Duben 2010

Šéfové umějí bezbolestně propouštět

Lenka Zlámalová

Ani po oživení ekonomiky firmy moc nových míst nenabídnou. „Česko čekají roky vysoké nezaměstnanosti a slabého růstu platů,“ říká v rozhovoru pro LN ředitel společnosti Mercer pro střední Evropu a Blízký východ Martin Mácha.

* Jak dlouho ještě poroste nezaměstnanost?

V roce 2009 byl trh práce v šoku. Spousta firem začala restrukturalizovat. Hledaly rezervy. Velmi pečlivě se zamýšlely, koho skutečně potřebují. Všeobecně se očekávalo, že letos už přijde obrat k lepšímu.

* Mnohé firmy si držely důležité lidi, přestože neměly zakázky. Věřily, že po krizi přijde oživení. Teď to vypadá, že bude hodně slabé. Čeká nás další propouštění?

Velmi se to liší obor od oboru. Průmyslové firmy, které už v roce 2008 cítily obrovský pokles zakázek a věděly, že budou muset výrazně omezit kapacitu, začaly razantně propouštět hned. V obchodních společnostech, bankách nebo informačních technologiích se to odehrávalo postupně. Podnikatelé očekávali, že oživení přijde dřív. U specializovaných a velmi odborných profesí dlouho vyčkávali. Každá firma si hlídá klíčové talenty. Velmi dlouho a pečlivě se zamýšlí, jak předělat strukturu firmy, aniž by o tyto lidi přišla. Tady jsme my personalisté měli hodně zajímavé práce. Navrhovali jsme nové, úspornější modely, jak by mohly firmy fungovat.

* Ze statistik je vidět, že o práci přišli především nejméně kvalifikovaní lidé. Rozdávají se teď už výpovědi i lidem na vyšších a důležitějších pozicích?

Nejméně ohrožené jsou pořád specializované profese. Lidé, na kterých firma stojí. Ti, kteří něco vymýšlí. Nepropustíte důležitého konstruktéra, inženýra nebo návrháře. Hodně pracovních míst ale ubylo v různých podpůrných funkcích. V marketingu, účetnictví, personalistice. Když musíte šetřit, snížíte náklady v těchto službách. Šéfové se zamysleli, kolik skutečně potřebují personalistů nebo účetních, a často zjistili, že tu práci při lepší organizaci zvládnou třeba jen dva místo tří. Na těchto místech přicházeli o práci už vysoce kvalifikovaní lidé, většinou vysokoškoláci. Často experti, kteří v oboru pracují víc jak deset let. Přesto jsou teď ohroženi ztrátou práce.

* Pro tyto lidi to byla nová zkušenost. V prosperitě, kterou jsme před krizí prožívali, se o ně firmy přetahovaly.

Kolem roku 2003 se strašně špatně hledali experti do těchto profesí. V jednotlivých oborech se dalo pozorovat, jak specialisté krouží mezi firmami. Dělala jste v Telefónice a přeplatil vás Vodafone. A další rok jste dostala skvělou nabídku od T-Mobilu. Lidé získávali v oboru zkušenosti a rychle jim rostly platy. Teď pro ně místa ubývají. Sice nijak dramaticky, ale proti předchozímu růstu je to podstatná změna. Rotace specialistů, ať už v bankovnictví, informačních technologiích, v těch typicky pražských centrálách, už není tak vysoká. Lidé se spíš zaměřují na kariéru uvnitř firmy, než by přemýšleli o změně.

* Nikdo nechce v nejistých časech riskovat a radši se drží jistoty?

Když vidíte, že ekonomika jede naplno, nebojíte se. Řeknete si, půjdu na trh a zkusím něco nového. Pokusím se prodat, co umím, a vyjednat si lepší podmínky.

* Nezaměstnanost stále roste. Bude letos ještě hůř?

Bude to lepší než v roce 2009. Naše průzkumy ve firmách ukazují, že už žádné velké propouštění nechystají. Je tam celkem výrazný posun. Skoro polovina firem očekává, že budou mít více zakázek. Předpokládají slabý vzestup, tak do pěti procent. Spousta podniků ale stále očekává další pokles zakázek a plánuje další propouštění.

* Kolik jich je?

Loni uvažovalo o propouštění 40 procent firem. Letos už jen asi 20 procent.

* Mnoho podniků snižovalo platy. Chystají se to letos udělat znovu?

Loni kolem 40 procent firem zmrazilo platy a nevyplácelo vůbec žádné odměny. Letos už se k tomu chystá jen každá desátá společnost. Liší se to samozřejmě profesi od profese. Většina firem letos ale zvýší platy aspoň o tři procenta. Z toho je cítit mírný optimismus. Tyto průzkumy přitom už počítají s velmi slabým oživením a růstem ekonomiky.

* Kdy začne klesat nezaměstnanost?

Do jara ještě tak o půl procenta až procento stoupne. Pak přijde zlom. Nová místa přinesou alespoň sezónní práce v cestovním ruchu a službách. Když se ale podíváte do Ameriky nebo do Japonska, kde už se ekonomika zotavila, tak nezaměstnanost jinak výrazně neklesá. Zůstává kolem deseti procent. Mluví se o tom, že firmy zvýšily efektivitu a jsou schopny dělat stejnou práci s méně lidmi. Oživení proto vůbec nemusí přinést nová pracovní místa!

* Čekají nás roky s deseti procenty nezaměstnaných?

Česká ekonomika je silně zaměřená na automobilový průmysl. Některé automobilky si plánovaly, kdy by se v zakázkách mohly vrátit do předkrizového roku 2007. Odhadují to někdy na rok 2012 nebo 2013. Z toho si můžete udělat představu, že nových pracovních míst moc přibývat nebude. Tento obor zažije pět až šest let propadu. A přibírat další lidi nemusí ani za ty tři roky, protože jich díky restrukturalizaci budou potřebovat méně.

* To zní dost skepticky.

Nečekejme žádný zásadní obrat. Teprve letos se ukáže, jak hluboká krize byla, jak se s ní firmy vypořádaly a co se dá do budoucna očekávat. Rok 2010 je katalyzátor.

* Říkáte, že už mírně začnou růst platy. V kterých oborech se bude přidávat? Lidé se bojí o místa, takže na vyšší platy asi nebudou moc tlačit.

Ta atmosféra obav se samozřejmě na vyjednávání o platech podepisuje. I odboráři se snaží spíš o udržení míst než o zvyšování platů. V podstatě zmizel tlak zaměstnanců na vyšší platy.

* Jsou některé výjimečné obory, kde se přidávat bude?

Firmy, kterým se podařilo úspěšně projít krizí, které ji využily k větší efektivitě a udržely si důležité lidi, se jim letos budou snažit alespoň něco přidat. Dokážou ocenit loajalitu těch, kteří v těžkých časech pomohli. Většina úspěšných firem vyplatí odměny na standardní úrovni.

* Budou se v některém oboru přibírat noví lidé nebo zvyšovat platy?

Farmaceutické firmy propluly krizí v podstatě bez újmy. Počítají s výrazným růstem. Najdou se specifické podniky třeba v energetickém strojírenství, různé poradenské firmy, které pomáhají podnikům restrukturalizovat. Těm se daří.

* Řezníci nákladů a pracovních míst si asi lepší časy neumějí představit.

Samozřejmě, že na krizi vydělali.

* Nejvyšší platy jsou už řadu let v oboru, který stáhl svět do krize: ve financích. Co se bude dít s platy bankéřů?

Čekalo se, že finančníci budou mít problém se přizpůsobit. Podařilo se jim to ale nečekaně rychle. Pochopili nové příležitosti, rychle přestavěli týmy.

* Mnoho zemí je silně zadlužených. Obchod se státními dluhopisy je obrovský byznys. Je to podobné jako s vámi personalisty nebo řezníky nákladů. Čím hlubší krize a zadluženější země, tím větší zisky.

Jsou samozřejmě opatrní v půjčování lidem i firmám. Ale okamžitě ucítili nové příležitosti a na ně se zaměřili. Bleskově dokázali finanční produkty přesměrovat tam, kde se objevil trh. A ten roste u státních dluhopisů.

* Platy ve financích jsou dlouhodobě výrazně vyšší než v jiných oborech. Nejlepší studenti z Harvardu a Oxfordu mířili hlavně sem. Nepoškozovaly ty velké rozdíly ostatní obory a netlumily prosperitu?

Ve finančních službách zvyšovala platy přesně ta rotace profesionálů, o které jsme se už bavili. Přetahování lidí bylo ještě silnější. Ten kruh bylo těžké rozetnout. Firma z informačních technologií si nemohla dovolit nabírat manažery, kteří byli vychovaní v bance. Největší talenty se vám neúměrně soustředily v jednom oboru. Finančníci, kteří krizi způsobili, z ní vyvázli bezbolestně. Platy tam porostou a budou stále přitahovat největší talenty.

* Škodí vysávání talentů ekonomice a společnosti?

Není to zas takový problém.

* Talentovaných lidí je v každé společnosti omezený počet, když je natáhne jeden obor, ostatní se pak nemohou rozvíjet.

Ten efekt je krátkodobý. Za čas třeba nějaký obor nabídne vyšší platy a lidi zas půjdou tam. Vždycky v historii jste měla obory, které výrazně převyšovaly všechny ostatní. Časem se to otočí a lidé se přizpůsobí.

* Řecko přitáhlo pozornost k silnému trendu. Průměrné platy státních zaměstnanců jsou v řadě zemí vyšší než v soukromých firmách. Jak moc podnikatelům vadí, že je politici přeplácejí?

Průměr o ničem moc nevypovídá. Musíte srovnávat platy v konkrétních profesích. Špičkový právník ve státní správě si rozhodně nevydělá víc než v prosperující soukromé firmě.

* Ve kterých profesích stát vyššími platy přetahuje podnikatelům lidi?

Určitě u úředníků a různých pozic v administrativě. Ekonomy, řadové právníky. Spoustu lidí láká státní správa. Mladí se chtějí něco naučit. Poznat, jak stát funguje, získat kontakty a výhodně je pak využít v byznysu.

* V Řecku a ve Francii chce většina mladých pracovat pro stát. To ekonomice zrovna neprospívá.

Kromě vyšších platů mají státní zaměstnanci mnoho dalších výhod a jistot. Tomu samozřejmě malé firmy a živnostníci těžko konkurují.

* A právě oni táhnou ekonomiku. A vysoké platy státních zaměstnanců je připravují o lidi.

Jasně, ale počet míst ve státních službách je všude na světě omezený. Byznys může v dobrých časech růst třeba o deset procent ročně a přibírat deset procent nových lidí. Takhle se snad žádný stát rozrůstat nebude. Kariéra ve státních službách taky není pro každého. Na to musíte mít povahu. Tam jsou jasné kariérní postupy, nic vás moc nepřekvapí. Než se dostanete nahoru, trvá to roky. Nastoupím v pětadvaceti do státní správy. Po pětadvaceti letech budu ředitelem odboru a v šedesáti úspěšně odejdu do důchodu. Na českém pracovním trhu to zatím není pro firmy problém.

* A v zemích, kde jsou rozdíly v platech podstatně větší?

Záleží, jak je vnímána státní správa. U nás stále převažuje dojem, že do státních služeb se jde za trest. Že je to kariéra pro neúspěšné. Firmy ale dnes umějí špičkově spolupracovat s univerzitami a talenty už si loví přímo na studiích. Na míru jim ušijí nabídku kariéry a dokáží si je udržet. Živnostníkům a malým firmám by časem vyšší státní platy mohly dělat potíže. Lidí, kterým by sedla kariéra ve státních službách, bude ale ubývat.

* Proč?

Dnes se hovoří o nastupující generaci Y. To jsou lidé mezi dvaceti a třiceti lety. Všechny výzkumy dokazují, že má celkem jasno o své kariéře. Chtějí toho poznat co nejvíc. Chtějí mít co nejpružnější podmínky. Jsou víc orientovaní na zajímavou práci než na plat. Jsou velmi dynamičtí a přizpůsobiví. Vyhledávají změny. Rádi se stěhují, cestují, zkouší nové věci. Mají nesrovnatelně větší sebevědomí a odvahu. Chtějí mnohem víc vyvažovat práci a volný čas. Nesedět dvanáct hodin v práci. Vědí, že život je rozdělený na třetiny: spánek, práci a zábavu. Nechtějí jen pracovat, chtějí si život užít. Generace pětatřicátníků až pětačtyřicátníků, které se říká generace X, měla úplně jiné priority a očekávání.

* V čem je jiná?

Touží mnohem víc po jistotách. Zajímá je víc výška platu než zajímavost práce. Měli rádi zažité stereotypy a nic nechtěli měnit. Mnohem víc je zajímá pojištění pro penzi nebo nemoc. Mají víc obav.

* Nástup dalších generací Y může výrazně proměnit politiku i celou společnost. Najednou už by nemuselo být tak těžké prosadit stále odkládané reformy jako třeba výpověď bez udání důvodu na hodinu.

Určitě. Jasně to ukazují výzkumy preferencí mladých voličů. Chtějí volnost volby, přístup k informacím. Je ale otázka, co s prioritami generace Y udělá krize. Před chvílí jsme se bavili, jak lidé už nerotují a jsou raději v klidu. Je to ale asi jen okamžitý efekt.

* Je česká generace Y stejná jako západní?

Rozdíl mezi východní Evropou, západní Evropou a Amerikou není dramatický.

* U nás je rozdíl mezi generací X a Y vysvětlitelný změnou poměrů. Proč se tak liší na Západě?

Svět se změnil. Před patnácti lety jste nemohla běžně volat na mobil a brouzdat po internetu. I firmy fungovaly úplně jinak. Mnohem méně se cestovalo.

* Jako první jste v Česku v roce 1998 upozornil, tehdy jako ředitel Výzkumného ústavu práce, že až 80 tisíc rodin zneužívá sociální dávky. Pak jich stále přibývalo. Podařilo se už zneužívání zastavit?

Určitě. Dnešní nezaměstnaní jsou jiní. Kdo chtěl v časech prosperity pracovat, mohl. A ti, kdo práci neměli, ji nehledali nebo úplně odmítali. Teď je vážný problém místo získat. Pro mnoho lidí je navíc stále těžké úplně změnit profesi a přesměrovat se úplně jinam. Dnes už se zneužívání dávek nevyplácí. Příjmy z práce jsou už výrazně vyšší i v těch špatně placených profesích. Atraktivita práce od chvíle, kdy jsem ten výzkum dělal, velmi vzrostla. Dávky určitě zneužívá nesrovnatelně méně lidí.

* Jako sociolog se zabýváte seniory. V krizi teď hodně lidí odešlo v obavách z nezaměstnanosti do předčasných důchodů. Propouští firmy jako první starší lidi?

Ve většině firem se nepropouští podle věku. Některé podniky jsou ale schopné připravit starším lidem velmi pohodlný polštář pro postupný přechod do předčasného důchodu. Dají jim vlastní penzijní plán, takže se jim vyplatí odejít do předčasného důchodu, přestože je méně výhodný než normální. Loni jsem pár takových akcí v nadnárodních firmách viděl. Mají ze zahraničí zkušenosti, jak to udělat. Nechtějí si poškodit jméno tím, že se o nich bude psát, že propouští. Tohle velmi bezbolestné řešení je prioritou. Když v regionu propustíte tisíc lidí, tak se o vás nebude mluvit moc dobře. A firma chce být vždycky dobře zapsaná. Neví, kdy zase ty lidi bude potřebovat.

* To je výhodné pro člověka a firmu a dost velký problém pro důchodový systém.

Jasně.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)