Říjen 2010

Sokol jsme založili my, tvrdí sudetští Němci

Marek Kerles

Když Mozart děkoval pražskému publiku slovy „Moji Pražané mi rozumějí“, neměl na mysli Čechy, ale pražské Němce. A průmyslník Škoda nebyl Čech, nýbrž Němec. Podobnými tvrzeními se zástupci některých krajanských sdružení sudetských Němců snaží dokázat, že Češi se rádi chlubí cizím peřím a přivlastňují si zásluhy členů etnika, které po druhé světové válce vyhnali ze země.

Nyní přišel list rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu Sudetenpost s tvrzením, které, pokud by bylo pravdivé, nabourává samotnou podstatu jednoho ze symbolů češství. Podle listu totiž i za založením české tělovýchovné organizace Sokol, považované už v době svého vzniku za český vlastenecký spolek bojující za české národní uvědomění, vlastně stáli Němci. A kdyby nebylo „německého ducha“, nebylo by tedy ani českého Sokola. „Češi jako v mnoha jiných případech tak vlastně vděčí německé vynalézavosti za vznik svého ultranacionalistického spolku,“ tvrdí Sudetenpost.

Autor článku Josef Weikert podrobně rozebírá životopisy zakladatelů Sokola a dochází k závěru, že česká představa prvních Sokolů jako bojovníků proti německému útlaku v habsburské monarchii je směšná. Hlavní zakladatel tělovýchovného spolku Miroslav Tyrš totiž byl mnohem více Němcem než Čechem. „Ve skutečnosti se jmenoval Friedrich Emanuel Tirsch a narodil se v Děčíně do dobře situované německé rodiny,“ píše Sudetenpost. Protože ale už v dětském věku přišel o oba rodiče, byl vychováván v česky mluvící rodině svého strýce, kde se také naučil česky. „Ještě při promoci na Karlově univerzitě v roce 1860 se podepisoval jako Friedrich Tirsch, teprve o dva roky později se začal psát jako Bedřich a později Miroslav Tyrš,“ píše autor článku.

Také další ze spoluzakladatelů Sokola Jindřich Fügner se podle listu ve skutečnosti jmenoval Heinrich a byl počeštěným Němcem. „Na rozdíl od Tyrše ale uměl česky velmi špatně,“ píše Sudetenpost. Fügner pocházel z rodiny pražských německých obchodníků, sám byl úspěšným podnikatelem, mimo jiné vedl první hypoteční banku v Praze.

Přesto oba muži, pocházející z německy mluvícího prostředí, dospěli k myšlence založit ryze český tělovýchovný spolek Sokol. A to nejen jako sportovní organizaci, ale také jako sdružení českých vlastenců. „Dodnes je tak velmi málo známé, že nacionalistický, militantně český Sokol měl vlastně německé zakladatele,“ uvádí autor článku.

Fakt, že u zrodu Sokola stáli lidé pocházející z německy mluvícího prostředí, připouští i dnešní zástupci České obce sokolské. Zároveň ale poukazují na to, že mluvit o těchto zakladatelích jako o Němcích je scestné. „V té době většina příslušníků vyšší, dobře situované vrstvy mluvila německy,“ řekla LN Květa Volková ze vzdělavatelského odboru ČOS. Tyrš i Fügner, vyrůstající v německy mluvících rodinách, ale podle ní byli každopádně uchváceni myšlenkou českého národovectví. „Proto se také stali spoluzakladateli Sokola,“ uvedla Volková. Pokud se některý z členů sudetoněmeckých krajanských sdružení snaží zesměšnit Sokol kvůli tomu, že část jeho zakladatelů mluvila doma německy, pak by stejně tak mohl podle Volkové nalézt mnoho příkladů, kdy naopak lidé z českého prostředí dosáhli významných úspěchů v prostředí německém. Vznik Sokola navíc podporovali i takové osobnosti českého veřejného života jako malíř Josef Mánes, spisovatel Jan Neruda či biolog J. E. Purkyně. Fügner i Tyrš přitom nebyli zdaleka jedinými osobnostmi pocházejícími z německého prostředí, které oslovila myšlenka českého národovectví. Také spisovatel Karel Klostermann, narozený v Rakousku německy mluvícím rodičům, v pamětech vzpomíná, jak do školy v Sušici chodil v českém „kroji“, protože se mu snaha o české národní uvědomění líbila a cítil se její součástí. (Úvahy paní Volkové jsou scestné - pozn. red. CS-magazínu.)

(Lidové noviny, www.lidiovky.cz)