Březen 2010

Češi nadávají na zloděje, ale kradené věci rádi kupují

Josef Hympl

V zakouřené restauraci v Praze 9 sedí u stolu štamgastů skupina padesátníků. Jeden z nich si ostatním stěžuje na vykradené auto, ze kterého mu minulý týden zmizelo autorádio. "Jsou to parchanti. Sousedovi se nedávno stalo to samé. Ještě mu u toho rozbili okno. Je to verbež. Někdo by s tím měl už něco dělat," rozčiluje se jeden z nich. Hospodský, který jim roznáší pivo, nic neříká, ale jen souhlasně přikyvuje.

O chvíli později vchází do lokálu pohublý mladík se zoufalým výrazem ve tváři a se ztrhanými rysy. Nejspíš narkoman. "Potřeboval bych prodat foťák. Dostal jsem ho od rodičů k Vánocům," obrací se k výčepnímu. Ten si fotoaparát známé značky chvíli prohlíží a ptá se na cenu. "Osm set," zazní odpověď. Hospodský přístroj zapne a začne si prohlížet pořízené fotky. "Vždyť jsou na nich černoši a je to někdy z léta. Tys ho normálně ukrad." "No, našel jsem ho na zastávce," chabě se brání mladík. Výčepní je nekompromisní. Chce dát maximálně 200 korun. "Ber, nebo nech být." Mladík si rychle vezme bankovku a vyrazí zpět do mrazivého podvečera. Hospodský se jde s novou hračkou pochlubit. Ukazuje ho těm, kteří před několika minutami nadávali na zloděje. "To jsi koupil dobře. Tyhle foťáky se prodávají tak za pět šest tisíc," pokyvují uznale štamgasti.

Podobných příběhů jako tento z minulého pátku se denně po celém Česku odehrávají stovky. Policie upozorňuje, že většina kradeného zboží končí v Česku a nemizí za hranice. Zloději mají mezi obyvateli stálý odbyt. Přitom drobné krádeže jsou v posledních letech opravdu velký problém. Výzkum britské společnosti The Centre for Retail Research zveřejněný na sklonku listopadu 2009 uvádí, že Česko je co do krádeží v obchodech jednou z nejhorších zemí v celé Evropské unii. Místním maloobchodníkům tak loni zmizelo až 1,47 % tržeb. Horší jsou údajně jen Slováci a Maďaři. Nejvíce se krade drobná elektronika, alkohol, cukrovinky. V poslední době ale i spodní prádlo.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)