Zaří 2010

Pacienti se začali více bránit

Adéla Čabanová

Nemocnice i lékaři si zvykají na stížnosti, se kterými se dříve nesetkávali. Adresují je pacienti, kteří jsou po zdravotní stránce v pořádku, nikdo jim při poskytování péče nepoškodil zdraví. To zdravotníky mate. Pacienti si totiž začínají bránit svá práva. Mezi nimi právo být srozumitelně informován nebo naopak ochránit údaje o zdravotním stavu a léčbě před nepovolanýma očima.

„Praxe nejen v České republice, ale celosvětově je taková, že si pacienti častěji stěžují,“ potvrzuje mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Egon Havrlant. Přestože si toho jsou podle něj v olomoucké nemocnici vědomi a dávají si čím dál větší pozor na dokumenty, i tady se setkali se stížností na nedostatek informací. Pacientce prý před operací bederní páteře nevysvětlili, že bude mít v zádech šrouby. Navíc prý upravovali její vyjádření v informovaném souhlasu. To ale nemocnice odmítá. Stížnost řeší i ministerstvo zdravotnictví.

Tato pacientka zdaleka není jediná, kdo se proti údajnému nedostatku informací ohrazuje. Soudy například řeší případ vášnivého lyžaře, kterému neřekli, že se bude po plánované operaci zotavovat celou zimní lyžařskou sezonu.

Osmapadesátiletá Zdena (jméno bylo na přání pacientky změněno) byla před dvěma lety na plánované operaci páteře. Před časem totiž utrpěla zlomeninu obratle a ten bylo potřeba upevnit. Po operaci se nestačila divit. I když vše dopadlo dobře, přesto Zdena znejistěla. Předem jí prý nikdo neřekl, že bude mít v páteři šrouby, že se při operaci použije kost z jejího žebra ani že se výkon může dotknout nervů v operované oblasti. Po operaci měla pocit, že má jednu nohu teplejší a méně se jí potí. Zpětně zjistila, že to s operací souvisí.

Když se Zdena dívá zpátky, říká o informovaném souhlasu s operací, že to byl jen nečitelný škrabopis bez vysvětlování. Ještě menšího poučení se jí prý dostalo k anestezii. Když dostala formulář souhlasu s anestezií od sestry bez jakéhokoli vysvětlení, rozhodla se vyznačit, že s anestezií souhlasí, ale že nebyla poučena a informována. Prý až po půl roce zjistila, že v dokumentu je její jasné „ne“ přeškrtané a bez jejího dalšího podpisu opravené na „ano“.

„V jednom místě je u souhlasu s anestezií skutečně opraveno,ne‘ na ,ano‘. Kdyby ale pacientka nesouhlasila, nebyl by plánovaný výkon proveden,“ tvrdí k tomu mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Egon Havrlant. Prý pacientka s přeškrtáním souhlasila a byla u něj. „Nejsprávnější by bylo vzít nový formulář, neškrtat ve starém. Můžeme být teď v pozici, že pacientka tvrdí něco jiného a my něco jiného,“ uznává ovšem.

I když nedošlo k žádnému zásadnímu poškození jejího zdraví, nechce si Zdena přístup lékařů jen tak nechat líbit. Lékaři ani vedení nemocnice příliš nerozumějí tomu, proč na ně Zdena podala už několik stížností. Zákrok přece dopadl dobře. „V podstatě žádné obtíže neudává, operace proběhla naprosto bez potíží. Těžko si vysvětlit, proč teď není spokojená,“ říká Havrlant. Jakékoli pochybení olomoucká fakultní nemocnice odmítá. „Žádný problém v léčbě ani v dokumentaci shledán nebyl,“ říká Havrlant. Nemocnice má navíc od loňska národní akreditaci kvality. V souvislosti s ní má jasná pravidla, jak pacienty před výkonem poučovat.

Stížností paní Zdeny na špatné informování se zabývá i ministerstvo zdravotnictví. Podle vyjádření mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně se ale zdá dokumentace i s přeškrtaným souhlasem zcela v pořádku. „Bohužel nemáme možnost důkazního řízení k ověření pravosti dokumentu,“ říká ovšem Sršeň. Případ potvrzuje, že pacienti se víc než dřív bijí za svá práva, i když nejsou poškozeni na zdraví. Chtějí o sobě informovaně rozhodovat. Vědět, co operace obnáší. A na to mají právo. Když pacienta před plánovanou operací srozumitelně nepoučí, je zákrok protiprávní.

Bílá slepota

Martin Zvěřina

My pacienti nejsme věci, ale lidé. Vědí to i lékaři? Výrok „V podstatě žádné obtíže neudává, operace proběhla naprosto bez problémů. Těžko si vysvětlit, proč teď není spokojená“, který na adresu pacientky pronesl mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc, je typický. V našich nemocnicích se formuláře, které pacienti vyplňují, přepisují běžně, a to zpravidla tak, aby to personálu vyhovovalo. Věty jako „Není vaše věc, jak z vás to dítě dostaneme“, případně „Tak pojďte, vy s tou rakovinou“, jsou pro místní přístup k pacientovi ilustrativní. Diví-li se stížnostem nejen dotčení zdravotníci, ale i jejich nadřízení, je třeba podávat daleko více žalob a stížností. My pacienti jim musíme důrazně vtlouci do hlav, že to, s čím zacházejí jako s věcí, je člověk.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)