lehce vystrašit?

Abych zůstal u příkladu prasečí chřipky – musím říci, že výrobci farmak a vakcín se naučili lobbovat, zjednat si přístup do médií, dokáží se prosadit. Asi jste slyšel o různých kurzech a seminářích typu: Jak ostatním vnutím svou agendu? Jak spustím módu? Jak vyvolám vlnu, ze které pak budu ekonomicky profitovat? Strach je neskutečně velká vlna a na strachu se dá vydělat hodně peněz.

* LN Dnes je ale společnost mnohem vyplašenější než před dvaceti nebo třiceti lety.

A odkud si lidé dělají obrázek o tom, co se děje? Z televize, z bulvárních novin, kde se nepíše příliš do hloubky, zato v nich zůstane hodně místa na obrázky. Obrázky dělají největší dojem. Klasické noviny hrají dnes už menší roli.

* LN WHO patří pod Organizaci spojených národů. Nepodléhá kontrole poslanců a stejně jako v Evropské unii vlády skrze tuto nadnárodní organizaci mohou dělat kroky, za které je nelze volat k odpovědnosti. Vadí vám to?

Fakt je, že my v Radě Evropy máme poslance ze 47 evropských států. A Rada Evropy se na můj podnět podívá WHO na zoubek.

* LN Rada Evropy ale nemá žádné důležité pravomoci.

Možná si vzpomenete na vyšetřování tajných vězení CIA v Evropě, které organizoval můj kolega ze Švýcarska Dick Marty. No a podle Martyho vzoru si potom v mnoha zemích Evropy zorganizovali vlastní národní šetření. Doufám, že podobně nakazíme národní parlamenty i teď.

* LN Říkal jste, že po ptačí chřipce ani po první vlně prasečí chřipky jste svou kritikou moc nezaujal. Čím to, že teď si vašich námitek všimli nejen v Německu, ale skoro po celém světě?

To si vysvětluji váhovým rozdílem mezi jedním poslancem národního parlamentu a Parlamentním shromážděním Rady Evropy, které tento týden přijalo návrh mojí rezoluce.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)