Zaří 2010

Kdo vlastně zastřelil Krále Šumavy?

Jan Berwid-Buquoy

Král Šumavy skutečně existoval. Jeho příběh je však zamlžený bájemi. O to se postarala hlavně komunistická kinematografie. V prosinci 1959 měl v Praze premiéru film scenáristy Rudolfa Kalčíka a režiséra Karla Kachyni. Byl prý natočen podle skutečných událostí. Vypráví o boji pohraniční vojenské jednotky proti ilegálním převaděčům, tzv. kopečkářům. Kalčík nazval své silně prokomunisticky zaměřené dílo Král Šumavy.

Při bližší analýze lze zjistit, že obsah filmu se skutečnými událostmi nemá prakticky nic společného a jedná se pouze o velmi napínavou ideologickou legendu bývalé KSČ. Za krále Šumavy vydává Kalčík s Kachyňou jakéhosi lesníka Palečka (neexistující bytost), i když je v této souvislosti zmiňován jakýsi Kilián (krycí jméno skutečného krále Šumavy). I ostatní osoby vystupující ve filmu, kopečkář Pavel Rys, převaděč Petr Kala, zvaný Galapetr a jména pohraničníků jsou smyšlená. Režisér nechává převaděče Kiliána padnout při přestřelce s pohraničníky. To už je úplný nesmysl. Jaká je historická skutečnost?

Dnes je tomu přesně 50 let, co ukončil Franz Nowotny zvaný Kilián svoji převaděčskou činnost. V roce 1950 se usadil natrvalo v bavorském městečku Röhrbach a těšil se nejlepšímu zdraví. Žádný český pohraničník ho nikdy nezastřelil. Kdo vlastně byl Franz Nowotny, zvaný Kilián?

Jedná se o sudetského Němce. Narodil se 1. 12. 1905 na Šumavě ve Starých Hutích (tehdy Kaltenbach) nedaleko Kvildy. Jeho otec Josef Nowotny byl legendárním pašerákem. Rodina přilnula k Masarykově první republice. Franz se vyučil řezníkem. Roku 1938 musel na vojnu do německého Wehrmachtu a posléze do války. Jeho gramaticky upravené české jméno, poměrně dobré znalosti češtiny a oblíbenost u Čechů vzbuzovaly u nacistů značnou nedůvěru. Buzerovali ho, kde se dalo. Po skončení války se vrátil domů. Celá rodina byla prokazatelně nakloněna ČSR. Jeho matka poslouchala pravidelně Volá Londýn - pořady Jana Masaryka a byla dokonce několikrát za odposlech cizího rozhlasu zatčena. Gestapo jí však nemohlo nic dokázat. Celá rodina byla 1946 odsunuta do Bavorska. Jejich jediným proviněním bylo, že byli Němci. Franz Nowotny však nezatrpkl a již po vítězných volbách KSČ v květnu 1946 začal z bavorského Röhrbachu, kde si zařídil velkoobchod se dřevem, organizovat převaděčskou činnost z ČSR.

První vlnu emigrantů v roce 1946 tvořili lidé, kteří se nějakým způsobem kompromitovali s protektorátem a obávali se zatčení. Ministrem vnitra se stal fanatický komunista Václav Nosek a skutečně začalo masové zatýkání. Druhá vlna emigrace vznikla po únoru 1948. Činnost úspěšného převaděče neušla bdělému oku americké CIC (předchůdce CIA). Nowotného vyhledal americký major CIC James Williams (krycí jméno) a získal ho pro americkou výzvědnou službu. Nyní začal Nowotny převádět lidi sem a tam pod kontrolou a rozkazem US State Departmentu s krycím jménem Kilian. Američané pašovali do ČSR tzv. agenty chodce a z druhé strany si vybírali emigranty, které bezpodmínečně potřebovali na Západě.

V letech 1946–1950 uskutečnil americký agent Kilian přes 2000 přechodů hranice mezi Šumavou a Bavorskem. Za tu dobu převedl přes 15 000 lidí. Přezdívku Král Šumavy obdržel od českých exulantů. Němci mu říkali Grenzenkönig (Král hranic). Američané ho nazývali poněkud nepřesně King of the Road (Král silnice) ačkoli se pohyboval hlavně v močálech a houštinách. Na silnicích se nacházel zřídka. Silnice se mu stala dokonce osudnou. Na cestě z Bavorska do Čech (trasa zvaná kanál 54) byl 1950 překvapen pohraniční hlídkou a při přestřelce zraněn. Z posledních sil se doplazil zpět přes hranice ČSR a byl dopraven do bavorské nemocnice v Grafenau. Tím skončila jeho kariéra převaděče. Kilian však byl i nadále ve styku s československou emigrací. Rádio Svobodná Evropa v Mnichově a ve Vídni s ním natočilo celou řadu relací. Roku 1957 byl na něho ze strany StB dokonce i spáchán pokus o atentát. KSČ nemohla strávit fakt, že králem Šumavy byl ve skutečnosti sudetský Němec a úspěšný agent USA, kterému se podařilo dostat přes hranici okolo 15 000 Čechů.

Když už to jinak nešlo, rozhodla se 1959 ideologická komise KSČ natočit film Král Šumavy a Kiliána nechat v roce 1948 „zastřelit“ vojsky pohraniční stráže. Ovšem i to je legenda. V roce 1948 žádná vojska pohraniční stráže ještě neexistovala. V té době byly hranice hlídány pouze špatně vyzbrojenými policejními jednotkami SNB - a to velice nedostatečně. Armáda ČSR se přesunula do hraničních prostor až po roce 1950.

(Reflex)