Říjen 2010

Děti se budou divit, až nenajdou práci

Filozof, vysokoškolský profesor a svého času i ministr školství za KDU-ČSL Jan Sokol býval ztělesněním konzervativního přístupu - v roce 1998 coby ministr prohlásil, že je nutné růst studentů výrazně přibrzdit (Česko tehdy nemělo ani deset procent lidí s diplomem).

* LN Pane profesore, stále si myslíte, že vysokoškoláků je moc, proto jsou často pak nezaměstnaní, nechají se svést k levicovým bludům a poté dělají revoluce v ulicích?

- Ono to už tenkrát byla nadsázka, ale v podstatě si myslím stále to samé - kvalita tradičního vzdělání upadá.

* LN Takže vás množství studujících stále děsí, ačkoli pracujete jako vysokoškolský profesor?

- Neřekl bych děsí. Jen bych řekl, že se málo přemýšlí, jak se s touto situací vypořádat. Před sto lety byly střední školy výběrové, dnes ji absolvuje v podstatě úplně každý. A to samé se dnes pomalu děje se školami vysokými. Nikomu nechci brát právo na střední či vysokou školu. Jen musíme vymyslet, jak to udělat, aby někde zbylo skutečné špičkové vzdělání. Když jde dnes studovat 50 procent generační kohorty, tak to vzdělání musí vypadat úplně jinak, než když studovávalo pět či deset procent.

* LN V čem je problém?

- Myslím, že jsme nějakou nešťastnou náhodou vůbec nepochopili smysl boloňské deklarace. Nerozlišili jsme mezi bakalářskými magisterskými programy a zejména jsme nerozlišili mezi dvěma typy bakalářských programů: jeden má být v podstatě praktický, druhý zcela všeobecný. Svět na ně používá úplně jiné standardy i klasifikace. Praktický je ISCED5A, ten všeobecný ISCED5B.

* LN A to u nás není?

- Není. My máme takové kočkopsy. A bakalářské studium je v drtivé většině případů jen první půlkou studia magisterského.

* LN Jak by to mělo fungovat?

- Bakalářem můžete být v nějakém obecně humanitním projektu, jako třeba u nás na FHS UK, nebo naopak praktickém, třeba někde na technice. Ale když dnes je někdo „bakalář religionistiky“, tak já se musím ptát - co to dítě asi mohlo stihnout se z religionistiky, která vyžaduje obrovské studium v živých i mrtvých jazycích, naučit a pochopit? Umí pořádně číst a interpretovat složitější text alespoň v jednom cizím jazyce?

* LN Takže byste neomezoval počty studujících, jen předělal programy?

- Přesně tak. Já chápu, že svět se změnil, chápu masové rozšíření bakalářského vzdělání. Ale musí odpovídat tomu, čeho jsou děti schopné a po čem je poptávka. Jen ať si děti prodlužují mládí, ať studují. Dokonce nejsem ani příznivcem toho, aby se děti předčasně specializovaly.

* LN Jak by se to dalo napravit?

- Já myslím, že nás čeká obrovská práce u akreditací. Každý program by měl jasně definovat, zda je praktický, či univerzální, a podle toho dostat či nedostat razítko od komise. Navíc si uvědomte: školství má pětileté, dnes už spíše sedmileté zpoždění. Až ti dnešní maturanti opustí své vysněné školy, možná zjistí, že o jejich velmi úzkou specializaci na Tádžikistán nemá vůbec nikdo zájem. Už dnes se objevují problémy s překvalifikovaností, že vysokoškolsky vzdělaní nemohou najít práci. A ta bude narůstat.

* LN Jak jste na to přišel? Veškerá dostupná data ukazují pravý opak, nezaměstnanost mezi středoškoláky je mnohem větší než mezi vysokoškoláky. Máte nějaká neznámá čísla?

- Nemám žádná data, ale znám několik individuálních svědectví.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)