Duben 2010

Habsburk velvyslancem Gruzie

Pavel Černý

Gabriela von Habsburg, „princezna uherská a česká“, bude hájit gruzínské zájmy v Berlíně. Proti Rusům. Prosazovat gruzínské zájmy v cizině není žádný med, snad jen s výjimkou Spojených států, které jsou asi největším spojencem této malé černomořské republiky. Gruzínský prezident Michail Saakašvili, který má mimochodem americké školy, vehementně usiluje o to, aby se jeho země stala součástí NATO a Evropské unie, málokdo na to ale ve světě slyší. Zvlášť v Evropě. Nikdo si to totiž nechce rozházet s Ruskem, kterému je Saakašviliho Gruzie trnem v oku (hlavně kvůli regionům Abcházie a Jižní Osetie, které vytrvale usilují o samostatnost). Všechno ještě umocnila měsíční válka ze srpna roku 2008, po které Rusové vyhlásili Abcházii a Jižní Osetii za samostatné státy. Výsledek? Velké evropské země dávají od Gruzie raději ruce pryč. Například Německo.

Gruzínci, hlavně pak Saakašvili, se s tím nehodlají smířit. Mají za to, že lobbovat u jedné z nejmocnějších zemí Evropské unie má smysl. A neodrazuje je ani fakt, že jsou v Berlíně už nadmíru dobře etablovaní Rusové. Jejich velvyslanec Vladimir Kotěněv, jinak prý velmi agilní člověk s dobrými styky, tam totiž šéfuje jedné z největších ruských ambasád na evropském kontinentě. Gruzínci se na to rozhodli jít od lesa. Jmenovali totiž novou ambasadorkou v Berlíně Gabrielu von Habsburg, jednoho z přímých potomků dynastie Habsburků, kteří vládli někdejšímu Rakousku-Uhersku (její plné jméno zahrnuje mimochodem i titul „princezna uherská a česká“). V březnu by tato třiapadesátiletá dáma měla od německého prezidenta převzít pověřovací listiny.

Navzdory všem titulům (arcivévodkyně rakouská atd.) nemá na to, aby si vliv kupovala jako Rusové. Má ale německé školy a dobře zná německý naturel. I její jméno by prý mohlo otevírat dveře. „Cítím se být Evropankou a Gruzie je evropská země,“ řekla Gabriela novinářům koncem loňského roku, když se rozneslo, že bude novou gruzínskou velvyslankyní v Německu. „Gruzie nedávno válčila s Ruskem a já bych moc ráda napomohla zmírnit napětí.“

Gabriela von Habsburg se narodila v Lucembursku a po studiích filozofie v Mnichově se dala na uměleckou dráhu. Křehce vypadající aristokratka je sochařkou a specializuje se na monstrózní venkovní instalace. Do Gruzie přišla v roce 2001, aby přednášela na Akademii umění v Tbilisi. Časem (v roce 2007) získala občanství, a protože je nadaná na jazyky, celkem rychle si osvojila gruzínštinu.

Princezny a princové v politice Není jediná z rodiny Habsburků, kdo zakotvil v politice. Časopis The Economist připomněl, že to byli právě potomci Habsburků, kteří v létě roku 1989 napomohli aspoň nakrátko otevřít maďarsko-rakouské hranice a vytvořit tak první pomyslnou trhlinu v železné oponě. Gabriela má celkem šest sourozenců - její mladší sestra Walpurga je jednou z čelných představitelek konzervativců ve Švédsku a její bratr Georg pracuje jako diplomat pro Maďarsko. „Éra monarchií je nenávratně pryč. Role, jakou dnes hrají členové naší rodiny v politice, nemá s minulostí nic společného,“ vysvětlovala Gabriela von Habsburg, co táhne její sourozence do politiky. „Angažujeme se v rámci politického systému. Lidé nás volí v demokratických volbách, nic neuzurpujeme,“ smála se sochařka a litografka. Otec Gabriely, Otto von Habsburg, kterému bude letos už 98 let, je jedním z mála, kdo ještě pamatují Rakousko-Uhersko. Jeho otec Karl byl posledním rakousko-uherským císařem, a když se monarchie rozpadla, bylo Ottovi šest let. Ottovi se prý ale nestýská po starých časech - v rozhovorech říká, že se zbavil „svazující“ dvorské etikety a že když chce, může „kohokoliv označit za idiota“, místo aby mu říkal „Vaše Excelence“. Jeho dcera se teď bude pohybovat ve světě, který vyžaduje přesný opak.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)