Zaří 2010

V místě hrobu Němců u Dobronína byl postaven dřevěný kříž

V místě údajného hrobu zavražděných Němců u Dobronína na Jihlavsku byl v úterý večer postaven třímetrový dřevěný kříž. Při archeologickém průzkumu v lokalitě Budínka již byly od pondělí (16. 08. 2010 - pozn. red. CS-magazínu) objeveny pozůstatky minimálně šesti těl. Podle svědectví by v hrobě mělo být pochováno asi 15 německých obyvatel určených k odsunu, které prý v květnu 1945 ubili tamní Češi. Kdo je autorem kříže, se zatím neví. Podle ostrahy to byli zřejmě místní obyvatelé. Podle policistů začala stavba kříže v úterý kolem 18:30, trvala jen pár minut. "Na místo se dostavila skupina místních lidí a postavila tam kříž," popsala krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Lidé přijeli dvěma auty. Ostraha proti nim nezasahovala, protože nenarušili místo průzkumu.

"Pro mě osobně je to příjemné překvapení a chápu to jako symbol," uvedl jihlavský novinář Miroslav Mareš, který se případu věnuje dlouhodobě a na jehož podnět začalo policejní vyšetřování. Kříž stojí asi 20 metrů od výkopu. "Mně osobně se k tomu nikdo nepřihlásil, motivaci si domýšlím," řekl. Doplnil, že v minulých letech se už kříže v těchto místech objevily, ale byly vždy brzo odstraněny.

Kriminalisté vyšetřují případ údajné vraždy u Dobroníně od loňského září pro podezření z trestného činu vraždy. Průzkum, který probíhá na louce několik set metrů za vesnicí, zdržuje déšť. V úterý se pracovalo jen dopoledne; odhaleny byly ostatky prvních čtyř lidí, pak musel být výkop kvůli přeháňkám překryt plachtou. Dnes ráno už byly ve výkopu objeveny kosti z dalších dvou těl. "Kromě kostí se tam našly zbytky oblečení, zbytky kožené obuvi a našla se tam jedna lopata," upřesnil dosavadní nález vyšetřovatel Michal Laška.

Těla se našla v jámě o rozloze asi tři krát čtyři metry, první kosti byly necelý metr pod zemí. První ostatky se budou vyzvedávat odpoledne. Do té doby bude nález zdokumentován a zaměřen. "Pole se postupně odkrývá po pěticentimetrových vrstvách směrem dolů, pracuje se velmi opatrně," popsal Laška. Ostatky budou zkoumat antropologové v Brně, identifikovat se zemřelé pokusí porovnáváním vzorků DNA s jejich možnými příbuznými, kteří žijí převážně v Německu. Průzkum v Budínce potrvá zřejmě do pátku, zkoumání ostatků pak ještě asi dva měsíce.

Místo pro nové pohřebiště zatím není stanoveno. Podle zákona patří nález kraji Vysočina, podle Lašky by ale krajským zástupcům nevadilo, kdyby se o pohřby postaraly rodiny.

Rodinní příslušníci údajných obětí v Německu se už ozývají německé spisovatelce Hermě Kennelové, která dnes navštívila místo nálezu. Uvedla, že rodiny mají zájem ostatky převzít. Kennelová údajnou vraždu u Dobronína popsala ve své knize Bergersdorf. Zachycuje události kolem obce Kamenná, z níž pocházela rodina jejího muže. Kennelová ve své knize uvádí že mezi 12. a 19. květnem 1945 několik obyvatel zmasakrovalo u Dobronína asi 15 Němců, kteří měli být odsunuti. Spisovatelka uvádí, že alkoholem posilněná skupina vyzvedla německé muže z požární zbrojnice a odvedla je na pole u lesa. Tam si museli vykopat hroby a pak byli ubiti nebo zastřeleni. Podle kriminalistů už zřejmě žije jen jeden přímý svědek události, bydlí asi v Jihlavě. Tvrdí ale, že si na nic nevzpomíná. Podle Lašky bude znovu vyslechnut.

Archeologický průzkum také potvrdil domněnky, že místní lidé o existenci hrobu věděli. V 70. letech minulého století se totiž na louce prováděly meliorace. "Meliorační rýhy skutečně těsně kopírují hranu výkopové jámy. Myslím si, že na to určitě narazili, že o tom věděli," řekl vyšetřovatel. Dodal, že se nyní objevila svědectví o údajných dalších dvou místech s menšími hroby Němců u Dobronína.

Zatím se ale stále neví, jestli po prokázání vraždy bude někdo stíhán. Podle Lašky se kriminalisté v Česku vyšetřováním takových zločinů z konce druhé světové války už zabývali. Ale ani když prokázali spáchání vraždy, z trestného činu genocidy ještě nebyl nikdo obviněn. Vražda by byla již promlčena, genocida však ne.

Podle dnešního vydání (18. 08. 2010 - pozn. red. CS-magazínu) rakouského deníku Die Presse s průzkumem údajného masového hrobu Němců u Dobronína na Jihlavsku Česko dostihl válečný zločin. List uvedl, že nikdo z "vrahů" tehdejších sudetských Němců už nežije a nikdy nebyl potrestán. Zájem odsunutých Němců prý nestačil k tomu, aby policie začala vyšetřovat. Jak napsal deník, přiměla ji až zjištění českého novináře. Ten se problematice poválečného odsunu sudetských Němců z tehdejšího Československa věnuje dlouhodobě.

Čeští kriminalisté případ údajné vraždy asi 15 německých obyvatel z května 1945 vyšetřují od loňského září. Kosterní pozůstatky v místě možného hrobu našla policie 16. srpna. Nyní je vyzvedává a analyzuje. Podle vyšetřovatelů jsou důvody, které mohly k tragédii před 65 lety vést, nejasné. Ve vsích v okolí Dobronína žilo ale tehdy hodně Němců.

O dobronínské události napsala ve své knize Bergersdorf německá spisovatelka Herma Kennelová. Podle ní skupina opilých místních zmasakrovala asi 15 tamních Němců, kteří měli být odsunuti. Museli si vykopat hroby, pak byli ubiti či zastřeleni. Případ policii ohlásil jihlavský novinář Miroslav Mareš, který archivní materiály shromažďuje.

Die Presse opatřil text titulkem "Česko - Noc hrůzy z Dobronína". "Česko dohonil jeden válečný zločin na sudetských Němcích," uvedl deník. Podle něj se o případu v ČR dlouho vědělo, protože se o něj zajímali někteří odsunutí. "Obrat v roce 1989 umožnil, že Němci každý rok pořádají v Jihlavě za skoro 2000 zavražděných krajanů bohoslužbu. Potřebovalo to ale nejdřív rešerše českého novináře, aby se policie pohnula k zahájení vyšetřování," uvedl deník.

List napsal, že čin provedla 19. května 1945 opilá "horda českých revolucionářů pod samozvaným vůdcem", kterým byl prý "neohrabaný brusič skla", český Rakušan Robert Kautzinger. "Kautzingerovi synové, kteří se vraždy zúčastnili - to bylo známo - pracovali později za komunistického režimu u policie, potažmo u Státní bezpečnosti. Obžalováni nebyli nikdy. Stejně jako nejméně dalších osm Čechů, kteří se na činu podíleli," píše Die Presse. Podle deníku potrestání bránil dodnes platný zákon z roku 1946, "který všechny útoky a násilné činy na Němcích v poválečném Československu schvaloval".

List uvedl, že v místním kostele událost připomíná dvoujazyčná pamětní tabule, kterou tam nechal umístit "přes protesty polistopadového starosty odvážný farář". V 90. letech pak prý příbuzní obětí na místě činu postavili kříž a položili věnec. "Den poté, co zemi opustili, přistály kříž a věnec ve vodním toku. Takto je uklidil údajný český účastník činu, místní sedlák, kterého až do konce jeho života úřady neobtěžovaly," uzavřel list.

U možného hrobu se třímetrový dřevěný kříž objevil i v noci na dnešek. Podle novináře Mareše ho tam mohli umístit lidé z okolí. Vnímá to jako symbol.

(www.ctk.cz)