Březen 2010

Čeští politici mlčí a to je zlé

Luboš Palata

Už desítky dvojjazyčných tabulí byly poničeny na česko-polském Těšínsku. „Je třeba, aby si na to Češi zvykli,“ říká pro LN smířlivě Józef Szymeczek, předseda Kongresu Poláků v České republice.

* LN Co se vlastně u vás na Těšínsku děje?

Těšínsko je územím, kde odjakživa vedle sebe žilo více kultur. Také tradice dvojjazyčných nápisů tu byla už za monarchie, kdy tu byly dokonce nápisy trojjazyčné: česko-polsko-německé. Avšak v době socialistické vymizely polské názvy vesnic a měst, používaly se pouze české formy názvů. Od března 2007 začala platit evropská smlouva o ochraně menšinových jazyků a ta zavedla něco, na co už Češi nebyli zvyklí. Češi věděli, že na Těšínsku jsou Poláci, že mají školy, spolky, ale byli Poláky jaksi ve svém soukromém životě. A najednou tady někdo začal vyvěšovat polské tabule. Takže se dalo očekávat, že to může vyvolat negativní reakci. Proto říkám, buďme trpěliví, je třeba, aby si na to většinová česká společnost zvykla. Ale zároveň je třeba říci, že u některých jedinců to spustilo velmi negativní, šovinistickou reakci.

* LN A kdo ničí ty tabule? Jsou to místní Češi, nebo je to organizovaná akce neonacistů či nacionalistů?

To by ještě scházelo. Neonacisté určitě ne. Je to místní alergie na polskou menšinu.

* LN A kolik dnes zůstalo Poláků na Těšínsku?

Třicet osm tisíc, padesát tři tisíc v celém Česku. Smutné na tom ničení je to, že nápisy ničí především mladí lidé. A to je velice zlé. Veliká vlna nesnášenlivosti se objevuje na internetu, především na Facebooku, kde někdo založil skupinu „Nenávidím Poláky“, na které se přihlásilo za hodinu fungování na 300 lidí.

* LN A to jsou lidi, které osobně znáte?

Ano, já mnoho z nich denně potkávám.

* LN Dá se s tím něco dělat?

Zkoušíme to. Já například jezdím po školách a vysvětluji, proč ty nápisy chceme, kdo jsme, jakou máme společnou historii.

* LN Na druhou stranu se zdá, že vedle problémů s cedulemi například český a polský Těšín spolupracují jako jedno město skvěle.

Český Těšín a Těšín je příklad, jak to funguje. Dokonce několikrát ročně společně jednají i obě zastupitelstva, jsou tam společné policejní hlídky a tak... Ale jen o kousek dál, v Třinci, je už problém. Třinec je největší centrum Poláků, téměř 6000, a nemají tam žádná práva, žádné dvojjazyčné nápisy, dokonce jim tam chtěli před dvěma lety zlikvidovat jednu ze dvou polských škol.

* LN Udržení počtu polských škol bude asi obecně problém...

Ano, protože počet polských dětí klesá. Takže pokud se něco nestane, nenastane boom rození dětí, tak několik škol bude muset být uzavřeno. Ale to nebyl případ Třince.

* LN A vedle škol, jaké další problémy máte se samosprávami obcí, kde je polská menšina?

Problémy jsou samozřejmě s tím zaváděním polských názvů. Toto právo by mohlo fungovat v 31 obcích, ale zatím jen v 15 se učinily nějaké pokusy. Nebo jiný příklad. Smilowice udělily svému rodákovi, předsedovi evropského parlamentu a expremiérovi Polska Jerzymu Buzkovi, čestné občanství. Velká část místních českých politiků proti tomu dělala obstrukce, protestovala a samotného aktu se neúčastnila. I udělení čestného občanství prošlo většinou pouhého jednoho hlasu.

* LN Velká česko-polská politika přitom vypadá nejlépe za poslední století. Jak zlepšit situaci tam u vás?

Určitě je třeba se z dějin nezbláznit, ty dějiny byly takové, jaké byly. Naše kultury se vždy vzájemně obohacovaly, pojďme raději soutěžit v kultuře než tím, že nám Češi budou ničit tabule. Kdyby to každý starosta odsoudil, tak by to vypadalo jinak. Ale mnozí politici teď před volbami mlčí. A to je zlé. Přitom každý, kdo tu chtěl dělat nacionální politiku, ať to byli Poláci, nebo Češi, tak tomu území uškodil. Ale jsou, v nepolitické oblasti, lidé, již pochopili, jakou je toto multikulturní bohatství regionu hodnotou. Tím největším a nejznámějším je Jaromír Nohavica, který je příkladem, jak by to v budoucnu mohlo vypadat.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)