Květen 2010

Našli nový dotační grál - registrují hloupé patenty

Karel Toman

Češi loni zaregistrovali nejvíc patentů od roku 2000, kdy Úřad průmyslového vlastnictví začal jejich počet evidovat ve svých ročenkách. A to u těch velkých i takzvaně malých, neboli užitných vzorů. Deník Aktuálně.cz nejnovější čísla získal ještě před jejich oficiálním zveřejněním. Na první pohled se patentový rekord zdá jako "tvrdý" důkaz toho, že česká ekonomika dohání vyspělé evropské země jako Německo a Finsko, kde na obyvatele připadá patentů nejvíc. Někteří kandidáti do vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, kterou se premiér Fischer chystá obměnit do konce tohoto měsíce, to však vidí jinak.

"Vypovídá to jedině o tom, že Rada začala dávat hodně peněz za patenty," tvrdí například Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Otázkou podle něj je, jestli jsou to patenty skutečně užitečné. Odpověď, kterou si dává, je přitom dost depresivní. Odhad podílu loňských patentů, které označuje za "blbosti", shrnuje lakonicky: "Naprostá většina."

Do ochrany duševního vlastnictví jdou veřejné peníze ze tří směrů. Jednak je patent součástí uznatelných nákladů každého projektu aplikovaného výzkumu, tady mohou žádat o podporu i firmy. Druhý způsob se týká jen výzkumných organizací, mezi které je za patenty "rozdáno" něco kolem 200 milionů korun ročně. Třetí cesta je přes ministerstvo průmyslu, které na dotažení nápadů do fáze patentu přispívá z evropských dotací. Firma může na každý patent dostat deset tisíc až milion korun. Pro roky 2008 a 2009 na to byla vyčleněna částka celkem 110 milionů korun.

Podle kritiků je to až přílišná podpora, která křiví trh a vede i k podávání nesmyslných "patentů pro patenty". Mezi přihláškami za loňský rok tak jsou i trochu "cimrmanovsky" znějící patenty na podprsenku, nehořlavou nástěnku, zkušební stolici nebo stroj na počítání rostlin. "Rozhodně je nesmysl, aby tohle financoval stát," přidává se k Hořejšího kritice politiky nastavené vládní radou pro vědu Jiří Zlatuška, děkan Fakulty informatiky brněnské Masarykovy univerzity.

Sekretář vládní Rady pro výzkum vývoj a inovace Marek Blažka ale kritiku odmítá. "Jednou ze slabin výzkumu v České republice je, že se tu vymyslí spousta věcí, ale nedovedeme si je ochránit. Výsledky se pak publikují a zdarma je pak využívá jiná země. Patent je jedním ze způsobů jak tomu zabránit," vysvětluje Blažka. V mezinárodním hodnoceních inovačního potenciálu, který se měří právě i počtem patentů "na hlavu", je podle Blažky Česko pořád příliš nízko.

S tím ale zase nesouhlasí Zlatuška. O inovačním potenciálu ekonomiky vypovídají podle něj patenty jen tehdy, pokud firmám přirozeně slouží k ochraně před konkurencí. "Pokud ale tu veličinu zkazíte tím, že za každý patent dáte půl milionu korun z veřejných peněz, pak neměříte inovace, ale otrlost těch, kdo patenty podávají," vysvětluje Zlatuška.

"Patent není něco, co automaticky přináší peníze podle hesla: když budeme mít tolik patentů na hlavu jako Japonsko nebo Německo, budeme dobří jako oni. Ne, je to obráceně: oni jsou tak dobří, a proto mají tolik patentů," staví se na Zlatuškovu stranu akademik Hořejší. Podle něj i Zlatušky by tak Česku daleko víc prospělo, kdyby peníze směřovalo do základního výzkumu, protože od něj se teprve odvíjí kvalita výzkumu aplikovaného, z kterého firmy čerpají know-how a tedy i patenty. "Já už jsem to zažil za socialismu v osmdesátých letech," vzpomíná Hořejší na socialistickou podporu patentů. Podle něj se takto vynaložené veřejné peníze většinou minou účinkem. Podobně to vidí s podporou inovací přímo u firem, které jim souží jen jako jakési přilepšení na úkor daňového poplatníka. „U nás je situace taková, že 13 procent veškerých peněz, který soukromý sektor vykazuje jako investice do výzkumu a vývoje, jde z veřejných prostředků. V Evropské unii je to šest procent, ve Švýcarsku a Dánsku jsou to dvě procenta," tvrdí Hořejší.

Rada pro vědu a výzkum se podle premiérova poradce Michala Frankla kompletně obmění do konce března. Důvod? "Aby získala novou energii řešit problémy kolem vědy." Ty se týkají z velké většiny právě financování z veřejných a soukromých zdrojů a způsobu přenosu inovací do firem. Spor kolem patentů tak dokládá náladu, která před jmenováním Rady mezi kandidáty panuje.

"Vědci by se měli vyjadřovat k základnímu výzkumu a nemluvit o tom, čemu jak vidět příliš nerozumějí," shrnuje její podstatu sekretář Blažka. Podle vědců zase mají jít peníze do vědy jako veřejného zájmu a ne na podporu tržní činnosti firem. V debatě, kterou mezi kandidáty zorganizovala v úterý (16. 03. 2010 - pozn. red. CS-magazínu) v pražském Angelo Hotelu Americká obchodní komora, reprezentovali Zlatuška s Hořejším právě "vědecké" křídlo. Křídlo "byznysu" zastupoval současný člen Rady Zbyněk Frolík z firmy Linet.

Podle Frolíka by měl už i aplikovaný výzkum vykazovat měřitelný finanční přínos a jeho výsledky by měly být zveřejňovány až poté, co budou chráněny jako duševní vlastnictví. Podle "vědců" by to ale bylo proti zákonu a výsledky aplikovaného výzkumu mají být veřejné.

Novou radu tak podle některých kandidátů bude čekat vyjasňování i těch základních kategorií výzkumu, aby bylo jasné, na co vlastně peníze jdou. Podle Frolíka se musí věda s byznysem naučit spolu vycházet tak, aby to obě strany "bavilo".

(Aktuálně.cz)