Červenec 2010

Otázky o ropě a závislosti na Arabech

Otto Ulč

Jeden z důvodů, proč John McCain prohrál prezidentské volby, byly hádanice levicovějších Demokratů s pravicovějšími Republikány o vhodnosti, užitečnosti kutání, využívání ropy v domácí půdě a v pobřežních vodách. Ve zmrzlých končinách, pustinách Aljašky, kde nežije ani jeden Eskymák, jakož i ono offshore drilling.

Prosazovatele takových iniciativ ale efektivně umlčeli, převálcovali environmentalisté, ochránci přírody, mocné jejich lobby, s téměř stoprocentní podporou liberálních, politickou korektností hýřících médií. Obama zvítězil.

S velkým zájmem, leč s menším překvapením, jsem v únoru (12. 2. 2010) v televizi (Fox Cable News – zdroj Obamu nevelebící) zastihl informaci, že náš nový prezident, který tak efektivně zatracoval podmořské vrty, ono offshore drilling, podepsal příkaz o poskytnutí půjčky dvou miliard dolarů, z ochuzeného měšce daňových poplatníků ve prospěch Brasilian Oil Exploration Company, té osmé největší na světě, započít s vrty v brazilských pobřežních vodách. Tím ale překvapení ještě nekončí. Součástí této smlouvy je totiž výlučné právo ČÍNSKÉ vlády k nákupu vší tak získané ropy a největším vlastnickým podílníkem (stockholder) není nikdo jiný než George Soros, americký miliardář maďarského původu, jeden z největších mecenášů Obamovy volební kampaně. Poskytl mu odhadovaný jeden milion dolarů. Nyní se Sorosovi dostává odměny mnohonásobně většího zisku. Správnost zajímavé informace potvrdil Wall Street Journal, solidní zdroj.

Tohle byla zpráva z února. V posledním dni měsíce března The New York Times národu oznámily novinku – jeden z dalších obratů o 180 stupňů v politice Bílého domu: čo bolo, to bolo, terazky som prezidontom ja. Před volbami úspěšné vítězné tažení proti snaze s offshore drilling, nyní po volbách však výzva s podmořskými vrty započít. Ve vodách Atlantiku – od severního cípu státu Delaware po střední část Floridy, celkem 167 milionu akrů oceánu. Totéž v blízkosti států podél Mexického zálivu. A na Aljašce dojde k vrtům na souši, dobývat ropu a zemní plyn – čili aktivity během volební kampaně vehementně úspěšně zatracované.

A největší překvapení teprve teď přijde – informace až přespříliš optimistická, obdržel jsem ji e-mailem, s odvoláním na zdroje jako Stansberry Report Online či The Denver Post a The Pittsburgh Post Gazette. Tento poslední jmenovaný zdroj přináší zprávu o největším nálezu zásob ropy za posledních 56 roků. Končina jménem Williston Basin, ale zpravidla známá jménem Bakken pokrývá oblast od severní Montany přes Severní Dakotu do Kanady. Již několik desetiletí se něco málo vědělo o jejím potenciálu, ale teprve nedávný technologický breakthrough (vhodný český ekvivalent mě nenapadá) umožní získat, obohatit se obrovským množstvím 500 miliard barelů ropy ročně. Na otázku, kolik že tam je v zemi ropy, jeden z Forbes Bros odpověděl „Víc než na celém arabském Středním východě dohromady.“

Přesnější je zpráva U.S. Geological Service z dubna 2008: Onen Bakken je největší naše naleziště od doby zahájení těžby v Prudhoe Bay na Aljašce. S potenciálem se tak zbavit závislosti na všech cizích zdrojích.

The Energy Information Administration (EIA) odhaduje zásoby ropy na 503 miliard barelů.

Tisíc stop pod povrchem Skalistých hor jsou nedotčené ropné zásoby v odhadovaném množství dvou trilionů barelů.

Oficiální odhady zásob vypadají takto:

8 krát víc než Saúdská Arábie.

18 krát víc než Irák.

21 krát víc než Kuvajt.

22 krát víc než Írán.

Proč se tedy ještě nic pořádného nepodniklo, kdo má zájem něco tak užitečného blokovat? Rusové se určitě radovat nebudou. Eminentní zájem ovšem má OPEC, dosud notně tyjící z dosavadního stavu věcí. Však rozpadem tohoto jejího téměř monopolu by se rozplynul jejich hospodářský blahobyt, spolu s vlivem politickým. Nemenší vervou se energetické emancipaci Ameriky brání environmentalisté, ochránci přírody, všelikých národností, ať už zeleně, rudě či jakkoliv zbarvení.

Pěkné to souznění takových zájmů: kolik asi peněz OPEC poskytuje na jejich konta, k jejich dosavadnímu, značně úspěšnému prosazování týchž priorit, leckdo by se třeba otázal.