Říjen 2010

Diskutovat o koránu, ne jej pálit!

Luděk Frýbort

Deváté výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku je tady a politicky korektní duše se mají nad čím rozčilovat: vyhlásilť pastor jakési americké minicírkve Terry Jones, že na památku té tragedie a jako výraz protestu proti plánované stavbě velkomešity v těsné blízkosti místa zločinu hodlá veřejně spálit jeden výtisk koránu. Kdyby býval oznámil, že chce spálit fůru biblí, nepozastavil by se nad tím dohromady nikdo; ale korán, považte! I strhlo se náramné lamento v kruzích politických i mediálních a není toho, kdo by opovážlivého sluhu Božího co nejostřeji neodsoudil. Z islámského Východu zaznívají výzvy věřícím, aby v odplatu za ten bezbožný čin zabíjeli Američany, kdekoliv je potkají, i sám afghánský prezident Karsáí dal průchod svému rozhořčení nad tou neslýchanou urážkou, a takového folkloru více. No, uvidíme. Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, chybí do osudného data jediný den, i ukáže se, co přinese nebo také nepřinese zítřek, inšalláh.

Sám, kdybych směl ve své nepatrnosti vyslovit doporučení, bych pálení koránů neschvaloval. Naopak: korán je třeba všemi prostředky šířit! Učinit jej povinnou četbou na školách středních i vysokých, televizní vysílání prokládat vhodnými súrami, rozdávat jeho výtisky zájemcům zdarma, nezájemcům s příplatkem padesáti korun a volňáskem na fotbal navíc. Neboť valná část nedorozumění pramení z toho, že západní veřejnost islám nezná; že její státnictvo, novinářstvo a dobrý tón udávající intelektuálstvo má o něm plná ústa, aniž by koho kdy napadlo zalistovat v jeho svaté knize. Jelikož je islám trvalým předmětem mého zájmu, korán jsem, aniž bych se chtěl chlubit, dosti důkladně prostudoval (ne zrovna zábavná četba), k tomu jsem měl možnost doplnit si svůj úsudek zkušeností mnoha cest po arabských a vůbec muslimských zemích, rozhodl jsem se, když se k tomu nikdo jiný nemá, zaplnit tu informační mezeru aspoň zčásti sám. Za tím účelem chci z koránu v následujících odstavcích uvést některé súry týkající se okolností víry Prorokovy, o nichž tak nejčasteji bývá řeč. Záměrně k nim nepřipojuji žádný komentář, jelikož věřím, že je ctěný čtenář natolik soudný, aby si udělal svůj obrázek sám. Zbystřete pozornost, začínáme.

1. Boj za vítězství pravé víry:

- A odměnou těch, kdož vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a šířili na zemi pohoršení, bude věru to, že budou zabiti nebo ukřižováni či budou jim useknuty jejich pravé ruce a levé nohy anebo budou ze země vyhnáni. A těm dostane se hanby na tomto světě, zatímco na onom světě je očekává trest nesmírný, kromě těch, kteří se kajícně obrátí, než nad nimi získáte moc. A vězte, že Bůh je odpouštějící, slitovný (súra Prostřený stůl, verš 37-38)

- A je zakázáno městu každému, jež jsme zahubili, aby se obyvatelé jeho v ně navrátili (súra Proroci: 95)

- A až uplynou posvátné měsíce, zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je potkáte, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí… nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný.(Pokání: 5)

- Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal Bůh a jeho posel, a kteří neuctívají náboženství pravdy… dokud nedají poplatek přímo vlastní rukou, jsouce poníženi. (dtto: 29)

- A Bůh věru koupil od věřících jejich osoby i jejich majetky… a oni bojují na cestě Boží, zabíjejí, a jsou zabíjeni. A to je slib Jeho pravdivý, daný v tóře, v evangeliu, i v koránu. A kdo věrněji dodržuje slib svůj než Bůh? (dtto: 112)

- A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám… zabíjejte je všude, kde je dostihnete, a vyžeňte je z míst, odkud oni vás vyhnali, vždyť svádění od víry je horší než zabití! (Kráva: 186-187)

- Vy, kteří věříte! Když se na pochodu střetnete s nevěřícími, neobracejte se k nim zády! A kdokoliv se k nim v ten den obrátí zády, s výjimkou toho, kdo obrátí se k jinému boji nebo se vzdálí, aby se připojil k jinému oddílu, ten uvalí na sebe hněv Boží a útulkem jeho se stane peklo… Nejste to vy, kdo je zabili, ale Bůh je zabil; nevrhals ty, když jsi vrhal, nýbrž byl to Bůh, kdo vrhal, aby vyzkoušel věřící zkouškou dobrou (Pavouk: 15-17)

…Nezabíjejte nikoho, koho Bůh vám zakázal zabít, leda podle práva! (Dobytek: 152):

2. Konečné vítězství:

- On je ten, jenž vyslal posla Svého se správným vedením a náboženstvím pravdivým, aby zvítězilo nad všemi náboženstvími jinými… (Pokání: 33)

3. Židé a křesťané:

– Vy, kteří věříte! Neberte si židy ani křesťany jako přátele, neboť oni jsou si přáteli jedni druhým. Kdokoliv z vás se s nimi spřátelí, ten stane se jedním z nich, a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý. (Prostřený stůl: 56)

- A uvrhli jsme mezi ně nepřátelství a nenávist až do dne zmrtvýchvstání, a kdykoliv zažehnou oheň války, Bůh jej uhasí; a usilují šířit po zemi pohoršení, avšak Bůh nemiluje ty, kdož pohoršení šíří. (dtto)

- Neberte si přátele mezi nevěřícími, dokud se nevystěhují na stezku Boží! A jestliže se obrátí zády, pak je chyťte a zabte, kdekoliv je naleznete! (Ženy: 91)

4. Islám a ženy:

- Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými. A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte je, vykažte jim místa na spaní a bijte je! A Bůh věru je vznešený, veliký. (súra Ženy: 38)

5. Posmrtný osud nevěřících

- Proroku, bojuj usilovně proti nevěřícím a proti pokrytcům, a buď přísný na ně! Útočištěm jejich bude peklo, a jak hnusný je to cíl konečný! …A před nimi peklo stojí, v němž napájeni budou hnisem tekoucím. (súra Pokání: 74)

- Ti kdož prohlašovali Písmo, i to, s čím posly Své jsme vyslali, za lež, ti záhy poznají, až s okovy na šíjích a v řetězech budou vláčeni do vody vroucí a pak v pekle budou páleni! Tohle je trest za to, že jste se na Zemi neoprávněně radovali, i za to, že jste byli zpupní. Vejděte do bran pekelných, kde zůstanete nesmrtelní! Jak hnusné bude hrdopyšných přebývání! (súra Odpouštějící, 72-75)

Už jsem měl na jazyku poznámku, že korán musel napsat nějaký islamofob, ale slíbil jsem nepřipojovat žádné komentáře, takže si ji raději nechám. Naopak se pro zlepšení dojmu krátce zmíním i o tom, co v koránu není: nikde v něm například nestojí, že ženské musí běhat zahalené do černých pytlů na paty, dokonce ani o šátcích není nikde řeč. Pouze doporučuje věřícím ženám, „aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví, a nedávaly na odiv své ozdoby. A nechť spustí závoje své na ňadra svá.“ (súra Světlo: 31). To je všechno, ostatní si připojili lidé, jako obvykle přísnější než sám Bůh. Ani nevěrnice nekáže korán zahrabat po krk do země a uházet je kamením až k smrti, jaká je současná praxe v některých obzvlášť nábožných zemích, nýbrž jen: „Cizoložnici a cizoložníka zbičujte, každého sto ranami! A nechť skupina věřících je svědkem trestu jejich.“ (súra Světlo: 2) Cizoložník se po vykonání trestu může dokonce i oženit, avšak zase jen s cizoložnicí, což nakonec není tak špatné. Marně jsem též v koránu hledal výslovný zákaz alkoholu; naopak praví súra Včely, verš 69: „A z plodů datlovníku a z hroznů opojný nápoj získáváte i stravu výtečnou, a také v tom je znamení pro lid rozumný.“ Takže kdoví jak tomu bylo, i s tím alkoholem, i s lidem rozumným.

Jinak připouštím, že uvedené výňatky – zvlášť týkající se boje za vítězství pravé víry a pekelných trestů – mohou působit dosti odpudlivě. Očekávám proto, že mi bude vyčteno záměrné zkreslování; možná mi někdo poví, že jsem z koránu vybral jen to, co islámu neslouží k ozdobě, a pasáže dokazující jeho mírumilovnost, toleranci a umírněnost jsem zamlčel. S tím nechci polemizovat, dobře věda, jak špatný advokát je člověk sám sobě; místo toho nechť za mě promluví sám korán. Každý si může pořídit jeho český překlad (výborný, dokazující, že jeho autor uměl nejen arabsky, ale dokonce i česky, což je dnes už mezi literáty pomalu vzácnost). Až jej bude mít, může v něm hledat súry, potvrzující řečenou toleranci i jiné skvělé vlastnosti. Najde-li je, nechť z nich sestaví svůj vlastní článek a můžeme se začít hádat. Obávám se však, že se se mnou nikdo hádat nebude, ledaže mi připleskne nálepku islamofoba, jak už je zvykem tohoto pokryteckého času.

Není žádné islamofobie, tak pravím, je jen kritika islámu. Všechno na tomto světě smí a musí být podrobeno kritice, není svátosti tak vznešené, aby byla postavena nad a mimo ni. Jsme bohdá demokraté; a základem demokracie je diskuze. Pak si ale nesmíme zakazovat diskuzi o čemkoliv, náboženská vyznání všech druhů a čeledí v to čítaje. Vylučuje-li kdo z diskuze islám, sám sebe usvědčuje z toho, že buď má o něm jen chabé ponětí, nebo je to nahnuté s jeho smyslem pro demokracii, nebo se prostě jen tak oddává módnímu žvanění. Ale abychom se vrátili k začátku: rozhořčení nad teroristickým útokem 11. září 2001 je pochopitelné a oprávněné. Nemělo by to datum hrůzy být ani zapomínáno, ani všelijak vhodně překrucováno. Ale pálit korán je hloupé. Znát bychom jej všichni měli, abychom věděli, s čím se střetáme v zápase civilizací a proč. Zatím o tom mají velmi mnozí představu sotva mlhavou, takže jsou náchylní věřit ušlechtile se tvářícím žvástům.

Takže co teď… tři sta (nebo kolik) kaček do kapsy, a honem ke knihkupci pro takovou zelenou knížku s ozdobným arabským nápisem na obálce. Až se jí pročteme, můžeme začít diskutovat. Dřív ne, hádat se a nevědět o čem je obyčejem bláznů.