Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2010


Jsme s Čechy jeden národ

Luboš Palata

říká v rozhovoru pro LN Bernd Posselt, šéf Sudetoněmeckého landsmannschaftu a europoslanec za CSU

* LN Kdy zemře poslední sudetský Němec?

Otázky tohoto druhu mě nechávají úplně v klidu. Znám lidi z generace vnuků a pravnuků, kteří se angažují v naší organizaci. Máme ve svých řadách i malé děti. To znamená, že sudetští Němci nikdy nevymřou. A pokud ano, tak dlouho po mé nebo po vaší smrti.

* LN Myslíte si, že je stále mnoho Čechů, kteří by si to přáli?

Ne, to si nemyslím. Možná někteří cyničtí politici takto přemýšlí, ale většina Čechů smýšlí zcela jinak. Já se na to dívám takto a řekl jsem to ve svém projevu na dnech sudetských Němců – nejsme dva národy, jsme jeden národ. Jsme Böhmen, což se bohužel jen těžko překládá do češtiny (znamená to zemské určení, z Čech, pozn. red. LN. - Redakce CS-magazínu: to není pravda, znamená to Češi pojatí zemsky a ne jazykově). Jsme si příbuzní, jsme jako bratranci a sestřenice, máme stejnou povahu, byli jsme spolu staletí, jen mluvíme různými jazyky. Češi (Tschechen, tedy Češi jazykově - pozn. red. CS-magazínu) nikdy neporozumějí sami sobě, když nebudou mít sudetské Němce, a sudetští Němci nebudou rozumět, kým jsou, když nebudou mít Čechy. My se prostě vzájemně potřebujeme.

* LN Je cítit zájem mladé generace, potomků sudetských Němců, o jejich české kořeny?

Existuje velká skupina mladých lidí, kteří se velice intenzivně o své kořeny zajímají. To je velice pozitivní fenomén. Starých sudetských Němců jsou stále miliony. Mnoho z nich uzavřelo manželství s jinými Němci, ale to neznamená, že tím skončil jejich zájem o sudetské Němce. Například bývalý bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber nebyl sudetský Němec, ale jeho manželka ano a jejich syn se dnes angažuje v krajanském sdružení. To znamená, že podíl těch, kteří mají se sudetskými Němci něco společného, roste. Neznamená to sice, že by se všichni k nám hlásili, ale podíl těch, kteří tak činí, je překvapivě velký. Dalo by se to popsat tak, že druhá generace sudetských Němců se z části „asimilovala“, ale třetí a čtvrtá generace se naopak začíná ptát – proč máme jiné tradice, proč jsme jiní než ostatní Němci? Hledají kořeny. A to je silně cítit. Mladí hledají své kořeny a nachází je u nás v krajanském sdružení. Mladí sudetští Němci si například založili webovou stránku o Česku. Elektronická média jsou v tomto směru skvělý prostředek sdružování.

* LN Tito mladí sudetští Němci třetí čtvrté generace stále ještě považují Českou republiku za svoji vlast, nebo bývalou vlast?

Je to součást jejich identity, součást jejich kořenů. Není to tak, že bychom, jako v devatenáctém století, měli jednu identitu. I já jsem byl tak vychován. Já jsem zároveň Rakušan i Bavor, sudetský Němec i Evropan. Tato kombinace identit je prostě součástí naší doby. Lidé stále více cítí globálně, ale současně regionálně a hledají svoje kořeny. A otázka „Kde domov můj?“ (říká česky) je stále velice aktuální.

* LN Myslíte si, že se v posledních letech pohled Čechů na sudetské Němce mění? Co říkáte aktivitám, jako je snaha o založení muzea českých Němců v Ústí nad Labem nebo mnohé podobné projekty v menších městech v bývalých Sudetech?

Je mnoho takových příkladů. Například z osobní zkušenosti vím, jak dobře spolupracuje muzeum v bavorském Neugablonz s muzeem v Jablonci, podobné dobré vztahy jsou například s Chebem, kde se daří fantastické věci. Výborné je i to, o co se snaží v Ústí. To všechno je daleko víc než celá politika.

* LN A máte i vy sám pocit, že stále více mladých Čechů se zajímá o sudetské Němce a sudetoněmecké kořeny míst, kde dnes žijí?

Mnoho Čechů si myslí, že jediné, čím se zabývám, jsou otázky sudetských Němců. Přitom je to tak, že to je jen moje hobby. Já pracuji osmdesát hodin týdně jako poslanec Evropského parlamentu, a až potom, ve svém volnu řeším česko-sudetoněmecké vztahy. Ale ať už jsem ve Štrasburku nebo Mnichově, tak mám doslova každý týden nějakou návštěvu mladých Čechů, mnoho studentů, kteří píší nějakou práci.

* LN Nedávno byly urovnány vztahy mezi Lichtenštejnskem a Českem, které vázly podobně jako vztahy Čechů a sudetských Němců na Benešových dekretech. Není to cesta i pro sudetské Němce a Bavorsko?

Měl jsem velkou radost, když jsem viděl pěknou společnou fotografii českého prezidenta Václava Klause a knížete lichtenštejnského. To je něco, co jsem si dovedl jen těžko představit, i proto, že oba pány dobře znám. Má fotografie s Václavem Klausem by také byla hezká, stejně jako by bylo dobré, kdyby už brzy byla fotografie bavorského ministerského předsedy Horsta Seehofera nebo premiérů Seehofera a Nečase. Ale vážně. Na politické rovině jsou naše vztahy skutečně stále na začátku. Avšak pokud se nám podaří začít, půjdeme podle mě rychle a hladce kupředu.

* LN Očekáváte tento zlom od návštěvy bavorského ministerského předsedy Seehofera v Praze, která je plánovaná na podzim?

Já očekávám, že se při této návštěvě podaří zlepšit naše sousedské vztahy. Myslím, že by to mohl být historický moment. My sudetští Němci jsme druhým národem Česka a dnes čtvrtým kmenem Bavorska, a čím lepší budou sousedské vztahy mezi Bavorskem a Českou republikou, tím to bude lepší i pro nás. A čím omezenější budou, tím to bude horší i pro nás. Fakt, že se tento začátek zatím nepodařil, má mnoho různých důvodů, rozhodně to nebylo jen proto, že by si Bavorsko, nebo sudetští Němci kladli nějaké podmínky. Teď ale je ideální chvíle jak na bavorské, tak české straně, máme stabilní vlády, volby jsou daleko. Chvíle, kdy je možné se setkat a začít spolu mluvit.

* LN Jste významným europoslancem bavorské CSU. Jak jste vnímal českou „protisudetskou“ podmínku Klausova podpisu Lisabonské smlouvy?

Lisabonská smlouva platí už osm měsíců a česká podmínka ještě nevstoupila v platnost, a nic se neděje. To samo o sobě ukazuje, že české obavy byly neopodstatněné.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)



Zpátky