Únor 2010

Vím, co zabilo Gagarina

Karel Pacner

Možná byl opilý. Možná na něj nastražil léčku Leonid Brežněv ze žárlivosti. Takové a mnohé další teorie se za desítky let vynořily kolem smrti Jurije Gagarina, prvního člověka ve vesmíru. Zemřel na jaře roku 1968, sedm let po výletu do kosmu, ve věku pouhých 34 let. On a jeho instruktor Vladimir Serjogin havarovali se cvičným letadlem MiG-15. Kremlem jmenovaná vyšetřovací komise tehdy žádné závěry o příčinách nehody nezveřejnila. Právě proto se zrodily mýty. Ale s tím je teď konec, tvrdí plukovník Igor Kuzněcov, vysloužilý letecký inženýr. Po devíti letech zkoumání došel k závěru, že za havárii mohl vzduch v kokpitu. V migu se prý otevřel vyrovnávací ventil. Letci zazmatkovali a strhli stroj prudce dolů. Tak prudce, že upadli do bezvědomí a zřítili se.

Ve spisu někdo gumoval Gagarinovou smrtí se novináři i odborníci zabývali i koncem 80. let., v době Gorbačovovy glasnosti. Novinář Sergej Leskov tehdy v listu Izvestija uvedl, že „státní komise se z ideologických a odborných důvodů vyhnula skutečným příčinám katastrofy“. Proč? Pravda by mohla způsobit zemětřesení!

Kosmonaut Alexej Leonov, Gagarinův přítel, si tenkrát zase vymohl přístup k vyšetřovacímu spisu. Zjistil, že v něm někdo gumoval a přepisoval. „Vedle Jurijova stroje tehdy zalétávali nový stíhač Suchoj Su-15,“ zdůraznil Leonov. „Myslím si dnes totéž, co tehdy - kvůli špatnému počasí sestoupil suchoj do nedovolené letové hladiny a tragickou náhodou překonal zvukovou bariéru v těsné blízkosti Gagarinova migu. Ten se následkem turbulence dostal do vývrtky a neovladatelně se zřítil.“ S Leonovem souhlasili i další odborníci a vyšetřovatelé. Tak proč najednou vystoupil Igor Kuzněcov s novou teorií? To je, nejspíš, další z řady záhad.

(MFDNES)