Březen 2010

Praha a Vídeň - střet civilizací

Viliam Buchert

V minulých týdnech sněžilo i ve Vídni. Ne tolik jako v Praze. Ale zatímco v české metropoli se na mnoha místech, zejména v okrajových částech, ještě pořád na zledovatělém sněhu téměř zabijete, v rakouském hlavním městě je dávno vzorně uklizeno. Navíc u mnoha domů mají Rakušané nadále připravené červenobílé tyče s výstražným trojúhelníkem, kdyby padal sníh ze střech. U nás tak leda uvidíte u některých budov ručně psané varování, že vám něco může spadnout na hlavu. A rozdílů, které nesvědčí v náš prospěch, najdete stovky.

V samém centru Vídně, tak dvě minuty chůze od katedrály sv. Štěpána, zahnete například do uličky Wollzeile a narazíte na stylové a dobře zavedené kavárny a cukrárny, na mnoho knihkupectví, ale třeba i klasická papírnictví. Totéž vás potká, pokud vkročíte do uliček ze slavné pěší zóny Graben. U nás se projdete uličkami kolem pražského Staroměstského náměstí a téměř všude vás čekají typické „české suvenýry“ - ruské matrjošky, ruský jantar a ruské beranice. Ne že by se v rakouském hlavním městě neprodávaly místní suvenýrové kýče, ale přehlídka „našich“ nechutností je skutečně fascinující.

V Praze se už měsíce vedou diskuse o prošustrovaných penězích na projekt Opencard. Ve Vídni již léta mají Wien-Karte. Stojí 18,50 eura a platí 72 hodin nejenom jako jízdenka na metro, autobusy a tramvaje, ale zaplatíte méně i při cestě z letiště či dostanete dalších 210 slev na vstupné do muzeí, památek, divadel, na koncerty, ale i při nákupech nebo v restauracích. Jak jednoduché, jak účinné.

Ve Vídni se také na mnoha místech „roztahují“ obchody nejrůznějších mezinárodních firem a řetězců. Personál se však chová pořád daleko přátelštěji a ochotněji než ve stověžaté matičce. Nemluvě o tom, že nafrnění číšníci a servírky v mnoha pražských restauracích jsou pořád velkou ostudou. O některých taxikářích, kteří stále nestoudně okrádají cizince, ani nemluvě.

V Praze se vám také nemůže stát, že byste v centru našli něco tak unikátního, jako jsou stáje pro koně. Ve Vídni najdete lipicány mezi Michaelplatz a Josefsplatz. Tradice je prostě tradice. Je dobře, že neustoupí obchodnímu domu či pobočce banky.

V jedné věci však můžeme přece jenom částečně konkurovat. Ve Vídni běží v současnosti dvě pozoruhodné výstavy. Impresionisté v Albertině a Gender Check v Muzeu moderního umění. V Národním muzeu je zase výborná výstava Příběh planety Země. Jenže to je na očekávaný „souboj“ dost málo. Vídeň a Praha jsou pořád dva až příliš rozdílné světy. Nadále je to střet civilizací, ve kterém prohráváme.

(MFDNES)