Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Březen 2010


Časopisy

Karel Hvížďala

Časopis Strategie mně poslal ke komentování zajímavá čísla, která se týkají vývoje nákladu našich newsmagazínů: Zatímco prodaný náklad Týdne za poslední čtyři roky klesl z 52 000 na 47 000, tedy se propadl o pět tisíc, náklad náročnějšího Respektu stoupl z 16 000 na 27 000, což je zvýšení o 11 000.

Na to jsem se jim snažil odpovědět a zdá se mi, že i u nás - jen s mírným zpožděním - kopírujeme to, co se děje s newsmagazíny v celé naší civilizaci, která, když přestaly po vzoru časopisů The Economist a pak i Newsweek soutěžit s elektronickými médii a soustředily se na hlubší analýzy, eseje a začaly přinášet vlastní témata, která nekopírovala běžný mediální a politický provoz, nabyly na prestiži. V sousedním Německu dokonce tradiční Der Spiegel začal své hlavní materiály dělat ještě důkladnější, takže v pátém čísle z 1. února najdeme třeba článek, který rekonstruuje bombardování bundeswehru v Afghánistánu, které je považováno za zločinné, na 23 tiskových stranách a pracovalo na něm jedenáct redaktorů. A konkurenční Focus, který měl slogan: Fakta, fakta, fakta změnil šéfredaktora, na místo zakladatele pana Markworta nastoupil do čela redakce pan Weimer, který tam přešel z Cicera, měsíčníku pro politickou kulturu, s úkolem přiblížit se obsahově časopisu Der Spiegel: tedy jít víc do hloubky, věnovat se analýzám, komentářům a esejistice. Za tento trend v týdenících zřejmě může krize, která postihla silně deníky, jejichž úroveň díky úsporným opatřením šla až na výjimky silně dolů.

U nás klasickým standardům zpravodajského týdeníku odpovídá pouze Respekt, a proto zřejmě jeho náklad stoupá. Naproti tomu časopis Týden zaujal nevyhraněnou polohu někde mezi ilustrovanými časopisy a zpravodajskými časopisy a jeho informační hodnota je proto nesrovnatelně menší. Stačí jen letmo nahlédnout do šestého čísla letošního roku a podrobněji se podívat na hlavní rozhovor: V interview, který má dryáčnický titulek "Mám miliony. A kámoše v Moskvě", je zpovídán bývalý plukovník ing. Zdeněk Zbytek, který se proslavil v prosinci roku 1989 tím, že jako velitel tankové divize sliboval poslušnost armády pracujícímu lidu, redakce nedodala, že ještě řekl: armáda je připravena k ochraně socialismu. Redaktorka Ivana Svobodová ale šla na rozhovor zcela nepřipravená, takže nedokázala panu plukovníkovi v. v. nikde věcně ani z logiky věci argumentovat. Pan Ing. Zbytek třeba tvrdí: "Luboš Dobrovský říká, že mě z armády vyhodili a že jsem bezpečnostní riziko. Podávám na něj trestní oznámení." To měla paní redaktorka kontrovat slovy, že tomu tak samozřejmě bylo: na základě jeho vystoupení, ho každý ministr obrany za bezpečnostní riziko považovat musel, a proto zřejmě bylo rozhodnuto, aby v souladu s tehdy platným služebním zákonem byl pan plukovník propuštěn z důvodů reorganizace. Jiný důvod, jak zabezpečit armádu před jím vyslovenými ideologickými vlivy, v té době neexistoval. A když pak pan ing. Zbytek říká, že "buď si pan Dobrovský vymýšlí, anebo má informace od zpravodajských služeb, tak pánbůh s námi, jestli zpravodajské služby dávají informace důchodci Dobrovskému." Na to měla redaktorka říci, že v době, kdy byl pan Dobrovský ministrem, dostával informace od zpravodajských služeb denně na stůl a nebyl v důchodu, a pokud naráží na dnešní názory pana Dobrovského na ing. Zbytka, tak některé výstupy našich bezpečnostních služeb byly přece zveřejněny a podle nich lidé, jako jsou pánové Šlouf a Zbytek, bezpečnostní riziko představují. Bohužel, takových lajdáckých chyb je v časopise mnoho a jsou-li zabaleny do bulvárního hávu, nutně odrazují ty, kteří hledají řádné informace a kontext.

Týden se bude muset rozhodnout: buď bude dělat čistý bulvár, nebo se víc přiblíží Respektu, jako se teď snaží Focus přiblížit k časopisu Der Spiegel. Respekt totiž svými postoji předvádí čtenářům jasný hodnotový systém, s kterým čtenář nemusí souhlasit, ale ví, s kým má co do činění. To Týden nikdy nečiní a čtenář, když u zmíněného interview chybí postoj redakce, ani neví, proč s plukovníkem v. v. rozhovor redakce udělala, a může se dokonce myslet, že mu tím dělá reklamu.

(ČRo)



Zpátky