Srpen 2010

Vědci poodhalili princip akupunktury

Jaroslav Petr

Akupunktura se v Číně praktikuje zhruba čtyři tisíce let, avšak biologické mechanismy jejího účinku jsou prozkoumány jen málo. Podle pověstí stála u zrodu této léčebné metody náhoda. Vojákům, kteří byli v bitvě zraněni nepřátelskými šípy, se ulevilo od zdravotních problémů, které je předtím dlouhou dobu trápily. Lidé se snažili blahodárný vedlejší účinek poranění využít k cílené léčbě. Postupem času nahradili ostré kamenné hroty tenkými kovovými jehlami, které lékaři vpichují pacientovi do vybraných míst těla, tzv. akupunkturních bodů.

Moderní medicína má vůči akupunktuře dvě zásadní výhrady. Podle mnoha studií je efekt akupunktury ryze psychický a spočívá v tzv. placebo efektu. To znamená, že se pacientům po akupunktuře uleví jen proto, že úlevu očekávají. Není také jasný mechanismus, jakým by akupunktura měla na organismus působit. Lékaři neznají procesy a molekuly, které jsou vpichem akupunkturní jehly aktivovány či potlačeny.

Akupunktura se využívá k léčbě širokého spektra zdravotních potíží. Patří k nim například tišení bolestí. V tomto případě se úleva nedostavuje ihned po zavedení jehly. Zákrok trvá obvykle kolem půl hodiny a terapeut jehlami opakovaně otáčí nebo je nahřívá. Při moderních variantách akupunktury se do jehel pouští např. slabé elektrické impulsy.

Během ošetření se postupně zvyšuje práh bolesti a pacient ztrácí citlivost k slabším bolestivým podnětům. Odolnost k bolesti přetrvává po nějakou dobu po odstranění jehly. Lékaři si tento efekt vysvětlovali tím, že jehla opakovaně dráždí nervy, jež nesou vzruchy do míchy a mozku. V odezvě na tato podráždění pak mozek vylučuje látky označované jako endogenní opioidní peptidy, které se svým účinkem na lidský organismus podobají morfiu.

Kromě jiného zlepšují náladu a tlumí bolest. Lékařům bylo jasné, že endogenní opioidní peptidy nejsou jedinými aktéry. Tyto látky působí na celý organismus. Akupunktura však účinkuje při tlumení bolesti na poměrně krátkou vzdálenost. Jehla musí být zapíchnuta do akupunkturního bodu blízko ohnisku bolesti a na stejné straně těla. Bolest v pravé noze nelze zahnat jehlou zapíchnutou do levé končetiny.

Tým vedený dánskou neuroložkou Maiken Nedergaardovou z University of Rochester Medical Center zkoumal mechanismy, kterými akupunktura potlačuje bolest u laboratorních myší. V prvních pokusech vědci sledovali, co se děje v myší tkáni, když do ní na půl hodiny zapíchli akupunkturní jehlu a každých pět minut s ní jemně otáčeli. V odezvě na toto podráždění stoupala v prostorách mezi buňkami koncentrace molekul adenosintrifosfátu, jenž slouží organismu jako základní zdroj energie. Adenosintrifosfát se velmi rychle rozkládá a přitom vzniká adenosin, jehož koncentrace zůstávají v okolí vpichu jehly zvýšené na dlouhou dobu. V tkáni myší narostly po zavedení akupunkturní jehly hladiny adenosinu čtyřiadvacetkrát.

O adenosinu je známo, že dokáže potlačit bolest. Vědci z týmu Maiken Nedergaardové tušili, že se ocitli na slibné stopě. Ověřili si, nakolik je adenosin v zahánění bolestí zdatný. Nejprve navodili myším bolest v tlapce zadní nohy. Použili k tomu buď injekci, po které se tlapka zanítila, nebo zaškrtili nerv vedoucí do tlapky. Pak píchli do končetiny injekcí látku, jejíž účinky mají za následek zvýšení koncentrace adenosinu. Myším se od bolestí zjevně ulevilo. Citlivost k bolesti klesla v ošetřené končetině o dvě třetiny. Podobně zabrala myším i akupunktura, při níž byla zvířatům vpíchnuta jehla pod koleno bolavé nohy. V lidském těle toto místo na svalu holeně odpovídá akupunkturnímu bodu zvanému Cu-san-li.

Adenosin dokáže utlumit bolest pouze v případě, že se jeho molekuly váží na buňkách na speciální vazebnou bílkovinu označovanou jako A1-receptor. Dánská neuroložka Maiken Nedergaardová a její kolegové si ověřili, že i účinek akupunktury je zprostředkován tímto receptorem. Využili k tomu myši, které mají cíleným zásahem do dědičné informace vyřazen gen pro tvorbu A1-receptorů. Těmto zvířatům nezabíral proti bolesti ani lék zvyšující koncentrace adenosinu, ani akupunktura. Pro příjem signálu molekul adenosinu myším chyběla „anténa“ A1-receptoru.

Studii týmu Maiken Nedergaardové otiskl vědecký časopis Nature Neuroscience. Reakce odborníků jsou rozporuplné. Nikdo, ani Nedergaardová a její kolegové, nevidí v adenosinu „jediného hráče“ na poli tlumení bolestí akupunkturou. „Je jasné, že akupunktura může aktivovat velký počet různých mechanismů,“ říká v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature Josephine Briggsová, jež je ředitelkou amerického National Center for Complementary and Alternative Medicine. „Tato velmi důkladně provedená studie odhalila v molekulách adenosinu nového účastníka celého procesu. Je to bezesporu zajímavý příspěvek k našemu poznání tak komplexního fenoménu, jako je akupunktura.“ Vitaly Napadow, který se zabývá výzkumem akupunktury na věhlasné Harvard Medical School v Bostonu, se netajil v rozhovoru pro Nature pochybnostmi o tom, zda se adenosin podílí na všech efektech akupunktury. Podle něj může adenosin působit pozitivně například na potlačení bolestí vznikajících poškozením nervů v zápěstí při tzv. syndromu karpálního tunelu. Tím trpí například dělníci, jejichž ruce byly vystaveny dlouhodobě silným vibracím při práci se sbíječkou. Napadow však pochybuje, že adenosin přispívá k účinkům akupunktury například při potlačení bolestí hlavy.

Některé skeptiky však ani pokusy týmu Maiken Nedergaardové nepřesvědčily o tom, že akupunktura skutečně léčí. Například Edzard Ernst, který studuje účinnost metod alternativní medicíny na Penninsula Medical School v britském Exeteru, v rozhovoru pro Nature řekl: „Pokud klinické účinky akupunktury nepřekračují účinky placeba, což dokazuje velká řada důkladně provedených studií, pak je vlastní mechanismus irelevantní a skutečný účinek spočívá v placebo efektu.“

Podle Jany Sawynokové z Dalhousie University v kanadském Halifaxu však může vnést do sporů kolem akupunktury světlo právě objev klíčové role adenosinu a A1-receptorů. Tyto receptory mohou být zablokovány kofeinem a pak jsou k signálům adenosinu „nahluchlé“. Značná část lidské populace konzumuje v kávě, čaji a dalších nápojích velké množství kofeinu a Sawynoková se domnívá, že mnohé testy účinku akupunktury jsou tímto faktem výrazně zkreslené.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)