Zaří 2010

Vyhánění rolníků je zločin proti lidskosti

Petr Zídek

O uchování vzpomínek obětí násilné kolektivizace se nejvíce zasloužil Miloslav Růžička (84), bývalý zemědělec z Vilémova u Golčova Jeníkova. Před dvěma lety vydal vlastním nákladem knihu Vyhnanci akce „Kulak“. Publikace se stala svého druhu bestsellerem, prodalo se jí na čtyři tisíce výtisků.

Miloslav Růžička svým projevem i zjevem připomíná venkovské písmáky doby národního obrození. Jeho rodina - otec hospodařil na patnácti hektarech, což byla pro komunisty leckde hranice mezi středním rolníkem a kulakem - byla v padesátých letech perzekvována, byť nikoli formou násilného vystěhování. Otce odsoudili za neplnění povinných dodávek a syn byl na počátku roku 1952 státním soudem odsouzen za šíření letáků na pět let. Odpracoval si tři roky v lágrech na Jáchymovsku. „Když jsem byl v Jáchymově, přibývalo hodně sedláků, kteří byli odsuzováni kvůli nedodávkám,“ vzpomíná Miloslav Růžička. „Za čas jim pak často přišel dopis od manželky, že byla s celou rodinou vystěhována. Vítal jsem je jako zkušený mukl a zpovídal jsem je. Jejich příběhy se ve mně usazovaly, ale nikdy mě nenapadlo, že o tom budu psát jednou knihu.“

Po návratu z vězení zjistil, že jeho statek byl zkonfiskován. „Mohl jsem jít buď na uhlí, nebo do zemědělství. Takže jsem šel do JZD a třicet let jsem tam strávil za volantem. Když jsem pak jezdil po kraji, viděl jsem jednu chátrající usedlost za druhou,“ říká. Když se uvolnily poměry, mohl na konci šedesátých let odkoupit zpět budovy statku, které byly jeho rodičům zabaveny. Na dráhu kronikáře utrpení českých a moravských sedláků se Miloslav Růžička dostal až v polovině devadesátých let. Tři roky pracoval na knize Osudy politických vězňů Havlíčkobrodska 1948-1989, kterou vydala tamní pobočka Konfederace politických vězňů v roce 1999. „Pak jsem si říkal, co ale ti vyhnaní sedláci? Nikdo o tom nemluvil, vláda to zametala pod koberec, tak jsem se rozhodl, že to téma otevřu. Začal jsem tím, že jsem na adresy vystěhovaných sedláků posílal dopisy, aby se oni nebo jejich rodiny ozvali a popsali mi svůj životní příběh. Tak polovina dopisů se mi ale vrátila.“ Nakonec se Růžičkovi podařilo shromáždit přes 120 příběhů, které shrnul do knihy Vyhnanci akce „Kulak“. „Za dva týdny po vydání jsem jel do tiskárny, abych si zamluvil termín na dotisk. Celkem se prodaly čtyři tisíce výtisků,“ říká hrdě. V současné době shání Miloslav Růžička materiál na druhý díl své publikace. Zároveň jedná o překladu. „Ozval se mi sponzor, který chce přeložit knihu do angličtiny a rád by ji dodal do všech univerzitních knihoven na světě.“

Současné trestní prošetřování násilné kolektivizace, které provádí ÚDV, považuje Miloslav Růžička za opožděné. „Půjde jen o morální odsouzení, protože skoro všichni jsou po smrti.“ Začít se podle něj mělo hned po roce 1989. „Prezident Havel se nechal zvolit za ústupek, že se nebudou konat politické procesy, a souhlasil se zrušením trestu smrti. Tím dal komunistům najevo, že se jim nic nestane. Někteří z nich ale měli pykat, protože se chovali hrozně,“ říká Miloslav Růžička. Vyhánění rodin sedláků považuje za zločin proti lidskosti.

Miloslava Růžičku je možné kontaktovat na adrese Vilémov 47, 582 83, nebo e-mailem na ruzicka.kpv@seznam.cz

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)