Srpen 2010

Spása zámků? Filmaři či starosta

Josef Kolina

„Hlavní příčinou velkého počtu chátrajících památek je nedostatek peněz. Někdy ale stačí šikovný starosta a parta dobrovolníků, a všechno se dá vyřešit,“ říká Jiří Úlovec, autor knihy Ohrožené hrady, zámky a tvrze.

* LN Máte spočítáno, kolik je v Česku rozpadajících se zámků?

Je jich řádově několik stovek. Jen ve své knížce se zmiňuji asi o dvou stovkách staveb. Přesný počet ale neznám.

* LN Jaký je hlavní důvod toho, že celá řada památných objektů po celém Česku postupně chátrá?

Jednoduše: nejsou peníze. Zámky začaly mít problém po roce 1948. A to zcela logicky. Zámek totiž fungoval tak, že to bylo často sídlo majitele statku. Právě výnosy z polností, většinou tak jedna třetina, byla investována do zámecké budovy a okolních hospodářských stavení. Po roce 1948 se tato zlatonosná pole odřízla a zámky tak vcelku přirozeně začaly chátrat. Nyní se vrací svým majitelům v otřesném stavu. A ti jen stěží hledají peníze na jejich opravu.

* LN Chybí nám tedy mecenáši, kteří by toužili bydlet na zámku?

Mecenáši by byli, ale o zámky nemají zájem. Místo toho, aby takové bývalé panské sídlo koupili, tak si na okraji vesnice postaví naprosto šílený dům, který dokáže zničit celý charakter obce. Podívaná na ty stavby je mnohdy úděsná. Nic se s tím ale nedá dělat. Oprava či koupě zámku se prostě nedá nařídit.

* LN Co mohou dělat v záchraně zámků obce, ve kterých stojí?

Mnoho ne. Řada z nich má také problém s penězi. Na opravu zkrátka nemají, i kdyby chtěly. Žádná vesnice ale nemá zájem, aby její nejstarší budova chátrala.

* LN Proč to nějaké obce dokázaly a svůj zámek opravily?

Protože tam mají lidi, kteří tomu dají víc než ty peníze. V mnoha obcích se také našli dobrovolníci, kteří na záchraně zámku pracovali klidně i zadarmo. Příkladem je zámek Staré Hrady u Libáně, který se koncem šedesátých let ocitl na pokraji destrukce. Našli se tam ale čtyři důchodci, kteří do toho pustili a zámek zachránili. Po devadesátém roce jim mohli restituenti líbat ruce, že mohli vůbec co restituovat. Jinak by se to zbořilo. Další věc je šikovný starosta, který dokáže sehnat peníze. Stačí myšlenka. Znám případy, kdy na polorozpadlou tvrz pozvali štáb České televize, která tam natočila pohádku. Je i v zájmu filmařů hledat nová místa, aby se netočilo jen na Konopišti.

* LN Co může dělat stát? Starostové si často stěžují, že například památkáři spíš majitele těchto nemovitostí pokutují, než aby jim pomohli.

Stát může pouze pobídnout, aby se něco stalo. Jednou z možných cest je pomoci majitelům k cestě za grantem z Evropské unie. Jak známo, v čerpání evropských fondů jsme ale hodně špatní. Tady se to jen ukazuje. Stát by jen neměl vlastníky pokutovat, tím nic nedokáže. Měl by jim daleko více radit.

* LN Chátrající památky nesledujete jenom v Česku, ale i v cizině. Jak na tom v tomto ohledu jsme?

V postkomunistických zemích je to skoro všude stejné. Nedávno jsem byl na Slovensku a tam je to snad ještě horší než u nás. Problém jsou zase peníze.

* LN Jak jsou využívány zachráněné zámky? Jsou z nich hotely nebo opět panská sídla?

Když zámek zachrání soukromník, tak se z toho třeba snaží udělat luxusní hotel, jako se stalo například ve středočeských Mcelech. V naprosté většině případů si to ale majitelé opravují sami pro sebe. Bydlí tam, umístí tam muzeum, často objekt částečně zpřístupní veřejnosti. Pokud zámek opraví obec, tak to vždycky slouží k obecním účelům. Je tam často knihovna nebo samotný obecní úřad. Na vesnici se lepší využití hledá těžko.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)