Duben 2010

Česká justice je drahá a neefektivní

Marek Kerles

Na 100 tisíc obyvatel Česka připadá třicet soudců. To v Dánsku jich stačí jedenáct a v evropském průměru devatenáct.

České soudnictví je v poměru k jiným zemím Evropské unie drahé, neefektivní a trpí přezaměstnaností. Takovou vizitku vystavila české justici srovnávací studie evropského statistického úřadu Eurostat. Podle Eurostatu například v Česku připadá na 100 000 obyvatel takřka třicet soudců, zatímco v Dánsku jich stačí jedenáct a v evropském průměru devatenáct.

Čistě z pohledu statistických čísel neobstojí ani častá námitka zaměstnanců justice, že čeští soudci jsou na rozdíl od mnoha svých zahraničních kolegů zavaleni úřednickou prací, psaním rozsudků a další administrativou, vykonávanou v zahraničí úředníky. Studie Eurostatu totiž tvrdí, že na 100 obyvatel v Česku připadá 87 justičních zaměstnanců, což je takřka nejvíc v celé EU. Skandinávské země zaměstnávají v justici v poměru ke stotisícové populaci maximálně 30 lidí, Itálie 46, Rakousko 57 a Německo 70.

Někteří soudci v Česku však argumentují tím, že vzhledem k rozdílným soudním systémům se personální zajištění a vůbec práce justice v různých zemích nedá nikdy úplně přesně porovnávat. Přesto je celkový závěr studie Eurostat ve vztahu k české justici podle nich v podstatě správný. „V některých státech se na rozdíl od Česka mezi zaměstnance justice například nepočítá vězeňská stráž ani státní zástupci,“ řekl LN bývalý předseda Soudcovské unie ČR a předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra. Pokud ale z porovnání Eurostatu podle něj vychází Česko jako země, v níž je soudní systém příliš drahý, zkostnatělý a málo efektivní, nezbývá než souhlasit. „Není to ale kvůli pomalé či špatné práci soudců, kteří ve většině dělají, co mohou. Jde o velmi složité a byrokratické procesní předpisy, které fungování justice zpomalují a prodražují,“ tvrdí Vávra. Jako příklad uvádí například složitý a neefektivní systém doručování soudních zásilek a řadu procesních úkonů, kterými se na rozdíl od zahraničí musejí české soudy zabývat. „V Česku jsou například v mnoha případech žalobci vůči státu osvobozeni od soudních poplatků, což je sice určitě dobré pro lidská práva, zároveň to ale dává celé řadě lidí možnost zavalit soud někdy až absurdními žalobami,“ uvedl Vávra. Stále diskutovanou otázkou také podle něj zůstává, zda Česko vůbec potřebuje Vrchní soud.

Ministerstvo spravedlnosti však argumentuje tím, že při porovnání různých justičních systémů v Evropě se porovnávají jablka s hruškami. „Bylo by demagogické pouze ze statistických čísel bez dalšího porovnání vyvozovat, že justice je málo výkonná či nevykazuje takovou efektivitu,“ řekla LN mluvčí ministerstva Jitka Zinke. Řada procesů v jiných zemích bývá podle ní proti Česku výrazně zjednodušena. Proto údajně nelze porovnávat čísla, vycházející z různých předpokladů. Na druhou stranu ale Zinke přiznává, že efektivita českého soudnictví v poměru k nákladům a personálnímu obsazení má velké rezervy. „Ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě pracuje na odbřemenění soudů a zjednodušení práce justice. Tyto snahy zcela jistě nejsou u konce,“ uvedla mluvčí.

Česko přitom patří do popředí evropského žebříčku i z hlediska výdajů na justici. Země každý rok financuje justiční systém 0,27 % svého hrubého domácího produktu, což je víc než Rakousko, Irsko, Francie či Velká Británie. Naopak v Německu dosahují výdaje na justici až 0,35 % HDP. Česká republika však není ani zdaleka jedinou zemí v EU, kde se diskutuje o nutném zefektivnění práce justice. Rakouští soudci a státní zástupci například hrozí stávkou kvůli tomu, že nedostatek zaměstnanců v justici už přesahuje únosnou mez.

Výsledky studie Eurostatu ale vypovídají o tom, že ve většině zemí EU pracuje v justici ještě méně lidí než v Rakousku, aniž by jejich soudní systémy zkolabovaly.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)