Listopad 2010

Vyhnaní i vyhánějící líčí své příběhy ze Sudet

Čerstvě vydaná kniha Sudetské příběhy nabízí rozhovory s těmi, kteří museli opustit pohraničí nebo sem naopak šli za trest

Když Marlene Wetzelová opouštěla ve třiadvaceti své rodné Československo kvůli odsunu sudetských Němců, porušila tehdejší zákony a do dětského kočárku strčila pod peřinku i formu na kulaté lázeňské oplatky. Právě ty její rodina v Mariánských Lázních vyráběla. V Pasově, kam přišli, to Wetzelovým pomohlo znovu se postavit na nohy.

Vyprávění paní Wetzelové a další osudy jsou součástí právě vydané knihy Sudetské příběhy autorů Miroslava Schneidera, Matěje Spurného a Sarah Scholl-Schneiderové, kterou připravilo sdružení Antikomplex zabývající se odmytizováním dějin česko-německého soužití. Publikace přináší jedenáct životopisných rozhovorů s pamětníky ze sudetských oblastí. Vůbec poprvé se přitom v jedné knize setkávají příběhy Němců vysídlených po válce s příběhy těch, kteří po nich Sudety znovu osidlovali.

„Pokud se dnes o odsunu Němců v Česku mluví, končí se prakticky vždy zhruba tam, kde překročili hranici. Osudy odsunutých tím ale nekončí. V Německu se nyní probírá, jak je tehdejší společnost přijímala, resp. často spíš nepřijímala. Na německé straně se zase téměř neví o tom, že ne všichni, kdo poté osidlovali Sudety, byli zlatokopové, že šlo také o lidi s těžkými osudy, kterým znárodnili majetek, nutili je do kolektivizace a do pohraničí šli spíš za trest. My jsme tyto příběhy postavili proti sobě,“ líčí Ondřej Matějka z Antikomplexu.

V rozhovorech se představují často velmi rozdílné pohledy na minulá desetiletí. Vedle osudu Wetzelových stojí třeba příběh řeckého komunisty, jenž do pohraničí přišel hledat nový domov, či životní cesty rodiny Volyňských Čechů.

Svým vyprávěním přispěl k rozmanitosti knihy i chomutovský lékař, který se na sever Čech dostal na umístěnku v padesátých letech a zůstal tu dodnes. „Pohraničí jako houba nasávalo lidské osudy. My jsme se snažili v knize ukázat, že nikdy nešlo o jednotnou skupinu lidí, ale že jejich příběhy jsou jedinečné, podobně jako u těch, kteří museli ze Sudet odejít,“ upozornil Ondřej Matějka.

Součástí knihy jsou dvě, u nás dosud nepublikované studie. V jedné se historička Marita Kraussová zabývá integrací sudetských Němců v poválečném Německu, v druhé Matěj Spurný popisuje nově vznikající společnost v českém pohraničí. Vše je přitom určeno oběma „stranám“ - kniha je dvojjazyčná.

(čer)

(MFDNES)