Listopad 2010

Tři čtvrtiny Čechů neumějí řídit

Roman Švidrnoch

Unikátní test Autoškola národa, v němž odpovídalo 14 tisíc lidí, ukázal katastrofální neznalost předpisů. Drtivá většina by přišla o řidičský průkaz.

V sobotu večer se díval na televizi a chtěl vyhrát auto. Místo toho čtyřiadvacetiletý mladík nasbíral v Autoškole národa 38 trestných bodů, čímž třikrát přišel o řidičák, a na pokutách zaplatil 60 tisíc korun. Bohužel byl potrestán jen jako, v rámci televizní soutěže. Dnes ráno nejspíš sedne za volant a vyjede do skutečného provozu. A s ním dalších 11 tisíc lidí, kteří v dobrovolném testu virtuálně přišli o řidičský průkaz, protože nasbírali příliš mnoho trestných bodů. Je to alarmující číslo. Do televizní soutěže totiž poslalo platné odpovědi 14 tisíc diváků. V testech řidičské způsobilosti tedy zcela propadlo více než tři čtvrtiny z nich. Z podrobných výsledků diváckého hlasování vyplývá, že na všech dvacet kvízových otázek, které zobrazovaly zcela běžné dopravní situace, správně odpovědělo pouze 27 diváků.

Lidé nejvíce chybovali ve způsobu, jakým najíždějí na dálnici připojovacím pruhem. Nejčastějším přestupkem, za nějž by rovnou přišli o řidičský průkaz, pak bylo riskantní předjíždění. To, že Češi neumějí jezdit bezpečně, vyvozuje z výsledků i šéf dopravní policie Leoš Tržil. „Řidiči neznají pravidla defenzivní bezpečné jízdy. Některé otázky tak byly schválně postaveny. Nepředvídají, vidí před sebou jedno auto a neberou v úvahu, že před ním jsou další, že jim někdo může vjet z vedlejší silnice do cesty. Češi rádi riskují, to bylo jasně vidět,“ říká.

Mnozí lidé, kteří hlasovali, byli výsledkem nepříjemně překvapeni. „Bránili se tím, že animace dopravních situací byly na obrazovce velmi rychlé a na jejich vyhodnocení nebyl čas. Jenže takhle to na silnici je – na rozhodnutí máte pouze sekundy. To jsme se snažili ukázat,“ vysvětluje jeden z konzultantů pořadu, šéfinstruktor a provozovatel Polygonu Most Jiří Patera. „Lidé umějí vyplnit testy autoškoly a naučí se modelové křižovatky, ale reálné situace nedokáží zvládnout. Proto taky na cestách platí často právo silnějšího,“ míní Patera.

Nedá se přitom říci, že by řidiče pravidla nezajímala – na Autoškolu národa se jich v sobotu večer dívalo přes 650 tisíc a 30 tisíc posílalo soutěžní esemesky. Ovšem jen 14 tisíc poslalo odpovědi v platném tvaru.

Test silničních pravidel zvládlo bez trestných bodů jen šest řidičů ze sta

Pouhých šest procent řidičů prošlo otázkami projektu Autoškola národa bez jediného trestného bodu. Statisticky nejhůře na tom byly ženy nad 60 let věku, které „pobraly“ přes 20 trestných bodů – o „papíry“ přitom přijdete už s 12 body. Ženy také celkově dopadly o něco hůře než muži.

Žen neprošlo testem 80 procent, muži na tom byli o tři procenta lépe, u ztráty řidičského průkazu to bylo obdobné (85:89). Ne úplně dobře dopadli senioři – 54 procent z lidí nad šedesát let věku nasbíralo více než 12 bodů a přišlo by o řidičské oprávnění. Pro srovnání, u mladých šoférů to bylo „jen“ 42 procent.

„Ve skutečnosti to však nemusí být tak dramatické. Uvědomuji si, že starší lidé mohli mít problém se přizpůsobit „rychlé“ grafice počítačových animací, zatímco počítačová generace to zvládá lehce,“ míní Jiří Patera z mosteckého polygonu, který se na tvorbě otázek podílel. Samotný fakt, že Češi neumějí řídit, jej ani tolik nepřekvapil, zarazilo ho však, že na všechny otázky odpovědělo správně pouze 27 lidí, tedy 0,2 procenta ze všech zúčastněných diváků. „To je opravdu propadák, až takovou bídu jsem nečekal,“ říká.

Kdo přišel o řidičák

Dvě stě Čechů by přišlo o „papíry“ tím, že by v padesátikilometrové rychlosti přejeli železniční přejezd, na němž nebliká červené světlo. A to přitom byla tato otázka Autoškoly národa tou nejčastěji dobře zodpovězenou, zmýlila se pouze čtyři procenta řidičů. Ale 200 lidí, kteří udělají tak zásadní chybu, může být v reálném provozu opravdovou hrozbou. „Je důležité vysvětlit, jakým způsobem jsme otázky vyhodnocovali. U železničního přejezdu bylo správně za c) – tedy že musím zpomalit na 30 kilometrů v hodině a rozhlédnout se. Nicméně pokud někdo dal za b) – tedy že před přejezdem musí zastavit, o řidičák nepřišel, jen o správnou odpověď. Jestliže ovšem volil za a) – že může normálně jet, což bylo v tomto případě podle tachometru 50 km/h, papíry jsme mu sebrali, přesně podle vyhlášky,“ popisuje logiku soutěže její duchovní otec Pavel Buršík.

Nejčastější chyby řidičů

V boxech na této straně najdete čtyři prohřešky, kterých se dopustilo nejvíce řidičů. Pátým v pořadí (36 procent špatných odpovědí) byla jízda v obci na dálnici, která však sebrala virtuální řidičák 25 procentům lidí. „Vůbec si nevšimli, že u dálnice je cedule začátek obce, a pokračovali stejnou rychlostí dále. To znamená, že místo správných 80 kilometrů v hodině jeli stotřicítkou, a tak o papíry přišli,“ říká Jiří Patera. Takových míst je přitom třeba na vjezdu do Prahy spousta.

Předchozí příklad je ukázkou přehlédnutí, jehož následky nemusí být tragické. Doslova tragédií je ovšem fakt, že 33 procent šoférů nezvládlo projet správně obyčejnou křižovatku, při níž odbočovali z hlavní silnice, po níž jelo auto. „Tohle je přesně problém, s nímž se setkáváme u spousty nehod. Lidé se neumějí v provozu rozhodnout, přitom je to naprosto triviální záležitost. Co poradit? Snad jen zopakovat si pravidla chování v křižovatce, jinak nevím,“ krčí rameny Jiří Patera.

Překvapivě dobře dopadla animace vyhýbání dvou vozů, které v křižovatce odbočují vlevo. „Tady jsem čekal, že třeba mohou mít problém starší ročníky řidičů, protože kdysi platilo, že se vyhýbají levými boky. To už dávno neplatí a jsem rád, že to řidiči vědí, chybovalo jich zde pouze 11 procent,“ říká šéf českých dopraváků Leoš Tržil.

Nájezd na dálnici bez připojovacího pruhu

Otázka, v níž chybovalo 81 % řidičů, většinou asi kvůli přehlédnutí dodatkové tabulky. „Ovšem i v reálu lidé často nezastaví, přestože je to velmi nebezpečná situace. Musím zastavit a dát přednost, protože auta na hlavní mohou svištět i 130 km/h,“ říká instruktor Jiří Patera. Za nezastavení jsou také čtyři trestné body, během pořadu jich lidé nasbírali 25 tisíc.

Jízda připojovacím pruhem

Tady udělalo chybu 79 % lidí, když uvedli, že nemohou předjíždět kamion zprava. Jiří Patera: „Naopak, připojovací pruh je k tomu, abych najel na dálnici vysokou rychlostí a plynule se zařadil. Jinak vytvářím krizové a kolizní situace za sebou, najíždím na dálnici zpomalený. Auto na dálnici nesmím ohrozit, ono mi naopak může uvolnit pruh, což dříve neplatilo.“

Vzdálenost potřebná k předjetí

Na této otázce se ukázal sklon Čechů k riskování za volantem, 60 % z nich by za nebezpečné předjíždění mohlo přijít o řidičák. Neuvědomují si, že aut před nimi jede více, v protisměru je navíc kamion. Experti radí předjíždět, pouze když máte stoprocentní jistotu, že se stihnete zařadit, a úplně nejlépe až když v protisměru nic nejede.

Předjíždění v křižovatce

Zákon předjíždění v křižovatce (záběr je po minutí značky křižovatka) povoluje, čára na obrázku je přerušovaná, správně je tedy odpověď mohu předjíždět, pokud nikdo neodbočuje vlevo. Ale v pořadu bylo zdůrazněno, že lepší je s předjetím počkat. Nevíte totiž, zda do cesty někdo nevjede z vedlejší.

Proč tolik českých řidičů neumí pořádně řídit a jak by se měla tato situace řešit? Své názory pište na adresu: vyjadretese@mfdnes.cz

(MFDNES)