Zaří 2010

Policie havaruje čtyřikrát denně

Jana Sotonová

Průměrně každých pět a půl hodiny havaruje někde v Česku policejní auto nebo motorka. A v téměř polovině případů může za nehodu přímo policista. Statistiky se navíc nijak přesvědčivě nezlepšují. Vysvětlení je zřejmě jednoduché: většina policejních řidičů neprochází o mnoho náročnějším kurzem, než nabízí autoškola.

Policisté za volantem loni způsobili celkem 656 dopravních nehod, v průměru jsou to tedy necelé dvě zaviněné havárie denně. Celkem ale policii loni přibylo 1551 havarovaných aut nebo motorek, tedy víc než čtyři vozidla denně. Do konečných statistik se totiž počítají i nehody, které zavinili jiní řidiči. A letos na tom jsou zatím ještě hůř: za první půlrok zavinili příslušníci policie už čtyři sta nehod. Policisté tak na jednu stranu moralizují a slibují řidičům tvrdé letní kontroly a tresty, neumějí si ale řádně ohlídat vlastní auta.

„Ta čísla jsou velmi problematická, protože se do nich zaznamenávají jakákoliv poškozená vozidla. Takže třeba i dopravní nehody za tisíc korun,“ hájí policejní řidiče ředitel dopravní policie Leoš Tržil. Jenže statistika ukazuje, že stokorunových nehod v ní zase tolik započítáno není. Anebo jsou ty ostatní pro policii o to dražší.

Celková škoda za nehody, které loni způsobili sami policisté, se totiž za rok 2009 vyšplhala na dvacet osm milionů korun. V průměru tak jedna zaviněná nehoda vyšla policejní rozpočet na 43 tisíc. Pokud by tedy byla třetina nehod jen za pár tisíc, vycházejí zbývající dvě třetiny loňských zaviněných nehod zhruba na šedesát tisíc korun.

„Dopravní nehody u policistů jsou neporovnatelné s těmi běžnými. Riziko nehody je při výkonu služby mnohem vyšší. Někdy je způsobena i úmyslně - třeba když chtějí policisté zastavit pronásledované vozidlo,“ tvrdí mluvčí Policejního prezidia Jaroslav Ibehej.

Pro české policisty nemluví dobře ani srovnání se zahraničím. Například polští kolegové měli loni o 165 nehod méně, v předchozích letech byl rozdíl ještě větší. Nižší čísla nehod uvádějí i Slováci. Například v roce 2008 havarovali slovenští policisté pětsetkrát méně než jejich čeští kolegové. Jejich statistiky jsou ale pro porovnání s českými zkreslené. Slovenská policie totiž před dvěma lety započítávala jen nehody, které přesáhly škodu 80 tisíc slovenských korun. Od loňského roku navíc započítává jen havárie nad sto tisíc.

Čeští policisté mají ještě jeden problém: nedaří se jim statistiky výrazně zlepšovat. Čísla sice meziročně občas klesnou, následující rok se ale zase šplhají nahoru. Například mezi rokem 2008 a 2009 se policistům podařilo počet zaviněných nehod snížit téměř o tři stovky. Letos to zatím na další výrazné zlepšování nevypadá. Jen za polovinu letošního roku zavinili policejní řidiči 402 dopravních nehod. A pokud si nedají ve druhém pololetí větší pozor a budou havarovat stejně často, vyšplhají se ve statistikách nad počty nehod v loňském roce.

„Pokud chceme zlepšit bezpečnost řidičů policie, musí je stát kvalitně trénovat,“ říká hlavní instruktor Polygonu v Mostě Jiří Patera. Právě na autodrom do Mostu jezdí některé specializované složky policie nacvičovat třeba nebezpečnou jízdu v extrémních podmínkách. Většiny řadových policistů se ale taková školení netýkají. Podobně jsou na tom ovšem i hasiči. Jejich statistiky sice vypadají na první pohled dobře - například za minulý rok zavinili jen 79 dopravních nehod, některé další se teprve vyšetřují. Ovšem oproti policistům jezdí s mnohem menším počtem aut a další techniky. Zatímco policie vlastní téměř deset tisíc vozů, hasičský sbor jich má šestkrát méně - necelých čtrnáct stovek. „Úroveň zkušeností v řízení není u hasičů o moc lepší. Nikdy třeba nebrzdili v zatáčkách, nejezdili z kopce a podobně. Učíme je to většinou pořádně také až u nás,“ říká Patera.

Policisté musí každý rok projít osmihodinovým školením. Učí se ale ve studovnách pouze teorii, opakují zásady provozu či ovládání a údržbu vozidla. Praktická školení za volantem absolvují většinou jen lidé ze specializovaných útvarů. Řadový policista, který si při služebních školeních sedne za volant a vyzkouší si riskantní jízdu s majáčkem v praxi, musí mít vysloveně štěstí. Většina policejních řidičů se totiž na řízení auta připravuje v učebně, s knihou a pravidly silničního provozu v ruce.

Policie proškoluje na nebezpečné situace za volantem většinou jen členy specializovaných útvarů, jako je kriminální a dopravní policie či pohotovostní jednotka. Řadoví policisté se na takové kurzy dostanou jen výjimečně. „Občas se nám nabídne možnost, že můžeme policisty poslat třeba na školu smyku nebo podobně. Ale pravidelně takové akce nebývají,“ popisuje policejní praxi šéf územního odboru Ústí nad Labem Zdeněk Havlíček.

I řadovému policistovi se přitom může stát, že musí nasadit majáček a vysokou rychlostí projet městem k zásahu. A podle odborníků chce taková jízda patřičnou zkušenost. „Nemůže to člověk umět, pokud se to někde nenaučí. Policisté třeba často neumějí správně brzdit, natož třeba na mokré vozovce, drží špatně ruce a nohy, neumí se správně dívat,“ říká vedoucí instruktor Polygonu v Mostu Jiří Patera.

Všichni policisté se sice musí podle zákona školit každý rok osm hodin. Ovšem sedí při tom v učebně, opakují si zásady provozu, ovládání a údržbu vozidla nebo teorii řízení. Navíc takovéhle školení a věk přes 21 let v Česku stačí na to, aby mohl policista řídit auto i se zapnutým majáčkem, kdy jezdí většinou o dost rychleji, než je běžné. Praktickou jízdu v autě absolvují jen ti, kdo žádají o řidičský průkaz poprvé až u policie.

Například na Slovensku jsou pro řízení vozidel s právem přednostní jízdy mnohem přísnější pravidla. „Řidič o takové povolení může žádat až po dvou letech praxe,“ potvrzuje mluvčí slovenského policejního prezidia Denisa Baloghová. Policista, který chce auto s majáčkem řídit, musí na zdravotní a psychologické vyšetření. Poté absolvuje praktický kurz náročných situací za volantem a v závěrečné zkoušce pak musí prokázat, že je dokáže zvládnout. „Povolení platí dva roky, poté se řidič podrobuje opakovanému výcviku,“ říká Baloghová.

Podobné zpřísnění pravidel by ale mohlo dorazit i do Česka. „Řidiči policie, hasičů či sanitek by měli mít zvláštní povolení, že mohou řídit vozidla s předností,“ říká poslanec VV a dopravní expert Stanislav Huml, který by měl na ministerstvu dopravy vést speciální komisi pro dopravní legislativu. Instruktor Patera chce navíc prosadit, aby i řadoví policisté museli podle zákona absolvovat alespoň jednou za rok či dva den praktické výuky přímo za volantem. „Chtěli bychom připravit praktický kurz alespoň pro ty, kteří nastupují k policii nově,“ slibuje šéf dopravní policie Leoš Tržil. Kolika lidí by se kurz mohl týkat a kdy by mohl začít, ale neumí říci. „Proškolit úplně všechny řidiče policie pro jízdu pod majákem ovšem není možné,“ pochybuje Tržil.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)