Březen 2010

Bruntál a aktivity 1. Čs. samostatné tankové brigády (červen – srpen 1945)

Franz Chocholatý-Gröger

K ránu 4. května předsunuté oddíly Rusů po obsazení Vítkova dosáhly železniční tratě Bruntál – Olomouc. V noci dopadlo na město několik bomb, které nezpůsobily velké škody a po celý den městem projíždějí kolony vozidel německé armády ustupujících od Opavy.

Ráno 7. 5. je bruntálské náměstí plné lidí, bývalý starosta města Bayer se snaží obyvatelstvo uklidnit a navazuje spojení s polním maršálem Schörnerem. Příkaz zní „Město bránit“. Část obyvatel urychleně opouští město ve snaze uprchnout před Rusy. Mezi nimi také Kurt Langer, známý dramaturg a jazykovědec, který ve své knize Dny strachu popisuje anabázi útěku z Bruntálu přes Malou Morávku, Králíky do Zdobnice, kde 10. 5. poprvé slyší známé výzvy v rozhlase: „Německo je konečně na kolenou! Německo již nikdy nepovstane! Němci budou pro nás pracovat jako otroci!”. A pak hlas z pražského rozhlasu: „Majetek Němců je český národní majetek! Na Němce se nevztahují žádné zákony! Zabijte Němce, kdekoliv, kdekoliv je potkáte. Nenechte Němcům nic jiného než kapesník, do něhož by mohli plakat!” (1)

Dne 21. 5. 1945 je mu oznámeno, že všichni uprchlíci se musí vrátit do svých domovských obcí. Nyní však již za doprovodu českých vojáků, kteří jim před tím „vyčistili zavazadla”, a pod bodáky. Dne 28. 5. 1945 je znovu v Bruntále, kde se dozvídá o Rusech to samé: znásilňování, drancování, krádeže a vraždy. Jeho dům je totálně vydrancován. Kdo přežil je šťasten, neboť i tento život je lepší než smrt. V té době je již ustanoven revoluční národní výbor, který se současně prohlásil za ONV vedený J. Rybárem, bohužel se jim nedařilo zvládnout bezpečnostní poměry. Již 17. 5. přijeli „partyzáni“ pod velením ing. Viléma Baďury, honosícího se hodností štábního kapitána či majora četnictva. Do Olomouce, kde byli začlenění do řad pověstné Moravské brigády, odváželi naložená nákladní auta zabaveného a ukradeného materiálu z vyrabovaných bytů. V Bruntále působil oddíl Rudá Morava (jádro tvořili členové skupiny Olga), který pozval začátkem červa revoluční národní výbor. Veliteli Rudé Moravy byli „podplukovník“ Vilém Kadlčák-Chlumecký a jeho bratr „štábní kapitán“ Alois Kadlčák. Oba se hlásili ke KSČ. Většina těchto partyzánů z útvaru Chřiby, působícího v Horním Benešově a okolí, a Rudá Morava pocházela z Kroměřížska, od Zlína, Valašských Klobouků a jiných míst Moravy. Jejich jediným cílem bylo rychle se obohatit. Původní jejich úkol bylo zajistit výkon bezpečnostní služby a to včetně obsazení četnických stanic. Toto plnili tito „partyzáni“ jako výpomocné síly Národní bezpečnostní stráže, základ budoucí SNB. Tato NBS nesla v Bruntále název Místní bezpečnostní strážní oddíl – MBSO. MBSO zajišťoval Němce, zabavoval majetkové hodnoty, šikanoval a dopouštěl se hrubého násilí vůči obyvatelstvu. (2)

Velká část obyvatel, se těší, že město převezmou čeští vojáci a zavedou pořádek. Dne 2. 6. vydal náčelník hlavního štábu čs. armády div. gen. Bohumil Boček rozkazy, ve kterých podřizoval 1. čs. samostatnou brigádu velitelství 3. oblasti v Brně a nařizoval její přesun zpět do prostoru Moravské Ostravy s úkolem zajistit hranice v úseku Vrbno pod Pradědem - Jablunkov a to nejpozději do 10. června. K 10. 6. 1945 se v Ostravě rozmístilo velitelství brigády a 13. 6. se koná v Moravské Ostravě přehlídka celé 1. čs. samostatné tankové brigády a 4. samostatného tankového praporu s novými tanky. Před tím se 12. června 1945 sešlo předsednictvo ostravské expozitury Moravskoslezského ZNV za účasti velitele VI. armádního sboru gen. Josefa Beránka a velitele 1. čs. samostatné tankové brigády pplk. Vladimíra Janka. Usneslo se, že se armáda zapojí do soustřeďování Němců, zajišťování jejich majetku, zřízení internačních táborů a organizace vysídlení. Po 13. 6. zaujímá 1. prapor postavení ve Frývaldově a 3. prapor pod velením kapitána Imricha Gaše, zaujímá postavení v Bruntále, v Karlové Studánce pak MPS (Motorizovaný prapor samopalníků). (3)

Do Bruntálu také přišli vojáci III. praporu pěšího pluku 34, kteří zde měli posádku a zároveň velitelství pluku s velitelem pplk. Miroslavem Fialou. Řešením „německé otázky“ byl pověřen důstojník 1. čs. samostatné brigády mjr. Emanuel Šrámek. Avšak jakmile se první Češi objevují ve městě, obyvatelé poznají záhy, jak ošidná tato naděje byla. Vojáci si také chtěli přijít k něčemu z majetku Němců. „Razie“ teď prováděli nejen „partyzáni“a vojáci 3. tankového praporu, ale také muži z asistenčního oddílu vedeného zpravodajským důstojníkem 34. pěšího pluku por. Břetislavem Bortlem, který shromažďoval skvosty a jiné cennosti na základě směrnic vydaných velitelstvím VI. Armádního sboru v Olomouci. Takže k odvádění dobytka, krádežím a násilnostem na ženách patřící k oblíbenému repertoáru rudoarmějců, přibyly obdobné skutky vojáku 1. čs. samostatné tankové brigády. „Všechno je najednou horší než za Rusů, je rozpoutána vlna nepředstavitelného teroru”, píše Langer a jiný pamětník si poznamenal, že jeden z Rusů, je dokonce varoval: „Řekl… že od Čechů máme očekávat mimořádné zlo”. Rabování pokračuje jako předtím. Mnoho obyvatel je zatčeno tzv. partyzány a mučeno ve vězení - denní bití, zhášení cigaret na kůži či zapalování novin vložených mezi prsty patří mezi jejich libůstky. Nejsou ušetřeni ani němečtí komunisté. (4)

Vyslýchalo se nejen v soudní věznici, ale také v bruntálském zámku, kde se v polovině června usadili příslušníci Rudé Moravy, tedy taky příslušníci MBSO. Později bylo v zahradě zámku exhumováno 6–7 těl. Vojáci zřizují tábor na Stalinově třídě, jejímž velitelem je ppor. Karel Pok. Zásobování potravinami německých obyvatel je nulové. Chování českých vojáků má své zázemí v tzv. DESATERU PRO ČESKOSLOVENSKÉHO VOJÁKA V POHRANIČÍ vydaného rozkazem velitele 1. vojenské oblasti., kde se například uvádělo: „Němec zůstal naším nesmiřitelným nepřítelem. Nepřestaň nenávidět Němce. Chovej se k Němcům jako vítěz… Buď tvrdý k Němcům. I německé ženy a hitlerovská mládež nesou vinu na zločinech Němců. Buď neústupný i k nim”. Vojenské orgány postupovaly při uplatňování „trestních opatření“ podle rozkazu velitelství ALEX z 22. 5. 1945. Tento platil delší dobu a nebyl nikdy odvolán.

V důsledku údajného přepadu partyzánů „německými teroristy” 13. června vyhlašuje mjr. Emanuel Šrámek z 1. čs. samostatné tankové brigády, pověřený řešením „německé otázky“ v operačním prostoru okresu Krnova v Bruntále, v Krnově a v okolních obcích stanné právo. Nastává násilné vysídlení německého obyvatelstva z Krnova a Ostravy, o níž jsem psal v předešlých článcích. Druhý den po krnovských událostech nařizuje Imrich Gaš, že musí být vyklizeny všechny budovy v okruhu 500 m od kasáren a že bude zastřelen každý Němec, který se objeví v této zóně. Následující den 17. 6. 1945 skupiny „partyzánů”, mající na sobě zčásti uniformy SA a SS, pořádají hony na Němce a tyto odvádějí do místního koncentračního tábora. Jsou umístěni do baráků, kde kdysi bylo 8 anglických vojáků a nyní je zde umístěno asi osmdesát mužů a žen. V noci je zakázáno vycházet, a to ani na záchod. Každé ráno následuje bití a po té hnaní do práce. Dle svědectví Langera zvláštní surovostí vynikají bijci Jan a Jaroš a především velitel lágru Kamenický zvaný Molnár. (5)

Ke dni 17. 6. se přesunul 1. prapor do Dobré u Frýdku, 3. prapor do Orlové. Po pominutí nebezpečí polského vojenského vstupu na Těšínsko se vrací 1. prapor do Frývaldova, 3. prapor do Bruntálu, MPS do Karlové Studánky. Dne 24. 6. konají se první dvě popravy, rozkaz k popravě čte osobně Imrich Gaš. Zastřeleni jsou Helmut Muhr ve věku 16 let za útěk z tábora a Leo Kübast ve věku 17 let za údajné držení zbraně. Je třeba vědět, jak to chodí: při domovní prohlídce je prohlížejícími „partyzány“ někde v bytě ukryta zbraň, která je vzápětí „nalezena“ a obyvatel bytu je „usvědčen“. Dva dny nato je za osobní účasti Imricha Gaše zastřelen hostinský Thiel z Alt-Vogelseifenu (Rudná pod Pradědem 1952). (6)

Dne 23. 6. přijíždí skupina policejních úředníků mající obnovit regulérní bezpečnostní službu. Tito jsou zadržení MBSO a za účasti bratří Kadlčáků a jejich zpravodajce jsou vyslýcháni. Pověřovací dokumenty policistů jsou ignorovány a jejím sděleno, že „tady rozhodujeme my a nikdo jiný“. Na zákrok správce úřadu ONV dr. Rybára a velitele 34. pěšího pluku pplk. Fialy jsou propuštěni. Zpráva, kterou po svém návratu do Ostravy předložili, hovoří o rabování, střelbě a znásilňování žen příslušníky MBSO. Chování MSBO „vzbuzuje strach a nepokoj“ mezi Němci i Čechy a existuje napětí mezi příslušníky MBSO a vojáky. Policejní ředitel v Ostravě dr. Hoblík dospěl pak k závěru, že samozvanci z MBSO mají být odzbrojeni, zajištěni, podrobeni domovním a osobním prohlídkám a výslechu a po skončení řízení z Bruntálu vykázani. (7)

Dne 3. července asi o 7.00 hod. došlo v budově MSK v přízemí v místnosti strážnice MBSO k výbuchu při němž byl usmrcen svobodník NS František Štěpánek a dva další byli zraněni. Incident začala vyšetřovat skupina složená ze zástupce 3. praporu 1. Čs. samostatné brigády, zpravodajského důstojníka 34. pěšího pluk, velitele SNB kpt. Jaroslava Kučery, jeho zástupce por. Josefa Pašky a obou bratří pplk. part. Vítězslava Kadlčáka-Chlumeckédo a štkpt. part. Aloise Kadlčáka. Bez dlouhého pátrání došli k závěru, že trhavinu vložil do radiopřijímače Friedrich Fochler. Vzhledem k tomu, že se našel v Bruntále leták vyzývající německé obyvatelstvo k rezistenci a solidaritě, došli k závěru, že výbuch je „rafinovaný vražedný útok“ a “drzá provokace nacistů“. Fochler, známý svým antifašistickým postojem, a další muži byli zajištěni. Velitel nechává sebrat 200 mužů z města, kteří jsou týráni, mláceni pažbami a musí při tom zpívat německou hymnu. Dne 5. 7. musí Němci vykopat hroby a je vybráno 20 mužů k popravě. Kpt. Gaš čte rozsudek. Následuje střelba. (8) Popravení byli z Bruntálu, Andělské Hory (Engelsberg) a dalších obcí, nejstarší byl narozen v r. 1891, nejmladší v r. 1908. Při šetření v roce 1947 se vycházelo ze zprávy stanice SNB v Bruntále Okresní kriminální úřadovně z 30. 9. 1947, kde se hovoří, že došlo „ z dosud nezjištěné příčiny k výbuchu neznámé třaskaviny“. Navíc se v této zprávě píše: „Později vyskytly se nedoložené pověsti, že člen MBS F. Š. manipuloval v místnosti u stolu, kde byl radiopřijímač s nějakým předmětem (granátem nebo pod.) čímž přivodil výbuch. O této události bylo učiněno okresním velitelstvím MBS v Bruntále hlášení č. j. 5dův/45 ze dne 4. 7. 1945 a 16. 8. 1945 SNB ZV v Brně a SNB ZV exp. v Ostravě. Tedy 20 Němců bylo zastřeleno, aniž byla známá příčina výbuchu. V roce 1947 jsou ve zprávě „Porevoluční události-hlavní účastníci“ uvedení na straně 5, odst. 11), ev. č. 13 usvědčení, ale podle zákona č. 115/1946 Sb. nestíhatelní pachatelé, nyní toliko „účastníci“, a to: kpt. Jaroslav Kučera, býv. příslušník III. tank. prap. I. čsl. tank. brigády, KSČ, por. SNB Josef Paška, zprav. důst. pěš. pluku 34 v Bruntálu KSČ, pplk. part. Vítězslav Chlumský–Kadlčák, velitel složky Rudá Morava, KSČ. Velitel kpt. Imrich Gaš, tam není uveden, neboť v materiálech z roku 1947 je uváděno „Na čí rozkaz byla tato exekuce provedena, příp. kdo tuto tehdy provedl, není zde známo“. Bohužel nadále se uvádí, že výbuch způsobila trhavina nastražená „německým podzemím“ nebo Werwolfem, jak dnes stále šíří literatura odkojena na dílech soudruha Romana Cílka. (9)

Pietního aktu loučení se Štěpánkem na bruntálském náměstí 5. 7. 1945 se ještě účastní bratří Kadlčákové. Krátce na to je proti těmto vůdcům „revolučních“ sil zakročeno. Je zadržen ing. V. Baďura pro podezření z obohacování a 11. 7. jsou se souhlasen kpt. Gaše, zajištěni Kadlčákové a předáni funkcionářům ONV Kroměříž. (10)

Dne 11. července vydává mjr. Emanuel Šrámek pokyny k urychlenému vysídlení německého obyvatelstva. Vojsko obsazuje ulice a ráno do všech domů vtrhávají „partyzáni”. Němci musí během deseti minut opustit byt, mnoho toho nestačí vzít si sebou nic a musí stát celé dopoledne v dešti. Pak jsou nahnáni do škol a budov všichni obyvatelé města, nikdo nesmí být v bytě. Byty musí být zanechané v pořádku se vším vybavením a klíče musí být odevzdané. Kdo je přistižen, je zastřelen. Němci jsou nahnáni na hřiště, kde někteří dostávají pracovní průkazy, ti kdo je nedostali, jdou na odsun. Vedení města vyzvalo Němce, aby si vzali nejnutnější věci a zavazadlo o váze 30 kg na osobu. Ve městě měly zůstat jen nezbytné pracovní síly, osoby z národnostně smíšených manželství nebo s prokázanou českou národností a Rakušané. Antifašistům byl doporučen odchod. Ve dnech 12.-13. 7. byl zahájen odsun asi 3700 Němců dvěma železničními transporty za hranice a později 750 osob do vnitrozemí na práce. Dne 12. července odjíždí Langer s dalšími Němci v otevřených vagónech (dle Langera 1500-2000 osob) a to 50 Němců v každém vagónu. Vlak opouští Bruntál a bruntálští občané naposledy vidí Altvater se siluetou rozhledny. Jejich domov mizí v dáli. Večer 13. 7. 1945 projíždí vlak Drážďany. Čtyři dny nato byla zahájena berlínská konference tří velmocí.

Po této akci jsou Němci přidělováni na zemědělské a jiné práce, někteří odešli z města dobrovolně. Z Bruntálska byl pak ještě 20. 7. 1945 vypraven transport s 570 Němci včetně 122 žen a 184 dětí za doprovodu vojáků do tábora v Olomouci-Nových Hodlanech. Vojáci odebrali všem veškeré cennější věci. (11)

Mimo již zmíněný tábor na Stalinově třídě byly po 12.červenci zřízeny tábory v prostorách firmy Machold nebo Marburg na Třídě práce. Koncem srpna 1945 bylo v šesti táborech, včetně bruntálského velkostatku, 1320 osob, z toho asi 200 dětí mladších čtrnácti let. Nejvíce umístěných bylo v táboře u firmy Machold a to 603 osob (19. 8. 1945). (12) Koncem července byl prý záškodníky postřelen při odnímání majetku Němcům por. Bortl. K zatýkání došlo ještě v srpnu v Malé Moravce a dalších obcích v souvislosti s hony na werwolfy.

Za dvacet dní po průjezdu bruntálského transportu Drážďany podepisují zástupci mocností Zprávu o berlínské konferenci tří velmocí, která je všeobecně uváděna jako Postupimská dohoda. A hned den po ukončení Postupimské konference spatřil světlo světa dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. Dekret vytvořil důležitý předpoklad pro násilné vysídlení a konfiskaci majetku, protože německé obyvatele Čech, Moravy a Slezska bylo možno legálně vystěhovat ze země teprve tehdy, až pozbyli československé občanství. Jenomže dekret č. 33 zařídil, že ho pozbyli už dávno; v ten den, kdy podle československo-německé smlouvy o státním občanství z 20. 11. 1938 nabyli státní občanství německé.

Během července jednotky 1. čs. samostatné tankové brigády násilně vysídlili do sovětské zóny Německa a to z Ostravy, Nového Jičína, Opavy, Krnova, a Bruntálu přinejmenším na 18 200 Němců. V polovině srpna je hromadné vysídlování německého obyvatelstva do sovětské zóny zastaveno, ale přípravy na jeho obnovení pokračují. V roce 1946 začal tzv. organizovaný odsun a první transport do americké zóny přes Bavorsko vyjel z Bruntálu 14. 2. 1946 s 1196 Němci do Augsburku, poslední byl pak vypraven 30. 10. 1946 s 1183 Němci do Dachau. Tím dnem se zcela německé město Freudenthal stává českým Bruntálem. Kořeny s dějinami jsou natrvalo přetrhány, kraj navždy ztrácí své hospodáře a jeho obyvatelé domov, jenž jim po staletí prorůstal srdcem.

POZNÁMKY:

(1) Langer Kurt, Dny strachu, Zpráva o “odsunu” sudetských Němců z Bruntálska, Praha 1992, ISBN 80-85241-23-4 , s. 23 (dále LANGER)

(2) Staněk Tomáš, Poválečné „excesy“v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Sešity USN 41/2005, USD 2005 ISBN 80-7285-062.8 s. 297-298 (dále EXCESY)

(3) Kopecký Milan, 1. československá taková brigáda v SSSR, MBI Praha 2001, ISBN 80-86824-00-0, s. 219-224

K 10. 6. 1945 se v Ostravě rozmístilo velitelství brigády, 1. prapor v Místku, 2. prapor Vítkovice (spolu s MPS), 3. prapor ve Svinově, 4.prapor v Karviné. 13. 6. se koná v Moravské Ostravě přehlídka celé 1. čs. samostatné tankové brigády a 4. Samostatného tankového praporu s novými tanky. Protože se čs. velení obávalo přímého útoku Poláků na Těšínsko, bylo po 13. 6. následovné postavení: 1. prapor Frývaldov, 2.pravor Vítkovice, 3. prapor Bruntál a MPS Karlova Studánka. Ke dni 17. 6. se přesunul 1. prapor do Dobré u Frýdku, 3. prapor do Orlové. Následovně se vracejí 26. 6. jednotky do svých mírových pozic: 1. prapor Frývaldov, 2. prapor Vítkovice, 3. prapor Bruntál 4. samostatný tankový prapor do Karviné a MPS do Karlové Studánky. Dnem 15. 9. 1945 z původního 1. tankového praporu 1. čs. samostatné tankové brigády ve Frývaldově vznikla 2. tanková brigáda, ta se na sklonku září 1945 se přemístila do Svitav, z 3. tankového praporu v Bruntále a Bělském lese vznikla 3. tanková brigáda, která byla a sklonku září 1945 byla dislokována v posádce Pardubice a z 2. tankového praporu 1. čs. samostatné tankové brigády zřízena 1. tanková brigáda v Ostravě-Vítkovicích. Koncem září 1945 se přesunula do Vysokého Mýta a zařadila do složení Tankového sboru (velitelství Moravská Ostrava, od října 1945 Moravská Třebová).

Staněk Tomáš, von Arburg Adrian, Organizované divoké osudy? Úloha ústředních orgánů při provádění „evakuace“ německého obyvatelstva (květen až září 1945); 2. Část; Československá armáda vytváří „hotové skutečnosti“, vláda je před cizinou legitimizuje; In: Soudobé dějiny 1-2 /2006, ISSN 1210-7050 s. 26-27,

Imrich Gaš 12. 1944-01. 1945, 03. 1945-06. 1945 velitel 1. praporu, 30.4. v Bratislavě šetřen v souvislosti s SNP, 2. 5. 1945 velitel 3.praporu, po roce 1949 uprchl za hranice - http://www.fronta.cz/plukovnik-jiri-pavlic-o-sve-ucasti-v-jaselske-operaci, http://www.volny.cz/ipro/stripky/clanky/novotny.htm

(4) Staněk Tomáš, Perzekuce 1945, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 1996, ISBN 80-85241-99.4 s. 51, pozn.3 (dále PERZEKUCE)

LANGER s. 32-33.

(5) PERZEKUCE s. 98-99

LANGER s. 34-35, s. 39-42,

(6) LANGER s. 43-45 k 24. 6. 1945, s. 45 k 26. 6. 45,

http://www.heimatkreis-freudenthal.de/

(7) EXCESY s. 299

(8) LANGER s. 47-50

PERZEKUCE s. 102,

EXCESY s. 300

(9) Archiv bezpečnostních složek, Praha, Oddělení archivních fondů Ministerstva vnitra ČSR Kanice, f A 2/1, kart. 57,58/1765 – dokumentace k vyšetřování události v Bruntále z roku 1947

Vejvoda Jaroslav, Pomsta pozdních partyzánů a jiné poválečné tragedie, MOBA 2006, ISBN 978- 80-243-2889-8 s. 180-183, 187

Chocholatý Gröger Franz, Vyšetřování skončilo, zapomeňte! http://www.bruntal.net/2008030601-vysetrovani-skoncilo-zapomente,

http://www.cs-magazin.com/2008-04/view.php?article=articles/cs080422.htm

(10) EXCESY s. 300- 301

S Vítězslavem Kadlčákem-Chlumským se znovu setkáváme v roce 1968 v souvislosti s prošetřováním okolnosti smrti Jana Masaryka. Kadlčák byl sedmkrát soudně trestán za první republiky a čtyřikrát po válce, se představil jako důstojník a odbojář a svými fabulacemi se do věci zapletl natolik, že byl vzat předběžně do vazby. Jedlička I. M., Proč zemřel Jan Masaryk?, Praha 1990 s. 165,186

(11) LANGER 54-59

Na zažloutlém dnes již archivním úředním záznamu nadepsaném Místní Národní Výborem v Bruntále, čteme rukou psaný text: Dne 12. 7. 1945 bylo I. tankovou brigádou (p. ppor. Popka Vladislav) odvezeno v 17.15 celkem 2510 Němců z Bruntálu, kteří se dobrovolně do vlasti vracejí. Stav 2510 osob byl přesně zjištěn před odjezdem. Bruntál 12. 7. 1945 podpis poměrně čitelný.

(12) Staněk Tomáš, Tábory v českých zemích 1945-1945, Tilia 1996 ISBN 80-902075-3-7 s. 35,53,57,78,90

PRAMENY:

Archiv bezpečnostních složek, Praha, Oddělení archivních fondů Ministerstva vnitra ČSR Kanice

f A 2/1, kart. 57,58/1765 – dokumentace k vyšetřování události v Bruntále z roku 1947,

hlášení OÚ StB Opava z 24. 7. 1945 , č. 16/taj. 47

hlášení VS SNB Bruntál z 29. 9. a 30. 9. 1947 č.5853/47

výsledky shrnoval záznam MV z 27. 11. 1947, č.VII/C-15087/taj. 47

f A 15, kart.3/13zprávaMV o nálezu letáku na Bruntálsku

f A 15, kart. 8/27, 34/97 seznamy táborových zařízení moravskoslezské zemi 1945-1946

Zemský archiv v Opavě

Fond expozitura Moravskoslezského ZNV v Ostravě 1945-1949,

f. EZNV, odb. II B,

kart. 147

hlášení OSK Bruntál z 20. 6. 1945 č.14/presid. 45

hlášení ÚNB Ostrava z 28. 6. 1945 č.11/1 presid. dův. 45

zpráva ÚNB v M. Ostravě z 28. 6. 1945, č. 11/1 přes. dův. 45- Bezpečnostní poměry na Bruntálsku a v městě samém….

hlášení MSK Bruntál z 4. 7. 1945 č. 5/přesid.45

text Výzvy německému obyvatelstvu města Bruntálu, správní komisař Válek dat. 10. 7. 1945

hlášení exp. ZNV Ostrava na MV z 12. 7. 1945 č. II-16145

zpráva OSK Bruntál z 14. 7. 1945 č. 6/presid.

zpráva OSK Bruntál z 21. 7. 1945 č. 14/2 presid.

zpráva exp. ZV SNB pro Slezsko z 21. 7. 1945 č. 20/1/20/45 o situaci na Bruntálsku

zpráva OV SNB Bruntál z 23. 7. 1945 o „přepadení“ por. Bortla

hlášení ÚNB Bruntál z 27. 7. 1945 č. 621/45

zápisy o jednání Zemské bezpečnostní inspekce exp. ZNV v Bruntále 2. 8. 1945

kart. 148, hlášení exp. ZV SNB v Ostravě z 20. 9. 1945, č. VI/102 dův. zpráva 45

kart. 155, materiály k hlášení VO SNB v Opavě z 3. 10. 1945 o přijímání partyzánů do SNB

kart. 182, seznam členů oddílů Chřiby a Rudá Morava v Bruntále, dat. 2. 8. 1945

kart. 194 hlášení OSK v Bruntále na ZNV Brno z 21. 10. 1945 o sebevraždách

Materiály k pátrání po werwolfech a zatykání podezřelých osob ze srpna-září 1945 viz. Kat. 147, 148

LITERATURA:

Kopecký Milan, .1. československá taková brigáda v SSSR, MBIPraha 2001, ISBN 80-86824-00-0,

Langer Kurt, Dny strachu, Zpráva o “odsunu” sudetských Němců z Bruntálska, Praha 1992, ISBN 80-85241-23-4

Slyšme i druhou stranu, (SLYŠME) Infocentrum Šumava, Č. Budějovice 1990,ISBN 80-900076-I-9

Staněk Tomáš, Perzekuce 1945, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha 1996, ISBN 80-85241-99.4 (dále PERZEKUCE)

Staněk Tomáš, Tábory v českých zemích 1945-1945, Tilia 1996 ISBN 80-902075-3-7

Staněk Tomáš, Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Sešity USN 41/2005, USD 2005 ISBN 80-7285-062.8

Staněk Tomáš, von Arburg Adrian, Organizované divoké osudy? Úloha ústředních orgánů při provádění „evakuace“ německého obyvatelstva (květen až září 1945); 1.Část; Předpoklady a vývoj do konce května; 2. Část; Československá armáda vytváří „hotové skutečnosti“, vláda je před cizinou legitimizuje; 3. Část; Snaha vlády a civilních úřadu o řízení „divokého odsunu“ in. Soudobé dějiny 3-4/2005, s. 465-533, 1-2 /2006, s. 13- 49 , 3-4 /2006 s. 321-376, USD Praha, ISSN 1210-7050

Stráž v pohraničí, Zpravodaje III. praporu 1.čs. samostatné tankové brigády, č. 1., č. 4, 6 http://aleph.vkol.cz/pub/svk01/00042/26/000422691.htm

Vejvoda Jaroslav, Pomsta pozdních partyzánů a jiné poválečné tragedie, MOBA 2006, ISBN 978-80-243-2889-8

Chocholaý Gröger Franz, Vyšetřování skončilo, zapomeňte!

http://www.bruntal.net/2008030601-vysetrovani-skoncilo-zapomente,

http://www.cs-magazin.com/2008-04/view.php?article=articles/cs080422.htm

Činnost vojáků 1.čs. samostatné tankové armády – násilné vysídlení Němců z Krnova v červnu až srpnu 1945

http://nassmer.blogspot.com/2009/09/cinnost-vojaku-1cs-samostatne-tankove.html

Nový Jičín a aktivity 1. čs. samostatné tankové brigády (květen-srpen 1945)

http://nassmer.blogspot.com/2009/11/novy-jicin-aktivity-1-cs-samostatne.html

Internační tábory na Frývaldovsku a činnost kpt. Ctibora Nováka

http://nassmer.blogspot.com/2010/01/internacni-tabory-na-fryvaldovsku.html

Hankeho speditérství, zasilatelství lidí do neznáma, Vraždy z období od 15. 5. do 20. 6. 1945 nepotrestané

http://nassmer.blogspot.com/2009/10/hankeho-spediterstvi-zasilatelstvi-lidi.html

INTERNET:

http://de.wikipedia.org/wiki/Brunt%C3%A1l

http://www.heimatkreis-freudenthal.de/

Bericht 185, 186

http://www.wintersonnenwende.com/scriptorium/deutsch/archiv/weissbuch/dasd48.html

Nr.49 http://www.z-g-v.de/doku/archiv/cssr2/kapitel-2-1-3-2-15.htm

http://www.egerer-landtag.de/Geschichte/TschechischesLagersystem.htm

Imrich Gaš http://www.volny.cz/ipro/stripky/clanky/novotny.htm

http://www.volny.cz/ipro/stripky/clanky/jaslo.htm

http://www.fronta.cz/plukovnik-jiri-pavlic-o-sve-ucasti-v-jaselske-operaci http://www.fronta.cz/plukovnik-jiri-pavlic-o-sve-ucasti-v-jaselske-operaci

http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/289390#289390

http://armada.vojenstvi.cz/povalecna/studie/9.htm