Říjen 2010

Tajná akce StB Ortel

Luděk Navara

To přísně střežené tajemství padlo až nyní. Komunistická rozvědka v sedmdesátých letech zkoumala a shromažďovala jedy k vraždám a plánovala tajné testy na vězních z Pankráce. StB také přemýšlela, že proti nepříteli nasadí chemikálii, která by silně přitahovala hmyz. Mohla by se použít k diskreditaci konkrétního politika.

Návod vypadá na první pohled kuriózně: brouk jménem puchýřník lékařský (zvaný španělská muška a užívaný k obnovení pohlavní síly) je ve větším množství jedovatý. Odborníci ve službách komunistické tajné policie si všimli, že slepice a kachny jsou vůči jeho jedu odolné. Když ho ale sní větší množství, je i jejich maso otrávené. "Takto otrávené maso by pak bylo možné úmyslně podat jako nezávadnou stravu," píše se v tajných elaborátech rozvědky ze sedmdesátých let. V nich policisté sbírali návody, jak nepřítele usmrtit, vyřadit z práce, způsobit mu nepříjemnou vyrážku či mu nenápadně podat drogy, aby byl v rozhovoru sdílnější.

Akce s krycím názvem Ortel odstartovala v roce 1971 a podíleli se na ní odborníci z běžných pracovišť: lékaři z nemocnice v pražských Střešovicích, psychiatr z Bohnic či toxikolog z Kriminalistického ústavu. O které odborníky se jednalo, není stále jasné, v dokumentech jsou uváděna krycí jména. Akce trvala řadu let a v jejím rámci se budoval i sklad toxických látek a zvažovala se stavba vlastní tajné laboratoře. Zda opravdu vznikla, není jasné, akci Ortel stále zčásti halí tajemství.

StB přemýšlela, že proti nepříteli nasadí chemikálii, která by silně přitahovala hmyz. Mohla by se použít k diskreditaci konkrétního politika, na kterého by se třeba slétly vosy. "Z toho důvodu lze tuto látku použít jako prostředek k zesměšnění nějakého projevu řečníka nebo jinak exponovaného činitele," píše se v tajném dokumentu komunistické rozvědky ze 70. let. V dokumentu je i návod, jak sloučeninu vyrobit.

Ví se však, že 19. června 1973 začíná výzkum, jehož cílem je zjistit, jak dlouho trvá, než různě upravená léčiva začnou v lidském organismu působit. Sedmapadesát dobrovolníků dostalo po jednom dražé a pak byla kontrolována jejich moč. O smyslu akce není pochyb: jde o to, jak nejúčinněji zpozdit působení jedu v lidském organismu, aby se nepřišlo na traviče. "Existuje zcela reálná a schůdná cesta k tomu, aby oběť požila toxickou látku laborovanou jako léčivo, přičemž její účinky se projeví až po delší době," píše se v závěru výzkumu.

Jeden z nejúčinnějších způsobů, jak někoho nenápadně usmrtit, je podle dokumentů z akce Ortel snížení obsahu kyslíku v malé uzavřené místnosti, ideální prý je výtah. "Oběť by do tohoto prostoru vstoupila bez jakéhokoli podezření a po prvém nebo druhém nadechnutí by došlo ke ztrátě vědomí. Pomoc, která by přišla za několik minut, by již byla zbytečná a kromě toho by zachránci nepozorovali nic podezřelého," píše se v dokumentu.

V srpnu 1978 se řídící pracovník tajné policie setkává se spolupracovníkem označovaným krycím jménem Bistro. Mluví se o látkách působících na kůži a také o květinách a jejich semenech z ciziny. Pak se mluví o zkouškách. Příslušník StB zapisuje: "V podstatě je možné vybrat 1–2 objekty z Pankráce, kde má Bistro známého kolegu (nutnost po osvědčení podat současně vyvinutou speciální protilátku)." Zároveň řeší, zda by o tom měl dotyčný vědět, a shodují se, že raději ne. A pro jistotu nebudou informovat ani vězeňského lékaře. Zda ke zkouškám skutečně došlo a o jakou látku se jednalo, není z dokumentů jasné.

Ačkoli jména lékařů a dalších odborníků jsou zakonspirována, už dnes můžeme říci, kdo akci řídil. Na řadě dokumentů jsou podpisy: Studnička, Dubina. Historik Pavel Žáček je v jedné své studii rozkryl: Studnička je Václav Rybáček a Dubina Jaroslav Dvořák. Oba původně působili v přísně tajné části rozvědky, plánující "ostré" záškodnické akce v cizině - Službě zvláštního určení. "To podporuje mou tezi, že v omezené míře se na podobných zadáních pracovalo dál i v sedmdesátých letech," říká Žáček.

I když podivné dokumenty zkoumali policisté velice důkladně, nakonec případ museli odložit. "Všechny ty směrnice jsou příliš obecné, takže materiál není dostatečně průkazný, aby bylo zahájeno trestní stíhání," říká ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování Pavel Bret. Oba jmenovaní rozvědčíci navíc už asi nežijí.

(MF DNES)