Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červenec 2010


Wałęsa byl agent i velký Polák

Luboš Palata

Rozhovor s Bronisławem Wildsteinem, novinářem a ředitelem veřejnoprávní televize v dobách vlád bratří Kaczyńských

LN Vy býváte označován za myšlenkového otce „čtvrté republiky“ bratří Kaczyńských z let 2006–2008, která znamenala dramatický rozchod s dobou po roce 1990. Co zůstalo z těchto idejí po dvou letech chaotických vlád obou bratrů?

Nemohu souhlasit s formulací „čtvrtá republika bratří Kaczyńských“. Ta myšlenka vznikla už v devadesátých letech a pak byl vyzdvižený sociology, politology a novináři, takovými jako já, že dosavadní třetí republika potřebuje velice hluboké reformy. A nepochybně, toto heslo přejali i bratři Kaczyńští a jejich Právo a Spravedlnost. Vy říkáte, chaotické vlády. Já bych to tak nenazval. Byli v těžké situaci, spojenectví s Ligou polských rodin a Sebeobranou nebylo nijak zvlášť výhodné, ale s některými věcmi bylo třeba pohnout. Celou dobu se mluví o rétorice bratří Kaczyńských, ale nemluví se o jejich reálné politice. Samozřejmě, lze jim vyčíst to, že neudělali zásadní ekonomické reformy, ale to oni snížili daně a liberalizovali hospodářství mnohem víc než současná vláda Občanské platformy. Také zahraniční politika byla správná. Dívali se na Polsko jako na suverénní součást evropské politiky. Jestliže porovnám dva roky vlád Práva a Spravedlnosti a dva roky nynějších vlád Občanské platformy, tak výrazně lepší byly vlády PiS. Já jsem prostě stoupencem čtvrté republiky, PiS neudělalo sice hluboké reformy, mělo na to málo času, ale třeba s korupcí bojovalo.

LN Právo a Spravedlnost ale tvrdilo, že jde nejen do války s korupcí, ale i s postkomunistickou mafií, která prý ovládla po roce 1990 Polsko. Vyhráli bratři Kaczyńští tu válku?

Ne, samozřejmě, že ne. Platforma v roce 2005 chtěla také to samé, co oni. Ale pak Platforma, která nevstoupila do koalice s PiS, úplně obrátila a spojila se s těmi „starými“. Začala se starat hlavně o svůj image a otevřela se spolupráci s postkomunistickými strukturami.

LN Ale postkomunistická levice je dnes stejně jako PiS v opozici a je mnoho věcí, v nichž spolu spolupracují, například v mediálních radách?

To jsou jen taktická spojenectví. Když chce vláda monopolizovat média, tak se opozice spojí. Ale ve výsledku to je dnes tak, že i díky nominantům levice je dnes PiS v médiích cenzurované, neustále se na něj útočí, není mu dáván odpovídající prostor. Proto PiS dělá všechno proto, aby si v médiích udrželo alespoň nějakou pozici.

LN Čtvrtá republika se dívala na období po roce 1990 téměř jako na pokračování komunistické diktatury, byť jinými prostředky. Najdete přesto na té „třetí republice“ něco dobrého?

Samozřejmě, že se událo mnoho dobrých věcí. Když se díváme na Polsko před dvaceti lety a dnes, to je zásadní rozdíl. Ale já tvrdím, že to, co bylo dobré, bylo dobré díky občanům. Stát ale nefunguje. Prostě si myslím, že Polsko může na tom být daleko lépe, než je. Poláci jsou pracovití, máte dobré podnikatele, ale stát jim škodí. To stát nedokázal za dvacet let postavit dálnice a zajistit další naprosto základní věci. Ty dálnice, to je takový nejviditelnější příklad. Všichni mají dálnice, Češi, Slováci, dokonce Litevci mají dálnice a my ne. A nejde jen o to, že stát nefunguje, jak má. Nemáme demokracii, formálně ano, ale ve skutečnosti žijeme v oligarchickém systému. Jedna skupina ovládá všechno. Teď je oficiální strategií vlády, kterou podporuje většina médií, „vyeliminovat PiS“, tedy opozici. A to se říká a píše oficiálně. Říkají, ano může tady být opozice, ale nesmí se odlišovat od vlády. To je oligarchický systém.

LN Vy jste publikoval takzvaný Wildsteinův seznam agentů polské Státní bezpečnosti.

Ne, tak to nebylo. Já jsem ho jenom vynesl z Ústavu paměti národa, ale nepublikoval jsem ho – protože jsem dobře věděl, že na něm nebyli jen agenti, ale také lidi, které naopak Státní bezpečnost sledovala. Já to jen ukázal novinářům a ti měli zjistit, jak je to doopravdy. Protože tam může být spousta nepřesností a nepravd.

LN V seznamech polské Státní bezpečnosti je i jméno Lecha Wałęsy. Byl Wałęsa podle vás agent?

Wałęsa, to je jiná věc. Wałęsa byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Byl zverbovaný v roce 1970, podával zprávy a dostával za to peníze. Pravděpodobně v roce 1976 spolupráci ukončil. Já netvrdím, že to Wałęsu diskredituje. Já jsem viděl Wałęsu při stávce v roce 1980 a viděl jsem, jakou obrovskou pozitivní roli hrál. Vím, že během stanného práva byl na něj vyvíjen tlak, aby založil prorežimní odbory a on to odmítl. Ale máme kvůli tomu, že byl velkou postavou polské historie, zavírat oči před fakty? Ne, nesmíme, já proti tomu protestuji. Teď je to ale v Polsku tabu, je nepatřičné o tom psát. Prostě se nesmí psát o minulosti, odkrývat ji. V Polsku je velmi vlivná skupina lidí, kteří mají stále své kostlivce ve skříni.

LN Teď do současného Polska. Vy říkáte, že po katastrofě prezidentského letounu u Smolensku přišlo jakési „probuzení národa“, které pomáhá Jarosławu Kaczyńskému. Vydrží do prezidentských voleb?

To určitě ano. Ale to neznamená, že je vyhraje. Ale určitě je neprohraje tak, jak by je prohrál před katastrofou ve Smolensku. Otázka je, zda to vydrží do parlamentních voleb, které jsou příští rok a jsou mnohem důležitější. Protože prezident, řekněme si to otevřeně, mnoho nezmůže.

LN A budou Poláci, kteří budou hlasovat pro Jarosława Kaczyńského, hlasovat i za politické dvojče Lecha Kaczyńského?

Trochu se lišili, ale politicky měli ty samé cíle – silný stát, národní politika, obrana polských národních zájmů v EU i proti hrozbám ze strany ruského imperialismu.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)



Zpátky