Zaří 2010

O sílící ruské špionáži v Česku

Gita Zbavitelová

Ruská špionáž se zaměřuje na nové členy Severoatlantické aliance, píše server Rádia Svobodná Evropa–Rádia Svoboda, který se vrací k nedávné špionážní aféře v České republice. Ze svých funkcí minulý týden odstoupili tři čeští generálové poté, co se ukázalo, že s jejich úřady byl v kontaktu ruský agent, a to prostřednictvím majorky, která postupně pracovala pro všechny tři generály. České zpravodajské služby tento případ označují za další důkaz sílící špionážní činnosti v zemích bývalého sovětského bloku, které jsou nyní členy Evropské unie a NATO. Pozorovatelé z Prahy však tvrdí, že ruská špionáž je součástí širší snahy o zvýšení ruské přítomnosti v české politice a obchodě, zejména v energetickém sektoru, který je ruskou světovou doménou.

Není jasné, zda mohl ruský agent alias vězeňský psycholog získat nějaké užitečné informace, a pokud ano, tak jaké. Místní média tvrdí, že česká rozvědka o něm věděla několik let. Případ je nicméně odrazem vývoje, který řadu lidí v Česku znepokojuje. Zpravodajské služby odhadují, že špionáž provádí nejméně třetina celého ruského diplomatického sboru v Praze – zhruba 60 lidí. V nedávné zprávě uvádějí, že ruská špionáž je „agresivní“ a stupňuje se, a to zejména v energetickém sektoru. Vloni vláda vyhostila dva ruské diplomaty podezřelé ze snahy ovlivnit veřejné mínění v neprospěch amerického radaru v Brdech. Těsně předtím byl v Estonsku odsouzen představitel tamějšího ministerstva obrany za to, že Moskvě předal dokumenty Estonska a NATO.

Vojenský expert z Moskvy Alexandr Golc tvrdí, že ruská vláda je na informacích získaných špionáží stále více závislá. Podle něj je tato skutečnost odrazem mentality nejvyšších ruských představitelů v čele s premiérem Vladimirem Putinem, bývalým agentem KGB, který řadu svých dřívějších kolegů dosadil do vysokých funkcí. „Podle Putinova světonázoru není pravda nic, co se říká veřejně. Pravda je skrytá a utajovaná a lze ji zjistit jen mimořádnými způsoby,“ vysvětluje expert. Podle něj není nic překvapivého na tom, že se ruská špionáž zaměřuje na nové členy NATO a Evropské unie. „Důvod je prostý – v těchto zemích stále existují staré kontakty, a proniknout do Česka nebo Bulharska je tak mnohem snazší než do Británie nebo Belgie,“ říká Golc.

Za deset let, kdy je Putin u moci, svůj vliv v Evropě výrazně upevnil ruský Gazprom, největší světový producent ropy a zemního plynu. Svírá evropský trh stále pevněji a usiluje o kontrolu nad sítí ropovodů, plynovodů i zásobníků. V Česku ovládá firma kontrolovaná Gazpromem 12 procent domácí distribuce plynu, píše server. Ruský LUKoil koupil řetězec čerpacích stanic a panuje přesvědčení, že usiluje o získání české sítě ropovodů.

Podle analytiků si ruské společnosti kupují přítomnost v Česku pomocí diskrétních finančních příspěvků politickým stranám a tím, že operují prostřednictvím nastrčených firem, které oficiálně vlastní Češi, ale ve skutečnosti je řídí Moskva. Ještě víc než ropa a plyn však Kreml zajímá odvětví, které česká vláda považuje za klíčové při zajištění energetické nezávislosti země – jaderná energie. Jedna ruská firma se v současnosti účastní tendru na stavbu dvou jaderných reaktorů a řada odborníků je přesvědčena, že tuto největší jadernou zakázku v historii České republiky také získá.

Možná že nová česká vláda tento rostoucí ruský vliv zbrzdí. Server cituje novináře Jaroslava Plesla, podle kterého je zveřejnění informací o nejnovějším ruském agentovi signálem, že kabinet premiéra Petra Nečase bude proti vlivu Moskvy bojovat urputněji než jeho předchůdce. „Dokud bude Nečas u moci, budeme o ruském vlivu v Česku slýchat stále častěji,“ řekl Plesl Rádiu Svobodná Evropa. To znamená další odhalené ruské špiony, uzavírá server.

(www.rozhlas.cz/cro6)