Zaří 2010

Rubikon české politiky aneb Go, Pospíšil, Go!

Jan Urban

Stát, který neuznává, nevyžaduje a nevybojuje nezávislost soudů, postavenou na stejné platnosti zákona vždy a pro všechny stejně, skončí dříve nebo později jako diktatura gangsterů. Konstatování, že český stát funguje korupčně, už nikoho nešokuje. Zásadním tématem nové vlády však musí být zkorumpovanost justice, jejíž významnou část zprivatizovaná politická moc v posledních letech ovládla.

Dokud bude formálně nezávislá justice sloužit jakékoliv jednotlivé mocné politické nebo korupční skupině, nemá proměna samotné politiky šanci. V České republice dnes jde především o stále častější překvapivá a nelogická rozhodnutí civilních i obchodních soudů ve věcech, na kterých má někdo, vystupující jménem „státu“, zájem.

Vláda přebírá zodpovědnost za v mnoha ohledech zdevastovaný a nefungující stát. A právě tento stát, přesněji řečeno lidé „starých struktur“, schovávající za funkce a vliv ve státním aparátu svoje vlastní machinace, budou jejím největším nepřítelem. Spor o Nečasem a Schwarzenbergem slibovanou „vládu práva“ je proto už dnes prvním a rozhodujícím bojištěm střetu nové a staré české politiky. Při vší skepsi stojí za to vzít novou garnituru alespoň podmíněně za slovo. Jde totiž o obrovský úkol – a úspěch či neúspěch tohoto pokusu ovlivní Českou republiku na mnoho let.

To, proti čemu stojí nová vláda, je děsivé. Pokud dnes máte nepřítele schovaného za stát, může se vám přihodit, že vám ve čtvrtek v devatenáct hodin večer do datové schránky přijde výzva daňového úřadu ke složení několika milionů korun jako zálohy pro možný doplatek za DPH v řízení, které teprve probíhá. Ovšemže bez odvolání, pod exekucí a do tří dnů. Že vám na to zbyl pouze pátek a do pondělí žádná banka převod nestačí udělat? Ale o to přece jde… Jestli to nějak zvládnete, tak vám peníze možná za pár měsíců vrátí, ale účelu bylo dosaženo… Ne-li, čtvrtý den máte majetek pod exekucí.

Pokud má váš státem placený „přítel“ navíc správné styky v justici, může se vám stát, že na rozdíl od všech ostatních českými soudy projednávaných případů, které se vlečou léta, žalobu proti vám soudkyně Obvodního soudu v Praze 6 přijme, prostuduje, vyřídí a rozhodne v jednom dni, aniž by stačila kauze alespoň přidělit jednací číslo - a do šesti týdnů ve věci rozhodne i Městský a Vrchní soud. Tohle opravdu není „vláda práva“ - a mlčení soudcovské samosprávy je o to nemravnější a ostudnější.

Správní známí také dokáží zařídit, aby v obchodním rejstříku zmizely už zanesené údaje o výmazu společnosti, jen proto, aby vás to poškodilo. Všechny uvedené případy se staly v posledních dvou měsících. Kejkle Pozemkového fondu a dvacet let nefungující restituce zemědělské půdy a majetku jsou tak notorické, že o nich dnes musejí rozhodovat už i evropské soudní instituce. Připomínat konkursní a justiční „mafii“ či úplatné státní žalobce, když na Nejvyšším státním zastupitelství stále sedí z korupce už před třemi lety veřejně usvědčený náměstek Zdeněk Koudelka, je zbytečné.

Něco se ale začíná měnit. Stará parta dostává strach. V kauze Diag Human se po léta tvrdilo, že by „celá věc dopadla jinak, kdyby ji nesoudili rozhodci, ale naše soudy“. Ve čtvrtek Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zmařil jednání Nejvyššího soudu, když přinejmenším v rozporu s dobrými mravy označil po padesáti minutách jednání předsedu senátu za podjatého. Úřad byl přitom už od 17. června písemně vyzván, aby podle zákona včas a písemně případné námitky vznesl. Důvod obstrukce? Jediný. Snaha zablokovat jednání nezávislého soudu, který se zřejmě nepodařilo ani zastrašit, ani ovlivnit. Úřad navíc protestuje i proti probíhajícímu šetření protikorupční policie, která se snaží rozplést podivnosti kolem náhlého objevení a zmizení tajemných offshorových firem s neznámými vlastníky, přes které měly být z České republiky vyvedeny stamiliony korun. Ministerstvo, které ještě na začátku června tvrdilo, že chce zprostit rozhodce mlčenlivosti, aby veřejnost pochopila údajné čachry Diag Human, nyní, společně s Úřadem, podle sdělení pracovníků Úřadu v kuloárech jednání Nejvyššího soudu, zásadně odmítá a snaží se zablokovat žádost policie - o jejich zproštění mlčenlivosti. Shrnuto: stát – tedy jeho „stará parta“ – se bojí svých vlastních soudů, pokud jsou nezávislé. Bojí se vlastní policie a bojí se vyšetřování svých vlastních podivně jmenovaných rozhodců. A bude se bránit za každou cenu. Autor článku je například zastrašován pohrůžkou podání tří různých trestních oznámení, pokud neodvolá některá tvrzení a nepřestane psát o podivných propojeních česko-offshorových společností v této kauze.

Pokud Nečasova vláda zvítězí na tomto bojišti, vstoupí do historie už jenom proto, že pomůže české demokracii narovnat páteř a konečně dospět. Pokud prohraje, tak se zase nic tak moc nestane. Jenom smysl, význam a důvěryhodnost České republiky dále poklesnou k Východu. Takže – Go, Pospíšil, GO!!!

(Blog.aktualne.cz)