Duben 2010

Politici mohou za 83 % dluhu ČR

Karel Toman

Když odečtete vliv hospodářského cyklu, dostanete stav veřejných financí, za který mohou politici. Z této jednoduché premisy vyšel ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl a z veřejně dostupných dat pak spočetl, že politici v Česku roku 2009 zavinili 83 % "sekyry" naší státní pokladny. Letmé mezinárodní srovnání pak prozrazuje, že u Česka je toto číslo neobvykle vysoké. Michlův výpočet tak říká, že víc škody než globální recese způsobili české ekonomice místní politici. "Celkový deficit státní pokladny = cyklický deficit + strukturální deficit," vysvětluje rovnici Michl.

Rok 2007 mohl skončit v plusu

Hospodářské cykly přicházejí a odcházejí. Ten současný se bohužel stále ještě neotřepal z recese a politici s tím moc nenadělají, uznává ekonom. Tomuto druhu deficitu se proto říká pasivní. "Když je ekonomika u dna, stoupají například výdaje na podporu nezaměstnanosti. A to tlačí na vyšší schodek rozpočtu," jmenuje Michl.

Strukturální deficit je naopak ten, který s hospodářským cyklem nesouvisí a ovlivňuje ho vládní politika. "Je to obrázek o stavu veřejných financí v zemi. Táhnete ho za sebou, ať jsou časy zlé nebo dobré. Je to číslo, které získám tak, že od celkového deficitu odečtu tu část, kterou způsobila recese sama o sobě."

Exemplárním příkladem je rok 2007. Rozpočet tehdy skončil v přebytku 1,1 % HDP. Přesto nakonec závěrečný účet hospodaření skončil s celkovým deficitem 0,7 % HDP. Strukturální deficit tehdy nejen umazal zisk, ale vykousl i díru v jinak ziskovém roce a nabyl hodnoty 1,8 % HDP. Podle Michlova výpočtu proto tehdy strukturální deficit dosáhl rekordní úrovně 214 %.

"Hospodářský cyklus sám o sobě v letech 2006-2008 vytvářel v rozpočtu přebytek. Ale jelikož jsme rozhodli o velkých výdajích, tak nakonec skončil v deficitu," vysvětluje Michl roli politiků.

Konjunktura strukturální schodky dlouho maskovala, protože celkové deficity v absolutních číslech nebyly tak vysoké. Paradoxně právě v období hojnosti se však strukturální deficit ukáže v plné nahotě, pokud do mínusu dostane i jinak ziskové roky, jak o tom na grafu vypovídá nápadný "zub" v roce 2007.

Na vině je pravice i levice

"Ukazuje to, že jsme tehdy drsně utráceli, i když na tom byla ekonomika dobře - daňové příjmy se krásně sypaly do státní kasy, mohli jsme mít klidně přebytek nebo vyrovnaný rozpočet. Tam jsme promarnili optimální bod pro reformy," uvažuje ekonom.

Pravice by v tuto chvíli argumentovala, že vysoké výdaje nastavila vláda levice. Levice by na to opáčila, že pravice u vesla zase příliš podsekla daňové příjmy. Obě křídla se přitom na potřebných reformách nedokáží domluvit. "Mohou za to politici napříč politickým spektrem, neházel bych to na triko jen levici nebo pravici," je přesvědčen Michl.

Někteří ekonomové ale výpovědní hodnotu cyklických a strukturálních deficitů zpochybňují, podle nich nejdou tak snadno oddělit.

(Aktuálně.cz)