Listopad 2010

Studium úředníků snižuje kvalitu vysokých škol

Václav Drchal

Na českých vysokých školách v minulých letech studovalo a stále studuje obrovské množství úředníků a policistů. Řada škol se jim snaží nabídnout studijní program, díky němuž by mohli velmi snadno a rychle získat titul, který potřebují. A některé z nich bývají k těmto studentům více než laskavé. Lidové noviny právě před rokem upozornily na podivná studia prominentů na plzeňských právech. Tam tento systém přešel až do vytváření klientelistických sítí a někteří studenti byli schopni vystudovat za pouhých pár měsíců.

Podle Vladimíry Dvořákové, šéfky akreditační komise, která kontroluje kvalitu studia, však hromadné studium úředníků úrovni vysokých škol rozhodně neprospělo. „Považuji to za jednu z klíčových věcí, která snižuje kvalitu vysokého školství u nás, protože vytváří obrovskou poptávku lidí, kteří musí mít rychle bakalářské studium,“ tvrdí Dvořáková s tím, že se tak vlastně na školách vytvořilo „korupční prostředí“. Výuka tisíců nedovzdělaných policistů a úředníků je přitom obrovský byznys. Zavedené vysoké školy kvůli němu podle Dvořákové otevírají nové obory, přizpůsobené požadavkům státní správy, část těch nových soukromých pak ze studia úředníků de facto žije.

Z ankety LN, které se dotazovaly ministerstev, krajských úřadů a magistrátů velkých měst, plyne, že nejvíce úředníků si doplňovalo vzdělání na pražské Vysoké škole finanční a správní. Co se soukromých škol týče, byla velmi oblíbená i Metropolitní univerzita Praha. Velmi úspěšná byla v tomto ohledu Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a logicky také dvě největší tuzemské univerzity - pražská Karlova a brněnská Masarykova.

Vzdělávání státních úředníků je mimořádně tvrdý byznys, ve kterém panuje ostrá konkurence. Dobře to ukazuje probíhající proces s ředitelkou Metropolitní univerzity Praha Annou Benešovou, které hrozí až osm let vězení za to, že v letech 2001 až 2009 nechala zadarmo studovat přes padesát různých úředníků, o kterých si myslela, že mohou škole prospět. Nejvíce z nich dodal Úřad průmyslového vlastnictví, různé pražské obvody a pak samotný magistrát hlavního města. Ten dokonce za své zaměstnance, kteří studovali na Metropolitní univerzitě a Vysoké škole finanční a správní, platil v minulosti školné. „Ve školním roce 2008/2009 ten projekt skončil,“ říká mluvčí Prahy Jiří Wolf. Příspěvek na školné je ale nejspíš jen poměrně ojedinělý výstřelek, když k němu v nedávné minulosti sáhl například Pardubický kraj nebo město Zlín. Prakticky všechny úřady však svým zaměstnancům poskytují placené studijní volno.

K „útoku“ na vysoké školy motivují úředníky především peníze. Právě titul jim totiž často zajistí přeskočení do vyšší platové třídy. U policistů zasáhl přímo zákon o služebním poměru. Podle něj měl mít každý policista ve vedoucí funkci vysokoškolské vzdělání a termín pro jeho doplnění vypršel loni na Silvestra.

Nejvyšší dosažené vzdělání policistů se díky tomu rapidně zvýšilo. Ještě v roce 2006 mělo vysokoškolský titul 21,6 procenta policistů a letos již více než 29 procent, rostl hlavně počet bakalářů. „Ročně studuje téměř každý desátý policista, což je cca 4000 policistů,“ řekl LN policejní mluvčí Jan Melša. Nejvíce policistů podle něj studuje na Policejní akademii. Výběr školy a oboru však podle Dvořákové nehraje roli, většinou stačí jakýkoliv bakalářský titul. Z policistů se tak občas paradoxně stávají například zemědělští odborníci.

Úředníci potřebovali najednou titul. Právě tak se vytvořilo korupční prostředí, říká Vladimíra Dvořáková, šéfka akreditační komise.

* LN Ukazuje se, že odebírání titulů je obtížné, a policie nejspíš vyšetřování rychlostudia na plzeňských právech odloží. Nezdá se vám, že takto aféra vyšumí?

Jedna věc je porovnat, jaký byl stav, než jsme přišli, a jaký je stav nyní. My jsme zjistili, že dochází k velmi netrasparentnímu studiu, a podle mě i k vytváření klientelistických sítí. Podařilo se nám přispět k tomu, že škola začala fungovat standardním způsobem. A to považuji za věc nikoliv nevýznamnou. Druhou věcí je odebírání titulů. Od začátku jsme věděli, že je to právně problematické, ale zastávala jsem názor, že by se to mělo zkusit. Tušili jsme, že se někdo možná odvolá k soudu a teprve ten řekne, jestli to vůbec jde. Vycházeli jsme i z toho, že soud třeba odebírání titulů neschválí z formálních důvodů. To ale přece neznamená, že řekne -tito lidé studovali poctivě. Zároveň by se při soudním projednávání veřejnost dozvěděla, jak vše konkrétně probíhalo; jinak se to k ní kvůli zákonu na ochranu osobních údajů dostat nemůže. Rektor si ale nechal udělat další posudek, který konstatoval, co jsme už věděli - odebírání titulů je problematické. To je výsledek, který mě netěší, ale je to rozhodnutí pana rektora.

* LN Postupovala byste v obdobném případě i nyní stejně?

Rozhodně ano. Myslím, že výsledek za to stál.

* LN Jedním ze spouštěčů plzeňské aféry byl nepochybně vysoký počet státních úředníků či policistů, kteří zde studovali, a škola se k nim měla tendenci chovat daleko shovívavěji. Je toto obecný trend, který ovlivňuje úroveň vzdělávání v celém Česku?

Ano, to byl jeden z těch spouštěčů. Policista, který sloužil 20 let, si musel najednou dodělat bakalářský titul a bylo zároveň úplně jedno jaký. Tím se vytvořilo korupční prostředí. Já osobně toto považuji za jednu z klíčových věcí, která snižuje kvalitu vysokého školství u nás, protože vytváří obrovskou poptávku lidí, kteří musí mít rychle bakalářské studium. V Plzni se ukázalo, že studující policisté nikoho neupláceli, vytvořili jim tam ale model, který pro ně byl ideální. Když to přeženu, týden studujete a máte první ročník. Policisté pochopitelně nemají pocit nějakého provinění, fakulta jim toto nabídla a oni tímto způsobem vystudovali. Samozřejmě ale ve chvíli, kdy se začnou klást otazníky, tak oni nemají zájem tyto věci vyšetřovat.

* LN Na kterých dalších školách jste vytváření podobných klientelistických vazeb zaznamenali?

O tak silných vazbách jako v Plzni mluvit nelze, o kvalitu výuky si ale děláme obavy leckde, hlavně v pobočkách škol. Na některých právě probíhá hodnocení akreditační komise. Než ovšem zjistíme, v jaké podobě tam tyto problémy jsou, nemohu o tom konkrétně mluvit.

* LN Jakým způsobem by se měl ten systém podle vás nastavit, aby už k opakování podobných afér nedocházelo?

Opravdu je nesmysl, aby policista s 20 lety praxe musel mít najednou nějaký bakalářský titul. Pokud by jednou za dva roky prošel školením, kde by se dozvěděl třeba o změnách v trestním zákoníku, bylo by to pro něj přínosnější než teď. Důležité je pochopitelně i prostředí na samotných školách, aby se jejich zaměstnanci nebáli upozornit na podobné praktiky. Co se týče státní správy, tak tam by korupční prostředí mohl omezit zákon o státní službě, který by zavedl jasný kariérní řád. Chystaná reforma pana Drábka (Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí - pozn. red.) je problém, který korupční prostředí ještě obrovsky zhorší. Přistupuje totiž ke státní správě manažerským způsobem. Jestliže se nechá šéfům ve státní správě možnost manipulovat obrovským způsobem s příjmy svých podřízených, tak se vytvoří superkorupční prostředí. Povede to k tomu, že šéf začne preferovat lidi, kteří mu nebudou koukat pod prsty a kteří na něm budou naprosto závislí.

PLZEŇSKÁ PRÁVA: ROK POTÉ

Události okolo plzeňské právnické fakulty odstartovalo zjištění LN, které před rokem upozornily, že proděkan Ivan Tomažič opsal desítky stran své disertační práce. Šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková posléze vyjádřila podezření, že škola udělovala tituly, aby si zavázala vlivné lidi ze státní sféry či bezpečnostních složek. Trestní řízení kvůli plagiátorství však kriminalisté museli nakonec kvůli promlčení odložit, dosud ani nikdo z podezřelých „rychlostudentů“ nepřišel o titul. Před vypuknutím kauzy působil v roli proděkana právnické fakulty. Jako školitel byl podepsán pod údajně opsanou disertační prací druhého proděkana Ivana Tomažiče. Po plagiátorské aféře rezignoval na veškeré funkce: odešel z fakulty, odvolán byl z postu zástupce ředitele Ústavu státu a práva a stáhl i kandidaturu do vedení Advokátní komory. Věnuje se pouze právnické praxi. Mimo jiné zastupuje stát jako rozhodce v přezkumné arbitráži s firmou Diag Human, kde Česku hrozí, že bude společnosti Čechošvýcara Josefa Šťávy platit miliardové odškodné.

Šéfka akreditační komise ministerstva školství vyjádřila loni v říjnu podezření, že v souvislosti s kauzoumohlo jít o budování mafiánské sítě založené na propojení se státní sférou či bezpečnostními složkami. Kvůli tomu čelila hned několika žalobám a trestním oznámením-mimo jiné od tehdejšího předsedy akademického senátu fakulty Daniela Teleckého. Pochybnosti o výrocích Dvořákové vyjádřili i politici (vystoupil proti ní třeba expremiér Topolánek), nakonec však byla letos v červenci znovu potvrzena v roli šéfky komise.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)