Zaří 2010

Je ruská rozvědka špatná?

Karel Pacner

Ruská rozvědka utrpěla v poslední době dvě blamáže - nejdřív ve Spojených státech a pak i v České republice. Její agenty dokázali v obou zemích vypátrat a dlouhou dobu sledovat. Znamená to, že už se ruské špionáže nemusíme bát? Ani náhodou - na operace ruských agentů a jejich firem si stále musíme dávat pozor!

Americká FBI nedávno pozatýkala deset nelegálů, tedy vyzvědačů pod nejvyšším stupněm utajení, české Vojenské zpravodajství (VOZ) zase odhalilo ruského agenta, který se snažil získávat údaje prostřednictvím sekretářky tří generálů. FBI sledovala nelegály deset let, VOZ čtveřici na Moravě pět let.

Obě aféry mají jedno společné - nikdo nebyl obviněn z úniku tajných informací, to tedy znamená, že ruští vyzvědači si své americké a české zdroje zatím kultivovali, ještě z nich nic kloudného nedostali. Je však možné, že Rusové už byli v obou zemích blízko tomu, aby po citlivých pramenech sáhli - a to byl pokyn pro kontrašpionáž, aby zasáhla.

Potom už se okolnosti obou případů rozcházejí. Zatímco FBI deset nelegálů zatkla a pouze jediný unikl, VOZ nechalo ruského špiona uniknout. Na americké straně nositelé státního tajemství, ke kterým se Rusové chtěli dostat, v klidu přežili. U nás museli tři generálové, kteří zřejmě rovněž nic nevyzradili, svléknout uniformy. Jsou tedy ruská Služba vnější rozvědky (SVR), která působila v USA, a vojenská GRU, jejíž agent pracoval na Moravě, špatné?

Tvrdí se, že sovětská výzvědná služba KGB, stejně jako vojenská GRU, dříve byly mezi nejlepšími na světě. V SSSR patřila služba v zahraniční rozvědce k vytouženým životním cílům. Její důstojníci mohli léta žít na Západě, a protože měli diplomatické pasy, museli se obávat jenom vypovězení ze země jako nežádoucí osoby, nehrozilo jim zde žádné žalářování. Počet nelegálů, kteří mohli počítat s uvězněním, byl minimální. Mnozí Sověti vstupovali do KGB a GRU také z ideologických důvodů - jako komunisté pracovali na ovládnutí světa socialismem. Dnes jezdí Rusové po celém světě, aniž k tomu potřebují souhlas domácích úřadů. Ti schopní, kteří se dřív hlásili k rozvědce, se dostanou na Západ bez obtíží - mohou tam obchodovat, mohou se tam zabydlet - rovněž tak v naší republice. Ideologický motiv a vlastenectví, které by mohly být dalším podnětem ke špionáži, se příliš nepěstuje. To tedy znamená, že množství kandidátů pro tajnou práci v zahraničí se zúžilo a nehlásí se zrovna ti nejkvalitnější. Rozvědka KGB byla dříve na vyšší úrovni než nynější SVR. Vojenská GRU však v posledních letech početně posílila a má méně afér, které vycházejí na veřejnost. Ano, úroveň ruských tajných služeb se zhoršila. Deset let sledování americkou kontrašpionáží, které ruští vyzvědači nezaregistrovali, je výkon, jaký nemá v téhle branži obdoby. To nesvědčí o příliš kvalitní přípravě, která u agentů podobného typu trvá 3 až 5 let.

Její součástí je i „kontrasledování“ -schopnost odhalit, zda na vás špehovaný někoho nasadil, a setřást pronásledovatele. A v tom americká jedenáctka (ruských agentů v USA bylo celkem jedenáct, jeden vyšetřovatelům uprchl - pozn. red.) v praxi propadla. I pět let, po které byl ruský agent pod kontrolou u nás, ukazuje na jeho selhání - které však kompenzoval včasným úprkem.

Špioni používali rádio, morseovku a nejnověji internet, tedy prostředky, které k jejich arzenálu patřily vždy. K tomu přidali steganografii - ukládání zpráv do obrázků, které vystavovali na webu. Steganografii si už dřív oblíbily některé teroristické skupiny včetně Al-Kajdy. I to je tedy běžný způsob komunikace. A samozřejmě „klasická“ výměna dokumentů a peněz pomocí mrtvých schránek.

Rusovlasá kráska Anna Chapmanová, která provdáním za Angličana získala britský pas, založila uprostřed New Yorku realitní kancelář. Moskva ji údajně dotovala milionem dolarů. Taková finanční podpora je u špionů naprosto běžná. Chapmanová chodila na večírky vysoké společnosti a přihlásila se i na Facebook. Vzhledem k jejímu postavení byly večírky jedinečnou příležitostí k navazování známostí, které mohly být později užitečné. A mít snímky na Facebooku bylo pro takovou podnikatelku v amerických podmínkách nezbytné - spíš by bylo podivné, kdyby se tam neobjevila. Vyzvědači, kteří žijí v zahraničí pod cizími jmény, musí splynout s místními, nesmějí se odlišovat, nesmějí vyčnívat. Podle tohoto pravidla se Chapmanová řídila.

Výcvik a pobyt jedenáctky nelegálů přišel Moskvu na desítky milionů dolarů, možná i na stovky. Jejich obsluha byla náročná technicky a personálně. Je vyloučeno, aby tak drahá a náročná operace mohla sloužit jenom jako divadlo, které mělo zakrýt akce mnohem důležitější, jak se také ozvalo v tisku. Klamavé akce bývají mnohem jednodušší a lacinější. Ruský premiér Vladimír Putin, vysloužilý špion KGB, který to dotáhl na podplukovníka, se pochlubil, že navrácené nelegály přijal. Hovořil o nich obdivně - „každý z nich měl tvrdý život“. A slíbil jim „světlou budoucnost“. Tím potvrdil jejich význam.

Je pravda, že ruská jedenáctka mnoho neudělala. Vysazení nelegálů bývá zpravidla během na dlouhou trať - s tím, že by okamžitě po příjezdu do cizí země posílali unikátní informace, se nepočítá. Teprve až získají známosti, ze kterých mohou těžit. A někteří mají statut spících agentů, které centrála probudí k činnosti v okamžiku války či krizové situace - do té doby od nich nic nepožaduje.

Setkání premiéra s vyhoštěnými vyzvědači nemá obdoby - aby jeden z nejvyšších představitelů státu přijal hned po návratu usvědčené špiony, navíc špiony, kteří působili v zemi, s níž chce udržovat přátelské styky? Ano, v minulosti se i západní prezidenti a premiéři s úspěšnými vyzvědači setkávali, ale až po delší době po jejich návratu ze zahraničí, a hlavně diskrétně. Nakolik byli o odhalení nelegální jedenáctky informováni americký a ruský prezident? Oba nájemníci Bílého domu a Kremlu dostávají každý den ráno svodku informací tajných služeb, takže vědí víc než my. Baracka Obamu určitě zpravila FBI o chystaném zatýkání nelegálů o několik dnů dřív, ale on je nemohl pozdržet nebo vetovat - právo zasahovat neměl.

Obama a Medveděv se snažili udržet tento skandál mimo politickou scénu. Proto souhlasili s rychlou výměnou aktérů. Vyšetřování zatčených vyzvědačů trvá někdy rok, někdy i déle. Proč tentokrát postupoval Washington jinak? Podle bývalého generálního inspektora CIA Fredericka P. Hitze věděla FBI o jedenáctce všechno, co potřebovala, bylo zbytečné je v USA zdržovat.

Vůči odpadlíkům a zrádcům, kteří ze sovětských tajných služeb přeběhli na Západ, byly KGB a GRU vždycky velmi tvrdé. Vysílaly za nimi vrahy, pokoušely se o jejich únosy z Rakouska či Spolkové republiky Německo - někdy s úspěchem, jindy ne. Jednou například přivezli z Vídně do Bratislavy už mrtvého dezertéra, protože ho příliš silně uspali. Těsně před rokem 1968 požádala KGB československou rozvědku, aby se na podobné akce proti vlastizrádcům připravila - třebaže v Praze vznikla speciální skupina, už nikoho neunesla nebo nepopravila.

Putin prohlásil, že za prozrazením nelegálů v USA je prý zrádce. Spekulovalo se, že o nich FBI řekl Sergej Treťjakov, který pracoval jako dablér ve prospěch USA, ale tento muž nedávno odešel ze světa přirozenou smrtí. Znamená to tedy, že je má na svědomí někdo jiný? Nevíme. Ruský premiér obojetně dodal, že není možné se ptát na možnou odvetu proti nim. Ale vzápětí řekl: „Zvláštní služby žijí podle svých vlastních zákonů a každý ví, jaké ty zákony jsou.“ Touto větou vlastně ruský premiér vyhrožoval lidem, kteří tým nelegálů prozradili. Už dřív přijaly ruská vláda a ruský parlament zákon, podle něhož mohou zpravodajské služby v zahraničí zrádce a odpadlíky trestat. Opět se to vymyká zvyklostem civilizovaného světa.

Naznačují dva nedávné případy bídu ruské rozvědky? To se nikdo neodváží tvrdit. Neúspěchy provázejí tajné operace zpravodajských služeb na celém světě. Úroveň Rusů určitě neklesla ve všech oblastech. Neměli bychom tedy slevit z ostražitosti. Kreml se snaží získat ekonomický a následkem toho i politický vliv ve všech státech, které musela sovětská armáda opustit. Navíc exportem ropy a plynu se pokouší zavázat si i další země. A v tomto úsilí jsou výzvědné služby průkopníkem. Kromě toho disponují Rusové novou zbraní, kterou za sovětské éry neměli - financují stovky podivných firem založených v západních daňových rájích, které jsou zapojené do sítí SVR a GRU.

Tohle je první prozatímní tečka za oběma aférami. Proč prozatímní? Protože se v příštích měsících a letech budou vynořovat podrobnosti, které jejich průběh opět poodhalí, nebo naopak zatemní. To je v historii tajných služeb normální - jenom si na to nemůžeme zvyknout.

(MF DNES)